Typickými minerály, které mohou mít i podobu drahých kamenů, jsou ve vnější skupině příkrovů flyšového pásma menility (rohovce). Pod tímto názvem se rozumějí laminované silicity, vyskytující se v menilitovém souvrství (spod. až svrch. oligocén) ždánické a podslezské jednotky a godulském vývoji slezské jednotky.
Biogenní menility vznikly z oxidu křemičitého, uvolněného ze schránek eocenních rozsivek, jejichž rozvoj byl podpořen napadáním jemného sopečného popela do moře, a který se v průběhu diagenetických procesů koncentroval ve formě vrstevnatého opálu.
Menility tvoří vrstvičky do 5 cm, popř. čočkovité hlízy až 30 cm velké. Z geologického hlediska představují menilitové rohovce nejmladší rohovce na Moravě, pro něž je charakteristické vysoké zastoupení opálu (menilitové opály). Menility jsou ponejvíce hnědé až černohnědé, méně hnědožluté či hnědočervené, často vrstevnatě nebo střípkovitě se rozpadající. Mají charakteristický voskový (mastný) lesk.
Pozn.: Menilitové rohovce byly v pravěku využívány jako kamenné nástroje. Největší koncentrace aurignackých nalezišť ve stř. Evropě se nachází v S části Chřibů a v Litenčické pahorkatině. Na mladopaleolitických stanicích Věžky u Kroměříže, Křepice, Pavlovice u Přerova a Hranice – Velké Kobylance byly nalezeny různorodé typy kamenných nástrojů jako jsou škrabadla, stíradla, dlátka, odštěpovače, rydla, hroty, čepele ap. Artefakty byly objeveny také na Nové Dědině, významném nalezišti paleolitu ve střed. Evropě.
Menility ve ždánické jednotce
V případě ždánické jednotky se s menility setkáváme J, JV a V od Brna. Menilitové vrstvy se táhnou v pruzích, jejichž šířka nepřesahuje 1 km, od Pouzdřan a Dolních Věstonic na již. Moravě přes Velké Němčice, Křepice, Moutnice, Nesvačilku do S okolí Otnic, dále pak přes Kobeřice do J okolí Němčan. Severněji lze sledovat pás občasných výskytů od SV okolí Bučovic po Litenčice a Hoštice, J pás se táhne od Mouchnice k Nemoticím a posléze až k Roštínu. Pokud jde o jihomoravské menility, drahokamové kvality dosahují pouze na lokalitě Moutnice.
Mineralogická lokalita Moutnice
Menility u Moutnice se nacházely v jámových lomcích asi 250 m JV od obce, v trati “Dlouhé pole”. Tvoří čočky o mocnosti do 30 cm a délce až 1 m. Ke zpracování bylo vyčleněno pět základních typů suroviny: béžový, hnědý, béžový s tmavými oky, béžový hnědě páskovaný (podobný starému dřevu) a šedý páskovaný. V současnosti jsou lomky zavezeny. S úlomky menilitů se však můžeme setkat v kamenitých eluviích na okolních polích, lze je získat i v příležitostných výkopech.
Surovina ačkoliv není strukturně příliš výrazná, vyniká hřejivou, uklidňující barvou. Po vyleštění dosahují menility živého lesku. Byly broušeny na ozdobné předměty, plastiky a nízké mugle a destičky.
Menility v podslezské jednotce
V podslezské jednotce vnější skupiny příkrovů se nachází nezvýznamnější nahromadění menilitů v obdélníkovém území J od kry Maleníku, vymezeném osadami Oprostovice a Mrlínek na Z a Opatovice u Hranic a Rouské na V. Dále se menility vyskytují v okolí Špiček u Hranic, Kelče a Kladerub. V Hornomoravském úvalu se menility vyskytují od Čech a Pavlovic u Přerova směrem na Dolní a Horní Nětčice.
Menility ve slezské jednotce
V godulském vývoji slezské jednotky na sev. Moravě jsou lokality výskytu menilitů koncentrovány u Ženklavy, J od Štramberka, mezi Palkovicemi, Baškou, Frýdkem–Místkem a přes Bystřici pokračují k Jablunkovu.
Mineralogické lokality slezské jednotky
Klasickým nalezištěm menilitů je obec Baška, ležící cca 3 km JJV od Frýdku–Místku. Lokalita se nachází na rohu pole, na levém břehu potoka Baštice, nedaleko jeho ústí do přehrady Baška, asi 80 metrů J od silnice. Na poli lze nalézt, především po orbě, spíše menší úlomky menilitové hmoty tvořené béžovým až čokoládově hnědým opálem, nebo už méně vzhledné ukázky našedlých rohovců.
Na rozhraní obcí Palkovice—Myslík, na úbočí Palkovických hůrek, se na poli nacházejí větší kusy menilitů barvy béžové až kaštanově hnědé, někdy prostoupené žilkami modravého opálu a dutinkami s drobnými křišťály.
Na lokalitě Hukvaldy – Dolní Sklenov se na Z a JZ svahu zalesněného kopce za řekou Ondřejnicí, zejména v okolí “Janáčkovi lavičky” a nad chatami v trati “Podlesí” nalézají menility bílé, šedé, namodralé a načervenalé barvy, někdy s žilkami modrobílého opálu. Na odvalech u lomu na SZ úpatí tohoto kopce, v pravém údolním svahu Ondřejnice (a ve svahu nad lomem i na přilehlých polích) lze sbírat menility šedohnědé, vzácněji až tmavě červené, připomínající jaspisy.</br
Mineralogická lokalita chalcedonu v Klokočově u Příbora
Zajímavý nález pecek chalcedonu je dokumentován v Klokočově u Příbora. Pecky se nacházejí na poli 2,5 km SV od Příbora, po levé straně silnice vedoucí z Hájova do Kateřinic. Většinou mají více či méně zploštělý tvar a velikost 10—25 cm. Jsou tvořeny kompaktní křemen–chalcedonovou namodralou až šedomodrou hmotou, která vykazuje více nebo méně znatelnou koncentrickou texturu připomínající fosilizované dřevo. Spolu s chalcedonovými peckami se na poli setkáváme s úlomky silicifikovaných korálů a mechovek.
Časté jsou také jejich sekundární výskyty ve fluviálních sedimentech řek Moravy, Olše a jejich přítoků ve formě valounů.