Kyjovka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-17-01-065
plocha povodí [km2] 665,8
délka toku [km] 86,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,09

Charakter toku

Kyjovka pramení na již. svazích Vlčáku ve Chřibech v nadmořské výšce 540 m. Od pramene teče již. směrem ke Starým Hutím, odkud se její směr mění postupně k JZ. Dále protéká obcí Stupavou, pod zříceninou hradu Cimburku a nadále úzkým údolím mezi Vršavou (500 m) a Lysou horou (491), kde je na Kyjovce vybudována vodní nádrž Koryčany, sloužící k zásobování Kyjovska pitnou vodou.

Pohled z Kazatelny na siluetu hradu Cimburku a hladinu vodní nádrže Koryčany ve Chřibech.
Pohled z Kazatelny na siluetu hradu Cimburku a hladinu vodní nádrže Koryčany ve Chřibech.

Mezi Lískovcem a Koryčany vtéká Kyjovka do Brankovické pahorkatiny, protéká záp. směrem Nemoticemi, ze S obtéká vrchol Hradiska (361 m) s Královským stolem. Odtud řeka protéká opět již. směrem úzkým a poměrně hlubokým údolím směrem k Bohuslavicím u Kyjova, kde vtéká do Dyjsko-moravské pahorkatiny. Před Bohuslavicemi se zleva vlévá potok Kratinka. Tok Kyjovky od Nemotic až do Kyjova sleduje Vlárská dráha z Brna do Veselí nad Moravou.

Před Kyjovem se zleva vlévá Bohuslavický potok. Pod Kyjovem, odkud už má říčka zregulovaný charakter strouhy, se zprava do vlévá přítok Sobůlka s levostranným přítokem Bukovankou. Mezi Svatobořicemi-Mistřínem a Dubňany se do Kyjovka vlévá zleva říčka Hruškovice, pramenící již. pod Ocáskem (553 m) ve Chřibech.  Blíže k Dubňanům se zprava připojuje Šardický potok a nedaleko po proudu Kyjovky začíná vzdutí Jarohněvického rybníku, kterým začíná rozsáhlá kaskáda Mutěnických a níže Hodonínských rybníků, končící mezi Lužicemi a Hodonínem. Před Lužicemi se zprava vlévá Prušánka, pramenící sev.–záp. od Čejkovic. Na Prušánce je vybudována vodní nádrž Velký Bílovec.

Za přemostěním železniční tratě Přerov – Břeclav mění Kyjovka směr z již. až jih.–vých. na jih.–záp. a teče dále po pravém okraji Dyjsko-moravské nivy paralelně s řekou Moravou, do níž nemůže zaústit vlivem jejího ohrázování. Protéká zde podél řady obcí vinařského regionu Podluží (Týnec, Tvrdonice, Kostice, Lanžhot).

Pod Lanžhotem přijímá zprava Svodnici a vtéká do lužních lesů v oblasti soutoku MoravyDyje. Zde pak od soutoku s Kopanicí tvoří část staré zemské hranice Moravy a Dolních Rakous, platné do roku 1920. Po několika kilometrech přirozeného meandrujícího toku se pak vlévá zleva do řeky Dyje, nedaleko rakouské obce Rabensburg, v nadmořské výšce asi 150 m.

Kyjovka odvodňuje jih.–záp. část Chřibů a přilehlé části Brankovické , KyjovskéDyjsko-moravské pahorkatiny.  Na středním úseku protéká Stupavskou nivou a na dolním úseku protéká Dyjsko-moravskou nivou. Kyjovka je řazena mezi vodohospodářsky významné toky, pstruhová voda je na horním toku po Mouchnici, níže se nachází mimopstruhová. Hydrologické stanice jsou umístěny v Koryčanech – nad přehradou, v Koryčanech – pod přehradou, Koryčany – obec a Kyjov.

Vodohospodářské objekty

Vodní nádrž Koryčany

Vodní nádrž Koryčany na toku Kyjovka se nachází asi jeden kilometr vých. nad obcí Koryčany. Byla postavena v 50. letech minulého století, kdy se hledaly nové zdroje vody pro rozvíjející se průmysl a zásobování obyvatelstva. Výstavba se rozběhla od roku 1953 a kvůli budoucímu vodárenskému využití bylo nařízeno úplné odstranění vegetace z prostoru budoucí zátopy. Vodní dílo bylo dokončeno v roce 1958 a do trvalého provozu bylo uvedeno v roce 1963. 

Po prvním napuštění nádrže asi do třetiny výšky hráze se ukázalo, že v některých sondách pod vzdušnou patou hráze a v hrázi samotné došlo ke zvýšení hladiny vody. Výsledky měření ukázaly, že voda neprosakuje vlastním tělesem hráze, ale přirozenými skalními puklinami v jejím podloží. Průzkum vedl k přesnému návrhu na doinjektování podloží hráze, čímž se dosáhlo podstatného snížení průsaků. Plocha převážně zalesněného povodí k tomuto profilu činí asi 27 km2 a dlouhodobý průměrný průtok na Kyjovce se pohybuje kolem 130 litrů za vteřinu.

Hráz je sypaná zemní z několika různých materiálů, což byla v povodí Moravy dosud nepoužitá konstrukce. Skládá se ze středního jílového těsnícího jádra, pod nímž je betonový blok s injekční štolou. Hráz je 180 metrů dlouhá, má přímou osu, na koruně o šířce 8,5 metru vede obslužná komunikace se živičným povrchem a zídka, která současně slouží jako vlnolam. Odběrná věž není spojena s korunou hráze žádnou lávkou, takže jediný možný přístup je pouze 94 metrů dlouhou komunikační štolou, vedoucí pod hrází. Celkový objem nádrže je přes 2,5 milionu mvody a zatopená plocha dosahuje 35 hektarů.

Nádrž je určena k akumulaci vody pro vodárenský odběr do skupinového vodovodu Kyjov, trvalé zajištění minimálního průtoku, snížení povodňových průtoků a výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně. Pitná voda z nádrže Koryčany je přiváděna k odběratelům skupinovým vodovodem Kyjov. Funkční objekty jsou situovány u pravého břehu. Nápadná je především 28 metrů vysoká odběrná věž kruhového půdorysu o průměru 3,4 metru, umožňující ovládat vodárenské odběry. Ty lze provádět ze čtyř různých úrovní pod hladinou, potrubí je vedeno komunikační štolou pod hrází až ke vzdušné patě a potom dále do úpravny vody.

Jarohněvický rybník

Jarohněvický rybník ležící na říčce Kyjovce nedaleko od města Dubňany patří mezi největší vodní plochy v okrese Hodonín. Jarohněvický rybník byl v druhé polovině 19. století vypuštěn a obnoven byl v 50. letech 20. století. Vodní plocha rybníka dosahuje rozlohy 95,4 ha, délka vzdutí 1,5 km a celkový maximální objem nádrže činí 1,700 mil. m³. Hráz  rybníka je 750 m dlouhá a 4,5 m vysoká.

Jarohněvický rybník je průtočný a je využíván k protipovodňové ochraně a intenzívnímu chovu ryb s kaprem jako hlavním chovaným druhem. Ten je zde loven každoročně. V posledních letech je rybník přihnojován kejdou z nedalekého velkochovu prasat.

Mutěnické rybníky(Soustava ZBROD)

Mutěnické rybníky ležící na říčce Kyjovce tvoří soustavu rybníků využívaných k intenzívnímu odchovu ryb. Soustava  Zbrodských rybníků dosahuje 105 ha. Tato lokalita je také velmi oblíbená pro všechny nadšené pozorovatele ptáků.

Návštěva Mutěnických rybníků dává možnost spatřit zákonem chráněné ptáky, ale i další vzácné druhy zvířectva. Je zde ideální místo, téměř jediné v České republice, pozorovat pisilu čáponohou, racka černohlavého nebo vodouše rudonohého. Ale i mnoho dalších zajímavých druhů ptáků, zejména bahňáků, kterým zde podmínky obzvláště přály, jelikož bylo vypuštěno hned několik rybníků a rybníčků. 

Hodonínské rybníky

Hodonínské rybníky tvoří téměř souvislou vodní plochu od silnice Hodonín Lužice až po areál odkaliště pod samotou Zbrod. Dnešní rozloha Hodonínských rybníků je něco přes 150 ha a umělými hrázemi a řekou Kyjovkou jsou rozděleny na celkem osm velkých vodních ploch a několik menších okrajových tůní zarůstajích rákosinami.

Hodonínské rybníky jsou využívány k chovu ryb, hlavně kaprů, na některých jsou chovány i kachny a husy. Centrem této rybniční oblasti je hospodářský areál Písečný. V současné době se zde hospodaří na rybnících Dvorský, Novodvorský, Písečný, Komárov, Bojanovický, Lužický, Nad sádkami, Výtopa ale i dalších.

Rákosím porostlé okraje rybníků jsou útočištěm vodního ptactva včetně vzácných druhů. Žijí zde kormoráni, občas sem zalétá orlovec říční, v zimě někdy i orel mořský. V rákosí, na březích i na ostrůvcích hnízdí vodní, brodiví i a bahenní ptáci.

Vývoj rybníků v povodí Kyjovky

V roce 1763 bylo v povodí Kyjovky na mapách I. rakouského vojenského mapování zakresleno 55 vodních ploch o celkové výměře 1 256 ha (tab. 2). O významnosti rybničního hospodářství v tomto období svědčí vysoký počet vodních ploch nad 1 ha – celkem 46 rybníků.

Stav rybníků na řece Kyjovce mezi Miloticemi a Dubňany na mapách I. vojenského mapování, zdroj: http://oldmaps.geolab.cz)
Stav rybníků na řece Kyjovce mezi Miloticemi a Dubňany na mapách I. vojenského mapování, zdroj: http://oldmaps.geolab.cz).

Mezi největší vodní plochy v povodí Kyjovky patřil zejména rybník Nesyt (na mapě Nimmersatt Teich) o přibližné rozloze 262 ha. Poprvé byl zakreslen již na Komenského mapě Moravy z roku 1624, zároveň byl tento rybník zachycen na Müllerově mapě Moravy z r. 1716. Podle Koláčka (1930) byla jeho výměra 562 ha. Vzhledem k přesnosti tehdejšího mapování je možné uvažovat o nadhodnocení tohoto údaje. Za jednu z největších vodních ploch považovali rybník Nesyt i jiní autoři (Hlavinka, Noháč, 1926). Zároveň je zde zmiňováno, že vody rybníka Nesyt byly napájeny jak řekou Kyjovkou, tak i řekou Moravou. „Nynější dolní tok Kyjovky není přirozený; vlévať se dříve do rybníka Nesyta u Hodonína a z něho přímo ústila do Moravy. Tehdy byl tudíž dolní tok Kyjovky značně kratší“. Toto tvrzení lze potvrdit i z výřezu mapy I. rakouského vojenského mapování. Znamená to, že dnešní odborníky hodnocené pojetí ústí toku řeky Kyjovky do řeky Dyje neplatilo v období, kdy existoval rybník Nesyt. Řeka Kyjovka byla propojena s řekou Moravou právě pomocí rybníku Nesyt.

Mezi další významné rybníky zakreslené na mapě I. rakouského vojenského mapování z roku 1763 patřily Mistřínský rybník (209 ha), Jarohněvický rybník – Jaronowitzer Teich(156 ha), Písečný rybník – Sand Teich (143 ha), Brodský rybník – Broder Teich (115 ha), Svatobořický rybník (76 ha). Všechny tyto rybníky se nacházely přímo na toku řeky Kyjovky a v jejím bezprostředním okolí. Zároveň však existovaly rybniční soustavy i na přítocích Kyjovky, např. na Prušánce, Hruškovici, Mutěnickém potoku a Šardickém potoku. Značné množství rybníků bylo v tomto období vázáno na vodní mlýny, pro které fungovaly částečně jako retenční nádrže.

„Rybniční hospodářství nemohlo soutěžit s vinařstvím po jeho pobělohorské restituci. V jeho neprospěch mluvilo několik okolností. K nim patřil především už citelný poptávkový pokles po rybím mase a dále nouze o pastviny.  Začátkem 18. století došlo k redukci vodních ploch na Miloticku a Kyjovsku. Koncem 18. století je už běžný názor, že vysušený rybník více vynáší než zavodněný“.

Kromě umělých vodních ploch, tedy rybníků, existovaly v tomto období i přírodní přirozené vodní útvary – drobná jezírka v okolí Vracova a Vacenovic. Původně tato jezera byla větší a postupně byla zazemňována.

Na mapách II. rakouského vojenského mapování z let 1836–1841 bylo v povodí Kyjovky zakresleno 41 vodních ploch o celkové výměře 508 ha. Pouze 18 vodních ploch přesahovalo rozlohou 1 ha. Oproti předchozímu období došlo k velmi výraznému úbytku vodních ploch, zanikl rybník Nesyt, Mistřínský rybník, Svatobořický rybník a řada menších rybníků jak na Kyjovce, tak i na jejích přítocích. Z největších zachovaných rybníků lze jmenovat Písečný rybník – Sand Teich (264 ha) a Jarohněvický rybník (117 ha). Další významné rybníky dosahovaly výměry okolo 10 ha.

Mapy III. rakouského vojenského mapování zachycují úpadek rybničního hospodaření v povodí Kyjovky. V povodí Kyjovky bylo v tomto období zakresleno sice 61 vodních ploch, ovšem pouze 11 dosahovalo vyšší výměry než 1 ha. Celková výměra všech vodních ploch činila jen 71 ha. Velký úbytek vodních ploch byl zaznamenán i v dalších oblastech jižní Moravy.

Největším rybníkem v tomto období byl Písečný rybník u Milotic (20 ha), který nebyl převeden na ornou půdu zejména díky jeho funkci v kompozici v rámci

širší zázemí zámeckého parku. Dalšími největšími vodními plochami byl Žižkovský rybník na Prušánce a Jezero mezi Kosticemi a Lanžhotem na Kyjovce. Vysoký počet drobných vodních ploch byl reprezentován malými rybníčky v obcích s funkcí protipožárních nádrží, případně byl vázán na zázemí průmyslových areálů.

V okolí Hodonína, Dubňan a Vacenovic se v lesních komplexech vyskytovalo větší množství drobných vodních útvarů. Nacházely se v malých bezodtokých depresích v terénu vátých písků a byly často vytvořeny přírodními procesy. Některé malé vodní útvary však také mohou souviset s antropogenními tvary způsobenými těžbou lignitu v malé hloubce pod povrchem.

Mezi zásadní hybné síly, které vedly k zániku většiny rybničních soustav v povodí Kyjovky v druhé polovině 19. století, patřil rozvoj cukrovarnictví v regionu a rozvoj těžby lignitu. Zároveň se přidala potřeba pěstování technických zemědělských plodin pro průmysl.

„Bylo jasno, že rentabilita velkostatků může být zabezpečena jedině tím, budou-li velkostatky napojeny na průmysl zpracovávající jejich suroviny. V úvahu nepřicházel nyní už ani pivovar, ani palírna, nýbrž cukrovar, který musel mít svrchovaný zájem na tom, aby pro výrobu cukru měl k dispozici stále stoupající množství cukrovky. Cukrovar se zajímal také o dlouhodobý nájem a byl ochoten podniknout i na dvorských pozemcích potřebné investice, aby pozvedl jejich výkonnost. Byla předepsána maximální třetinová rozloha osetých ploch cukrovky na dvorských pozemcích“.

V letech 1953–1955 byla na vojenských topografických mapách zachycena obnova některých vodních ploch v povodí řeky Kyjovky. V tomto období bylo zakresleno v povodí Kyjovky 69 vodních ploch o celkové výměře 439 ha, přičemž 34 vodních ploch mělo rozlohu nad 1 ha. Takto vysoký počet byl dán zejména zakládáním menších chovných rybníků pro chov ryb a drůbeže v okolí řeky Kyjovky na místě  původního rybníka Písečného a Brodského (Zbrodského).

Vznikl zde Státní statek Písečný, později transformovaný na Rybářství Hodonín, který měl zásadní vliv na obnovu vodních ploch v okolí řeky Kyjovky. Největší vodní plochou v povodí Kyjovky byla v tomto období soustava Písečného rybníka v okolí Hodonína (180 ha), skládající se ze 7 rybníků. Druhou největší vodní plochou byl Jarohněvický rybník (104 ha) a soustava Brodského rybníka (86 ha) s 11 chovnými rybníky. Rybníky v povodí Kyjovky byly obnoveny pouze v lokalitách blízkých SST Písečný. Nebyl např. obnoven největší rybník v povodí – Nesyt u Hodonína, významný rybník u Mistříka, ani většina rybníků v povodí Prušánky.

V roce 1991 bylo na vojenských topografických mapách evidováno 94 vodních ploch, jejichž celková výměra činila 712 ha. 69 vodních ploch vykazovalo vyšší rozlohu než 1 ha. Kromě dalšího rozvoje vodních ploch určených na chov ryb a vodní drůbeže v okolí řeky Kyjovky docházelo ve druhé polovině 20. století k zakládání vodních nádrží s funkcí zdroje pitné vody (vodní nádrž Koryčany) nebo zavlažovací funkcí (Velký Bílovec).

Mezi největší vodní plochy v povodí Kyjovky v tomto období patřil opět systém Písečného rybníka u Hodonína (237 ha), systém Brodského rybníka (105 ha) a Jarohněvický rybník. Na významu ovšem získaly i vodní plochy po těžbě písku, např. zatopená pískovna v Moravské Nové Vsi (67 ha) a zejména nově vybudované vodní nádrže Velký Bílovec (38 ha) a Koryčany (34 ha).

Na základě studia aktuálních mapových podkladů (ZABAGED z roku 2010) bylo zjištěno, že v povodí Kyjovky se nachází celkem 284 vodních ploch o celkové výměře 723 ha. Tento vysoký počet je dán zejména odlišným měřítkem těchto map (1 : 10 000). Počet vodních ploch větších než 1 ha (80 ploch) je už srovnatelný s předchozím obdobím. Mezi největší vodní plochy opět patřil systém rybníků na Kyjovce. Největší změnou oproti roku 1991 bylo vybudování rybníku Třetí Zbrod o výměře 32 ha, který je součástí systému Zbrodského rybníka u Mutěnic.

Zdroj: Havlíček, M., Pavelková-Chmelová, R., Frajer, J., Netopil, P., Vývoj využití krajiny a vodních ploch v povodí Kyjovky od roku 1763 do současnosti, In: Acta Pruhoniciana 104: 5–12, Průhonice, 2013

Přečtěte si také

  • Svodnice17. 3. 2017 Svodnice Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-17-01-113 plocha povodí […]
  • Prušánka17. 3. 2017 Prušánka Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-17-01-101 plocha povodí […]
  • Šardický potok17. 3. 2017 Šardický potok Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-17-01-094 plocha povodí […]
  • Hruškovice16. 3. 2017 Hruškovice Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-17-01-072 plocha povodí […]

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...