Středomoravské Karpaty

Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení “Středomoravské Karpaty”

Slovensko–moravské Karpaty

Geomorfologická oblast  Slovensko-moravské Karpaty náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má na území Moravy rozlohu 2 203 km2, střední výšku 404 m a střední sklon 6°49´. Oblast je ze S vymezena Západními Beskydy, na JV a J přechází na Slovenské území. Západní hranici tvoří sníženiny DolnomoravskéhoHornomoravského úvalu. Slovensko-moravské Karpaty se rozprostírají na území na jih.–vých. Moravy a záp. Slovenska. Pokračovat ve čtení “Slovensko–moravské Karpaty”

Západobeskydské podhůří

Geomorfologická oblast Západobeskydské podhůří  náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má na území Moravy rozlohu 1 508 km2, střední výšku 353 m a střední sklon 4°20´. Na J je vymezena Západními Beskydy a na S Vněkarpatskými sníženinami. Západobeskydské podhůří se rozprostírá na území sev.–vých. Moravy, odkud přechází do Polska. Pokračovat ve čtení “Západobeskydské podhůří”

Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů

Po dosednutí flyšových příkrovů magurské skupiny příkrovů během spod. badenu proběhla intruze neovulkanitů v území V od Uherského Brodu. Intruze proběhly skrz násunovou plochu bělokarpatské jednotky a současně i napříč nezdenickým zlomem, který je nejvýznamnější místní tektonickou linií.

Tělesa neovulkanických hornin tvoří pruh přibližného směru SV–JZ od Bánova přes Komňu k Bojkovicím. Nachází se po obou stranách nezdenického zlomu v bělokarpatské a částečně i bystrické jednotce. Některá tělesa procházejí napříč touto poruchou. Horniny jsou považovány za subvulkanické, tufový ani tufitický materiál nebyl zatím nalezen. Pokračovat ve čtení “Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů”

Luhačovická zřídelní struktura

Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí MaléVelké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní struktura”

Valašská kolonizace moravských Karpat

Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení “Valašská kolonizace moravských Karpat”