Území moravských Karpat je bohaté na energetické suroviny a ve srovnání s Českým masívem méně bohaté na nerudní suroviny a stavební suroviny. Pouze v oblasti rudných surovin neexistuje na území moravských Karpat žádné současné významné ložisko.
Podle zákona č. 44/1998 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) se dělí nerosty na vyhrazené (tzv. výhradní ložiska) a nevyhrazené. Přírodní nahromadění vyhrazených nerostů (patří sem všechna radioaktivní nerosty ropa, hořlavý zemní plyn, všechny druhy uhlí a mnoho dalších surovin) tvoří výhradní ložiska, která představují nerostné bohatství a jsou ve vlastnictví státu. Nevyhrazená ložiska nerostů (např. štěrkopísky, stavební kámen, cihlářská hlína) jsou součástí pozemků.
V oblasti energetických surovin se na území moravských Karpat těží ropa, zemní plyn, antracit, černé uhlí a lignit. Tyto jsou vázány zejména na karbonské sedimenty hornoslezské pánve a neogenní sedimenty karpatské předhlubně a vídeňské pánve.
V oblasti nerudních surovin se zde vyskytují zejména jíly, slévarenské písky, vápence a cementářské suroviny. Těžba vápence a cementářských surovin je vázána na druhohorní vápence v čele vnější skupiny příkrovů. Těžba jílů a cihlářských surovin je vázána na neogenní jílové sedimenty a holocenní spraše a sprašové hlíny.
Poměrně bohaté je území moravských Karpat na stavební suroviny. Těžba kamene a kameniva je vázaná na druhohorní a třetihorní flyšové horniny, zejména pískovce, břidlice a vápence. Těžba štěrkopísků je vázána na holocenní štěrkopísky Vídeňské pánve.
Těžba rudních surovin má dnes v oblasti moravských Karpat již jen historický význam, přičemž byly těženy zejména pelosiderity, jako hornina obsahující celistvý hlinitý FeCO3.