Roční chod teploty vzduchu není na našem území rovnoměrný, ale naopak značně proměnlivý. Často teplota klesá na několik dnů, po nichž nastává období vzestupu. Tyto změny jsou odborně nazývány singularitami počasí. Pokračovat ve čtení „Roční chod počasí“
Klasifikace klimatu
Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace (1971, 2000). Pokračovat ve čtení „Klasifikace klimatu“
Podnebí moravských Karpat
Území moravských Karpat má velmi podobné charakteristiky podnebí jako celé území České republiky. Při základním popisu podnebí proto můžeme vycházet z klimatických charakteristik území našeho státu. Specifickým rysem území moravských Karpat ve srovnání se zbytkem České republiky je mírně zvýšená kontinentalita území a větší členitost terénu s charakteristickým rovnoběžným uspořádáním pohoří, orientovaných ve směru ZJZ–VSV. Tyto jevy podmiňují specifický klimatický režim – převládající směry větrů, vodní toky, teplotní inverze – vázané na údolí mezi jednotlivými geografickými systémy.
O rozložení jednotlivých klimatických typů v rámci území ČR dobře vypovídají v praxi používané klasifikace podnebí (klimatu). Pokračovat ve čtení „Podnebí moravských Karpat“
Stonávka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-052 |
| plocha povodí [km2] | 131,3 |
| délka toku [km] | 33,7 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,47 |
Charakter toku
Stonávka pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na sev. svahu kóty 861 m (řídce Tancula) vých. od Čuplu (873 m) v Moravskoslezských Beskydech. V rámci celého svého toku pak Stonávka směřuje zhruba sev. směrem. Po třech kilometrech od pramene Stonávka u stejnojmenné osady vystupuje z horského údolí Moravskoslezských Beskydech do Třinecké brázdy a v Komorní Lhotce se slévá s pravostranným přítokem Ráztoka, který pramení na sev. svazích Ropičky (918 m). Pokračovat ve čtení „Stonávka“
Ropičanka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-040 |
| plocha povodí [km2] | 36,7 |
| délka toku [km] | 16,5 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,62 |
Charakter toku
Ropičanka pramení v nadmořské výšce kolem 820 m na sev. svazích hory Ropice (1083 m) v Moravskoslezských Beskydech. Po celé délce svého toku směřuje zhruba sev. až sev.-vých. směrem. Ve své horní části nese Ropičanka také jméno Řeka. První pravostranným přítokem je potok Javorová, pramenící na záp. svazích Javorového (1032 m). V obci Řeka se připojují zleva Příslopský a Juryský potok a zprava Lavičský potok. Pokračovat ve čtení „Ropičanka“
Lomná (Olše)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-008 |
| plocha povodí [km2] | 70,6 |
| délka toku [km] | 17,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,49 |
Charakter toku
Lomná pramení v nadmořské výšce kolem 870 m na vých. svahu Čuboňova (1014 m, mezi horami Malý Polom a Burkov vrch) v Moravskoslezských Beskydech. Celý následující tok Lomné pak směřuje zhruba k sev.-vých. Necelé dva kilometry od pramene se v údolí Lomné nachází PP Kyčmol, u které ústí zleva stejnojmenný potok pramenící pod Malým Polomem (1061 m). Zprava se zde připojuje Velký Burkovský potok, pramenící pod vrchem Burkov (1032 m). Pokračovat ve čtení „Lomná (Olše)“
Olše (Olza)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-001 |
| plocha povodí [km2] | 1118 (479 na území Polska) |
| délka toku [km] | 99 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | – |
Charakter toku
Olše pramení nedaleko polské obce Kamesznica ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 900 m a odtud po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Od vstupu na území ČR teče Olše až k soutoku s Odrou převážně sev.-záp. směrem. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy, takže pravostranné přítoky přitékají ze Slezských Beskyd a levostranné přítoky přitékají z Moravskoslezských Beskyd. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Pokračovat ve čtení „Olše (Olza)“
Lučina
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-062 |
| plocha povodí [km2] | 197,1 |
| délka toku [km] | 37,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,39 |
Charakter toku
Lučina pramení v nadmořské výšce 685 metrů na sev. úbočí hory Prašivá (843 m) v Moravskoslezských Beskydech. Celkově její tok zprvu míří sev., později záp. až sev.-záp. směrem. Říčka zpočátku teče sev. směrem k Dobraticím, kde se zprava připojuje potok Zbojičný. U Vojkovic se zprava připojuje potok Šprochůvka a vzápětí nato zleva přivaděč Morávka-Žermanice. Pokračovat ve čtení „Lučina“
Mohelnice
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-047 |
| plocha povodí [km2] | 40,5 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Charakter toku
Mohelnice pramení v nadmořské výšce kolem 720 m na již. svazích hory Obidová (837 m) v Moravskoslezských Beskydech. Potok po celé délce toku protéká k S směřující údolí mezi masívy Lysé hory (1323 m) na záp. a Travného (1203 m) na vých. Pokračovat ve čtení „Mohelnice“
Olešná (řeka)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-058 |
| plocha povodí [km2] | 59,3 |
| délka toku [km] | 21,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,88 |
Charakter toku
Olešná pramení v nadmořské výšce 625 m u osady Dragunky na sev.-záp. svazích masívu Ondřejníku (890 m). Celý následující tok pak jen s menšími odchylkami míří zhruba sev. směrem. Olešná v horní části toku protéká kolem Lhotky směrem k Metylovicím a postupně přibírá další pravostranné přítoky z masívu Ondřejníku. Před Metylovicemi přibírá zleva potok Žlabov. Pokračovat ve čtení „Olešná (řeka)“