Území moravských Karpat je bohaté na energetické suroviny a ve srovnání s Českým masívem méně bohaté na nerudní suroviny a stavební suroviny. Pouze v oblasti rudných surovin neexistuje na území moravských Karpat žádné současné významné ložisko. Pokračovat ve čtení “Nerostné suroviny moravských Karpat”
Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat
Energetické suroviny jsou nerosty, z nichž je možno získávat energii. Dělí se na skupinu kaustobiolitů a radioaktivních surovin. V oblasti moravských Karpat je významná zejména skupina kaustobiolitů. Kaustobiolity (fosilní paliva) jsou hořlavé uhlovodíky, které vznikly nahromaděním odumřelé organické substance (nekromasy). Pokračovat ve čtení “Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat”
Nerudní suroviny v oblasti moravských Karpat
Nerudní suroviny představují po energetických nerostných surovinách nejvýznamnější skupinu nerostných surovin. Tradičně významné jak z hlediska geologických zásob tak těžby jsou v oblasti moravských Karpat keramické a sklářské suroviny. Pokračovat ve čtení “Nerudní suroviny v oblasti moravských Karpat”
Stavební suroviny v oblasti moravských Karpat
Na stavební suroviny je oblast moravských Karpat bohatá. Vyskytují se zde jak ložiska kamene a písků a štěrkopísků, tak i významná ložiska cihlářských surovin. Ty jsou vázány zejména na neogenní sedimenty karpatské předhlubně a kvarterní pokryvy spraší a sprašových hlín. Pokračovat ve čtení “Stavební suroviny v oblasti moravských Karpat”
Rudní suroviny v oblasti moravských Karpat
Území moravských Karpat není vzhledem ke svým geologickým podmínkám příliš bohaté na rudní kovy. V současné době se neprovádí žádná těžba rud a nejsou v evidenci ani ložiska rud. Z tohoto hlediska tak má těžba rud, zejména pelosideritu, pouze historický význam. Pokračovat ve čtení “Rudní suroviny v oblasti moravských Karpat”
Geomorfologický vývoj moravských Karpat
Moravské Karpaty tvoří protáhlou, převážně hornatou oblast, přiléhající k hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Zaujímají území od nejnižších a nejteplejších pahorkatin moravského panonika až po studené horské oblasti Moravskoslezských Beskyd. Převážná část území geomorfologicky spadá do oblasti Vnějších Západních Karpat, pouze úzký okraj oblasti ležící podél záp. strany náleží k Vněkarpatským sníženinám a Vídeňské pánvi. Pokračovat ve čtení “Geomorfologický vývoj moravských Karpat”
Geomorfologický reliéf moravských Karpat
Reliéf moravských Karpat je výrazně předurčen vlastnostmi geologického podloží a jeho vývoje. Významnou měrou se na utváření reliéfu podílí charakter flyšových hornin. V oblastech s převahou slepenců a flyšových hrubě klastických pískovců, převládají většinou výrazně horizontálně i vertikálně členité tvary terénu, často doprovázené výchozy skal nad okolní reliéf. Pokračovat ve čtení “Geomorfologický reliéf moravských Karpat”
Geomorfologické procesy
Geomorfologické procesy a výsledné formy reliéfu jsou výsledkem vnitřních a vnějších geomorfologických procesů. Pokračovat ve čtení “Geomorfologické procesy”
Geomorfologické tvary
Geomorfologické tvary a vůbec tvary terénu jsou podmíněny mnoha faktory. Makrostruktury vznikly pod vlivem deskové tektoniky, úložných poměrů hornin a zvětrávacích procesů. Mezo- a mikrostruktury jsou podmíněny spíše erozními a gravitačními pochody. Samostatnou kapitolou jsou antropogenní tvary, které se projevují v celém spektru geomorfologických struktur. Pokračovat ve čtení “Geomorfologické tvary”
Co je to flyš?
Termínem flyš označuje zpravidla mocné soubory usazených hornin, které velmi často vznikly v hlubokomořském prostředí. Pro tyto sledy je příznačné mnohonásobné opakování (někdy popisované jako rytmické nebo cyklické) několika základních hornin, obyčejně pískovců nebo vápenců, slínovců a jílovců. Pokračovat ve čtení “Co je to flyš?”