Pasekářská kolonizace moravských Karpat

Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně  splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”

Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného

BezkydyBeskydy1) B. čili Moravské Karpaty, pohoří táhnoucí se z Uher od Skalice směrem severových. mezi Moravou a Uhrami až ku pramenům Horní a Dolní Bečvy a Ostravice. Sluje též Bílými Karpaty dle vápence, z něhož je složeno, ač pískovec valně převládá. Na stranu uherskou kloní se hory tyto příkře a jen některé průsmyky, jako u Starého Hrozenkova, Brumova (vlárský) a u Lisy, usnadňují spojení Moravy se Slovenskem. Pokračovat ve čtení “Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného”

Historické mapy Moravy

Nejstarší samostatné mapové dílo Moravy je Fabriciova mapa z roku 1659. Na mapě jsou jsou zachyceny již všechny sídelní místa, tak jak je známe nyní. Je patrné, že oproti horským oblastem jsou staré sídelní oblasti podchyceny výrazně podrobněji. Na Fabricia navazuje v roce 1620 Kaerius, který při tvorbě z jeho mapy vychází. Dalším v pořadí byl Jan Amos Komenský, který poprvé mapu vydal v roce 1624. Při tvorbě mapy se snažil opravit nedostatky ve Fabriciově mapě a je zřetelné, že jsou doplněny zejména horské oblasti. Pokračovat ve čtení “Historické mapy Moravy”

Valašská kolonizace moravských Karpat

Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení “Valašská kolonizace moravských Karpat”

Historický vývoj obyvatelstva na Moravě

Od osídlení

Území Moravy svými přírodními podmínkami a geografickou polohou mělo velmi příznivé podmínky pro vznik sídel a to již v předhistorickém a ranně historickém období. Nejstarší osídlení bylo soustředěno většinou ve sníženinách, v oblastech sprašových, řidčeji na vyvýšeninách do 300 m výšky. Území českých zemí bylo osídleno loveckým obyvatelstvem již před 100 tisíci lety. Pokračovat ve čtení “Historický vývoj obyvatelstva na Moravě”