Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 209 km2, střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou (druhý podcelek v rámci Chřibů), na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jz. až stř. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení “Stupavská vrchovina”
Morava (řeka)
Řeka Morava tvoří pomyslnou hydrologickou osu území historické země Moravy a je zároveň také nejdůležitější páteřní řekou, kterou je odváděna většina vod z oblasti moravských Karpat. Území povodí řeky Moravy leží na předělu Českomoravské vysočiny, Západních Karpat a Panonské provincie. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Morava přísluší povodí Dunaje, který je druhou nejdelší řekou Evropy. Pokračovat ve čtení “Morava (řeka)”
Kyjovka
Hydrologické charakteristiky a charakter toku
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-17-01-065 |
| plocha povodí [km2] | 665,8 |
| délka toku [km] | 86,7 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Charakter toku
Kyjovka pramení na již. svazích Vlčáku ve Chřibech v nadmořské výšce 540 m. Od pramene teče již. směrem ke Starým Hutím, odkud se její směr mění postupně k JZ. Dále protéká obcí Stupavou, pod zříceninou hradu Cimburku a nadále úzkým údolím mezi Vršavou (500 m) a Lysou horou (491), kde je na Kyjovce vybudována vodní nádrž Koryčany, sloužící k zásobování Kyjovska pitnou vodou. Pokračovat ve čtení “Kyjovka”
Hruškovice
Hydrologické charakteristiky a charakter toku
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-17-01-072 |
| plocha povodí [km2] | 116,9 |
| délka toku [km] | 24,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,23 |
Charakter toku
Hruškovice pramení na s. svazích vrcholu s kótou 504 m ve Chřibech v nadmořské výšce 435 m. Od pramene teče v. směrem a přibírá levostranné přítoky od Ocásku (553 m) a Hrobů (503 m). Postupně se obrací k J, přibírá zleva přítok od Velké Lipové (455 m) a dále protéká údolím směrem k Osvětimanům. U Ski parku před Osvětimany je na potoce vybudována menší vodní nádrž za účelem rekreace a rezervoáru vody pro výrobu sněhu. Pokračovat ve čtení “Hruškovice”
Šardický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-17-01-094 |
| plocha povodí [km2] | 39,1 |
| délka toku [km] | 11,0 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,05 |
Charakter toku
Šardický potok pramení na jih.–záp úbočí Babího Lomu (417 m) u Strážovic ve Věteřovské vrchovině v nadmořské výšce 275 m. Od pramene teče již. směrem kolem Stavěšic, kde je na toku vybudováno několik menších retenčních nádrží. Pod Stavěšicemi, kde vtéká do Šardický potok ploché zemědělské krajiny Mutěnické pahorkatiny, je vystavěna menší vodní nádrž Zápověď. Pokračovat ve čtení “Šardický potok”
Prušánka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-17-01-101 |
| plocha povodí [km2] | 93,3 |
| délka toku [km] | 24,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,12 |
Charakter toku
Prušánka pramení na sev.–záp od Čejkovic v Mutěnické pahorkatině v nadmořské výšce 230 m. Od pramene teče již. směrem přes Čejkovice směrem k Velkým Bílovicím, kde je pod soutokem s pravostranným přítokem Vrbičankou vybudována vodní nádrž Velký Bílovec. Slouží k závlahám a zejména rybářským účelům. Pokračovat ve čtení “Prušánka”
Svodnice
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-17-01-113 |
| plocha povodí [km2] | 63,0 |
| délka toku [km] | 19,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,06 |
Charakter toku
Svodnice pramení sev. od obce Moravská Nová Ves v Dyjsko-moravské pahorkatině v nadmořské výšce 185 m. Horní část toku směřuje již. směrem kolem Hrušek a zásobníku u Tvrdonic ke Kosticím, kde se tok Svodnice obrací k Z směrem ke Břeclavi. Před Břeclaví se tok obrací opět k J směrem k lesnímu komplexu Soutok. Na hranici lesa obrací k JV a kanalizovaným korytem míří pod Lanžhot, kde se v nadmořské výšce 152 m vlévá zprava do Kyjovky. Pokračovat ve čtení “Svodnice”
Sklárna Staré Hutě (Stupava)
Sklárna Staré Hutě byla založena někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren do roku 1701. Staré Hutě leží ve Chřibech v údolí řeky Kyjovky severně od Stupavy. Pokračovat ve čtení “Sklárna Staré Hutě (Stupava)”