Území moravských Karpat je součástí jedné z hlavních geologických jednotek Evropy – Alpid, které vznikly mezi střední křídou a miocénem kolizemi kontinentálních fragmentů situovaných mezi severním okrajem Afriky a varisky konsolidovanou západoevropskou epivariskou platformou. Pokračovat ve čtení „Geologie moravských Karpat“
Geologický vývoj moravských Karpat
Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení „Geologický vývoj moravských Karpat“
Mineralogické poměry moravských Karpat
Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny. Pokračovat ve čtení „Mineralogické poměry moravských Karpat“
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory—prvohory) byly zavlečeny při alpinském vrásnění do mladších útvarů, může se jednat také o valouny až balvany v paleogenních polymiktních slepencích tzv. divokého flyše. Pokračovat ve čtení „Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří“
Nerosty druhohorních hornin
Mohutné druhohorní uloženiny Vnějších Západních Karpat zahrnují u nás sedimenty triasu, jury a křídy. Pokračovat ve čtení „Nerosty druhohorních hornin“
Nerosty flyšových hornin
Flyšové sedimenty nevynikají pestrostí mineralogického složení. Jedná se z velké části o splachy z přilehlých kontinentů a jejich minerální složení proto odráží skladbu hornin v povodí velkých řek a při pobřeží. Pokračovat ve čtení „Nerosty flyšových hornin“
Nerosty pískovců
Pískovec je zpevněný klastický sediment, jehož nejcharakterističtější složkou jsou zrna pískové frakce (tj. 0,06 až 2 mm velké), jichž má být nejméně 25 % (podle jiných klasifikací 50 %). Pokračovat ve čtení „Nerosty pískovců“
Nerosty valounů a slepenců
Slepence tvoří výplně bývalých podmořských kanálů a představují sedimenty podmořských sesuvů. Slepence s ostrohrannými úlomky hornin se označují jako brekcie. Pokračovat ve čtení „Nerosty valounů a slepenců“
Nerosty jílovců
Jílovce se ve flyšových sedimentech většinou střídají s pískovci a prachovci v turbiditních rytmech. Pokračovat ve čtení „Nerosty jílovců“
Nerosty flyšových vápenců a dolomitů
Vápenec je usazená hornina, jejíž hlavní složkou je uhličitan vápenatý (CaCO3). Pokračovat ve čtení „Nerosty flyšových vápenců a dolomitů“