Sklárny ve Velkých Karlovicích

Velké Karlovice založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illésházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k úřednímu dělení Karlovic na Velké Karlovice na rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic na panství vsetínském. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966 [1].

Pokračovat ve čtení “Sklárny ve Velkých Karlovicích”

Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)

Sklářství patřilo po staletí ke specifickým řemeslům Valašska. Bohatství zdejších lesů vedlo správu alodního velkostatku Valašské Meziříčí k žádosti o povolení zařídit v Krásně nad Bečvou sklářskou huť, kterou podala v březnu 1854. Huť nechal postavit hrabě Eugen Kinský v Krásně nad Bečvou, v místech nazývaných Na Podhoří. O jejím založení se dohodl o rok dříve se Samuelem Reichem, kterému také hned po dokončení výstavby sklářskou huť pronajal. [3]

Pokračovat ve čtení “Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)”

Sklárny na Hukvaldském panství

Hukvaldské panství je od poloviny 13. století majetkově spojeno s olomouckým biskupstvím a po roce 1777 arcibiskupstvím, které patřilo v našich zemích k největším pozemkovým vlastníkům. Na konci 16. století zahrnovalo hukvaldské panství kromě hradu Hukvaldy také 2 města (Ostrava a Příbor), 3 městečka (Brušperk, Frenštát a Místek) a 29 vsí. V polovině 19. století se panství v důsledku zániku vrchnostenské správy přeměnilo na hukvaldský velkostatek. [1]

Pokračovat ve čtení “Sklárny na Hukvaldském panství”