Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Rubrika obsahuje příspěvky o společnosti v oblasti moravských Karpat.
Budova měšťanského pivovaru vznikla v době renesance. Důvodem bylo, že roztroušené domácí pivovary nebyly hospodárné, což vedlo ke sdružení majitelů šenků v 16. století. Ti vybudovali společný pivovar, když v něm vařili předepsaný počet várek, které pak ve svých domech šenkovali. Právo vařit pivo měli měšťané od prvopočátku městských práv. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Kroměříži”
Jednou z pozapomenutých pivovarských „památek“ na jižní Moravě je objekt sladovny a pivovaru v Koryčanech na Kroměřížsku. Objekt byl kdysi jednou z hlavních dominant obce. Dodnes jeho větší část stojí. Málokdo by ale hledal v bytovém domě jako vystřiženém někdy z poloviny 20. století bývalý pivovar. Také pivovarské weby v tomto směru ještě nedávno tápaly a na historických snímcích ukazovaly pohledy na obec (s pivovarem) nebo detaily lihovaru, jehož zbytky jsou v jiné části města. Pokračovat ve čtení “Panský pivovar v Koryčanech”
Frýdek a Místek patřily k městům, které měly právo vařit pivo. Přísaha nově přijímaných frýdeckých šenkovních měšťanů svědčí o pozornosti, jakou naši předkové věnovali vaření piva: „Já níže podepsaný přísahám Pánu Bohu všemohúcímu, Blahoslavenej a bez poškvrny počatej Panně Marii, Mateři Boží a všem milým Božím svatým tak jakož jsem já od slavného magistrátu svolení vařiti pivo dostal, že ve všech věcech podle předpisův a nařízení vařiti pivo budu a zavazuji se všechna dobra v městským pivovaře držeti.“
O historii původního měšťanského pivovaru v Hodoníně toho není zatím příliš známo. Více poznatků je k dispozici o tom, co bylo potom… Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Hodoníně”
Úplně první poznámka o pivovaru v Břeclavi je v urbáři lichtenštejnských statků z roku 1414. To už ale fungoval a dá se tak předpokládat, že vznikl někdy v druhé polovině čtrnáctého století. Pokračovat ve čtení “Lichtenštejnský pivovar v Břeclavi”
Osada Kojetín vznikla při obchodní cestě z Olomouce do Kroměříže. První písemná zmínka je z roku 1233, kdy se v listině moravského knížete Přemysla píše o „újezdu kojetínském“. Brzy po založení se vesnice spolu s některými okolními obcemi dostaly do držení pražského biskupství, které trvalo až do doby husitského hnutí. Pokračovat ve čtení “Pivovary v Kojetíně”
V historii města Lipník jsou některá bílá místa. Mezi nejpodstatnější patří fakt, že se nedochovaly přesné zprávy o založení Lipníku, ani zakládací listiny či udělení městských práv včetně práva várečného. Pokud však zalistujeme v záznamech lipenského primátora Martina Zikmundka, tak se dozvíme, že práva várečného se městu dostalo za panování pánů z Kravař, tedy v předhusitské době. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Lipníku nad Bečvou”
Zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku znamenala, že se toto území stalo přirozenou křižovatkou stezek vedoucích z Moravy do severní a severovýchodní Evropy, do Slezska, do Pováží. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Hranicích”
Pro výrobu piva je velmi důležitou surovinou voda. Listina vydaná dne 6. ledna roku 1501 dokládá právo měšťanům používat vodu z řeky Ostravice. Později vzniká síť koryt a rybníků, která je nejen důležitá pro pivovarníky, ale pro veškeré hospodářství a řemesla. Olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius daroval městu roku 1547 dva pivovary s příslušenstvím. Nacházely se v místech dnešního Masarykova náměstí a Solné ulice. Současně s nimi udělil právo varu a šenku piva. Toto právo následně naposledy stvrdil konfirmační listinou v roce 1795 císař František II. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary Moravské Ostravy”
Šenkování piva a vína bylo i v tomto městě povoleno pouze majitelům privilegovaných šenkovních domů na náměstí. Právovárečné domy ve městě Příboru byly při šenku piva označeny chmelovým věncem. Dne 1. června 1555 povoluje olomoucký biskup Marek Khuen městu Příboru právo vařit a šenkovat pivo 44 právovárečným domům za roční plat 12 grošů. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Příboru”