Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Hauptové: zlínští baroni z Brna
Zlín si dnes většina lidí spojuje s průmyslovým rozvojem firmy Baťa. Přesto existuje starší kapitola předbaťovského Zlína, která si zaslouží pozornost: více než čtyři dekády byl pánem zlínského zámku a velkostatku brněnský průmyslník Leopold Alexander Haupt. Tento podnikatel z německy mluvící měšťanské rodiny proměnil Zlín ze stagnující poddanské obce v místo s fungujícím soudem, školou a parkem přístupným veřejnosti – a jeho rod zanechal ve městě stopu, která přetrvala až do roku 1929. Pokračovat ve čtení „Hauptové: zlínští baroni z Brna“
František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín
Zlín je dnes považován za jedno z nejucelenějších funkcionalistických měst světa – a za tímto příběhem stojí muž narozený v nejchudší části tohoto města, syn cihlářského dělníka, který se vlastní pílí a baťovskou štědrostí propracoval až k tvorbě, jíž obdivovaly přední světové metropole. František Lýdie Gahura nebyl jen architektem; byl urbanistou, sochařem, teoretikem a spoluautorem vize, která proměnila malé moravské město v mezinárodně sledovaný urbanistický experiment. Jeho jméno patří neodmyslitelně k dějinám města Zlína i k širšímu dědictví východní Moravy. Pokračovat ve čtení „František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín“
Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města
Uprostřed sadu Svobody ve Zlíně stojí budova, která pamatuje rytíře i průmyslníky, kurfiřty i komunistické funkcionáře. Zlínský zámek je nejstarší dochovaná stavba ve městě a zároveň jedinečný svědek toho, jak se obyčejné moravské městečko proměnilo v jeden z nejdůležitějších průmyslových center střední Evropy. Jeho příběh je příběhem celého Zlína – plný převratů, přestaveb a nových začátků. Pokračovat ve čtení „Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města“
Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína
Málokterý šlechtic zanechal ve Zlíně tak hmatatelné stopy jako Klaudius Bretton, svobodný pán z Brettonu. Přišel sem na počátku 19. století jako cizinec s francouzsky znějícím jménem, a přesto se jeho odkaz zaryl hluboko do paměti města i kraje. Pod jeho správou se zlínské panství proměnilo v prosperující hospodářský celek, na zámku zněla hudba a v parku se procházeli poddaní, jejichž svět se měl brzy – a nenávratně – změnit. Pokračovat ve čtení „Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína“
Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem
Valašské hory vždy přitahovaly lidi, kteří stáli mimo zákon – i ty, kteří zákon bránili. Příběh zbojníků a portášů patří k nejbarvitějším kapitolám dějin moravských Karpat: je to příběh o chudobě a vzdoru, o loajalitě i zradě, o tom, kde leží hranice mezi hrdinou a zločincem. A je to příběh hluboce zakořeněný v krajině Valašska, Lašska a beskydského podhůří. Pokračovat ve čtení „Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem“
Jan z Rottalu: muž s přezdívkou „zlý Rotál“
Málokterý šlechtic 17. století zanechal na jihovýchodní Moravě tak hlubokou stopu jako Jan Antonín hrabě z Rottalu. Byl to muž mocný, bezohledný a velmi schopný – a zároveň postava, jíž poddaní na Valašsku, Slovácku i Hané přezdívali prostě a výstižně: zlý Rotál. Jeho jméno se váže k největšímu krveprolití třicetileté války v těchto končinách, k budování zámků, které dodnes stojí, i k rodu, jenž přišel ze Štýrska a za půl století ovládl ohromné kusy Moravy. Pokračovat ve čtení „Jan z Rottalu: muž s přezdívkou „zlý Rotál““
Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko
Málokterá osobnost světových dějin má tak přímé pouto k moravskému Valašsku jako Albrecht z Valdštejna. Muž, který se stal nejmocnějším vojevůdcem třicetileté války a fakticky druhým mužem habsburské říše, začínal svůj vzestup jako nemajetný šlechtic z Podkrkonoší – a klíčový skok k bohatství a slávě učinil právě na východní Moravě, na panstvích Vsetín, Lukov a Rymice. Valašsko mu dalo základ, na němž vybudoval celou svou kariéru. A Valašsko si z tohoto svazku odneslo zátěž, jejíž důsledky se přetavily v jedno z největších lidových povstání v českých dějinách. Pokračovat ve čtení „Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko“
Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách
Když se na počátku sedmnáctého století začaly nad Evropou stahovat mraky třicetileté války, východní Morava se stala dějištěm jednoho z nejtužších a nejdelších odbojů proti habsburské moci. Takzvaná valašská povstání nebyla jen krátkou epizodou vojenských dějin, ale čtvrtstoletí trvajícím zápasem o náboženskou svobodu, osobní důstojnost a právo na život v drsných horských podmínkách. Příběh horalů, kteří se s jednoduchými zbraněmi v ruce postavili tehdejší vojenské velmoci, dodnes formuje kulturní identitu moravských Karpat. Pokračovat ve čtení „Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách“
Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století
Dlouho předtím, než se Zlín stal globálním synonymem pro obuvnický průmysl, pulzoval v údolí řeky Dřevnice život drobných řemeslníků. Středověké a raně novověké město, ležící na pomezí Valašska, Slovácka a Hané, nevyrostlo na obchodu s cizokrajným zbožím, ale na poctivé ruční práci místních cechů. Od zpracování všudypřítomné hlíny až po tkalcovské stavy se zde formovaly základy průmyslové zručnosti, která později změnila tvář celého regionu. Pokračovat ve čtení „Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století“