V České republice se pro účely regionálního členění vegetace využívá členění dle Skalického, které bylo zpracováno v souvislosti s přípravou publikace Květena České republiky 1. Publikace byla vydána v roce 1988.
Systém rozlišuje tři hlavní fytogeografické oblasti na základě převládající flóry a vegetace: termofytikum je oblast s teplomilnou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem, mezofytikum je oblast s mezofilní flórou a vegetací typickou pro temperátní zónu Evropy a oreofytikum je oblast s horskou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy k boreální a arktické zóně.
Každá z těchto oblastí je rozdělena na dva obvody:
- termofytikum na české termofytikum a panonské termofytikum,
- mezofytikum na českomoravské mezofytikum a karpatské mezofytikum a
- oreofytikum na českomoravské oreofytikum a karpatské oreofytikum.
Oblasti a obvody jsou dále rozděleny na 99 fytogeografických okresů, z nichž 21 leží v termofytiku, 63 v mezofytiku a 15 v oreofytiku. Některé z okresů jsou rozděleny na podokresy.
V rámci regionálně-fytogeografického členění dle Skalického byly vymezeny vegetační stupně.
Přehled fytogeografických jednotek v České republice
V následující tabulce je uveden přehled fytogeografických jednotek v České republice. Pozn.: *podokres má index v podobě malého písmene.
Fytogeografický obvod | Fytogeografický okres | číslo FO | Fytogeografický podokres |
České termofytikum (Thermobohemicum) | Doupovská pahorkatina | 1 | |
Střední Poohří | 2a | Žatecké Poohří | |
2b | Podbořanská kotlina | ||
Podkrušnohorská pánev | 3 | ||
Lounsko-labské středohoří | 4a | Lounské středohoří | |
4b | Labské středohoří | ||
4c | Úštěcká kotlina | ||
Terezínská kotlina | 5a | Dolní Poohří | |
5b | Roudnické písky | ||
Džbán | 6 | ||
Středočeská tabule | 7a | Libochovická tabule | |
7b | Podřipská tabule | ||
7c | Slánská tabule | ||
7d | Bělohorská tabule | ||
Český kras | 8 | ||
Dolní Povltaví | 9 | ||
Pražská plošina | 10a | Jenštejnská tabule | |
10b | Pražská kotlina | ||
Střední Polabí | 11a | Všetatské Polabí | |
11b | Poděbradské Polabí | ||
Dolní Pojizeří | 12 | ||
Rožďalovická pahorkatina | 13a | Rožďalovická tabule | |
13b | Mladoboleslavský chlum | ||
13c | Bakovská kotlina | ||
Cidlinská pánev | 14a | Bydžovská pánev | |
14b | Hořické chlumy | ||
Východní Polabí | 15a | Jaroměřské Polabí | |
15b | Hradecké Polabí | ||
15c | Pardubické Polabí | ||
Panonské termofytikum (Pannonicum) | Znojemsko-brněnská pahorkatina | 16 | |
Mikulovská pahorkatina | 17a | Dunajovické kopce | |
17b | Pavlovské kopce | ||
17c | Milovicko-valtická pahorkatina | ||
Jihomoravské úvaly | 18a | Dyjsko-svratecký úval | |
18b | Dolnomoravský úval | ||
Bílé Karpaty stepní | 19 | ||
Jihomoravská pahorkatina | 20a | Bučovická pahorkatina | |
20b | Hustopečská pahorkatina | ||
Haná | 21a | Hanácká pahorkatina | |
21b | Hornomoravský úval | ||
Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) | Halštrovská vrchovina | 22 | |
Smrčiny | 23 | ||
Horní Poohří | 24a | Chebská pánev | |
24b | Sokolovská pánev | ||
Krušnohorské podhůří | 25a | Krušnohorské podhůří vlastní | |
25b | Libouchecká plošina | ||
Český les | 26 | ||
Tachovská brázda | 27 | ||
Tepelské vrchy | 28a | Kynšperská vrchovina | |
28b | Kaňon Teplé | ||
28c | Mnichovské hadce | ||
28d | Toužimská vrchovina | ||
28e | Žlutická pahorkatina | ||
28f | Svojšínská pahorkatina | ||
28g | Sedmihoří | ||
Doupovské vrchy | 29 | ||
Jesenicko-rakovnická plošina | 30a | Jesenická plošina | |
30b | Rakovnická kotlina | ||
Plzeňská pahorkatina | 31a | Plzeňská pahorkatina vlastní | |
31b | Koubská kotlina | ||
Křivoklátsko | 32 | ||
Branžovský hvozd | 33 | ||
Plánický hřeben | 34 | ||
Podbrdsko | 35a | Holoubkovské Podbrdsko | |
35b | Hořovická kotlina | ||
35c | Příbramské Podbrdsko | ||
35d | Březnické Podbrdsko | ||
Horažďovická pahorkatina | 36a | Blatensko | |
36b | Horažďovicko | ||
Šumavsko-novohradské podhůří | 37a | Horní Pootaví | |
37b | Sušicko-horažďovické vápence | ||
37c | Nezdické vápence | ||
37d | Čkyňské vápence | ||
37e | Volyňské Předšumaví | ||
37f | Strakonické vápence | ||
37g | Libínské Předšumaví | ||
37h | Prachatické Předšumaví | ||
37i | Chvalšinské Předšumaví | ||
37j | Blanský les | ||
37k | Křemžské hadce | ||
37l | Českokrumlovské Předšumaví | ||
37m | Vyšebrodsko | ||
37n | Kaplické mezihoří | ||
37o | Kaňon Malše | ||
37p | Novohradské podhůří | ||
37q | Soběnovská vrchovina | ||
Budějovická pánev | 38 | ||
Třeboňská pánev | 39 | ||
Jihočeská pahorkatina | 40a | Písecko-hlubocký hřeben | |
40b | Purkarecký kaňon | ||
40c | Lhotický perm | ||
Střední Povltaví | 41 | ||
Votická pahorkatina | 42a | Sedlčansko-milevská pahorkatina | |
42b | Táborsko-vlašimská pahorkatina | ||
Votická vrchovina | 43a | Čertovo břemeno | |
43b | Miličínská vrchovina | ||
Milešovské středohoří | 44 | ||
Verneřické středohoří | 45a | Lovečkovické středohoří | |
45b | Českokamenická kotlina | ||
Labské pískovce | 46a | Děčínský Sněžník | |
46b | Kaňon Labe | ||
46c | Růžovská tabule | ||
46d | Jetřichovické skalní město | ||
Šluknovská pahorkatina | 47 | ||
Lužická kotlina | 48a | Žitavská kotlina | |
48b | Liberecká kotlina | ||
Frýdlantská pahorkatina | 49 | ||
Lužické hory | 50 | ||
Polomené hory | 51 | ||
Ralsko-bezdězská tabule | 52 | ||
Podještědí | 53a | Českolipská kotlina | |
53b | Ploučnické Podještědí | ||
53c | Českodubská pahorkatina | ||
Ještědský hřbet | 54 | ||
Český ráj | 55a | Maloskalsko | |
55b | Střední Pojizeří | ||
55c | Rovenská pahorkatina | ||
55d | Trosecká pahorkatina | ||
55e | Markvartická pahorkatina | ||
Podkrkonoší | 56a | Železnobrodské Podkrkonoší | |
56b | Jilemnické Podkrkonoší | ||
56c | Trutnovské Podkrkonoší | ||
56d | Království | ||
56e | Červenokostelecké Podkrkonoší | ||
Podzvičínsko | 57a | Bělohradsko | |
57b | Zvičina | ||
57c | Královédvorská kotlina | ||
Sudetské mezihoří | 58a | Žacléřsko | |
58b | Polická kotlina | ||
58c | Broumovská kotlina | ||
58d | Vraní hory | ||
58e | Žaltman | ||
58f | Ostaš | ||
58g | Broumovské stěny | ||
58h | Javoří hory | ||
58i | Hejšovina | ||
Orlické podhůří | 59 | ||
Orlické opuky | 60 | ||
Dolní Poorličí | 61a | Křivina | |
61b | Týnišťský úval | ||
61c | Chvojenská plošina | ||
Litomyšlská pánev | 62 | ||
Českomoravské mezihoří | 63a | Žambersko | |
63b | Potštejnské kopce | ||
63c | Střední Poorličí | ||
63d | Kozlovská vrchovina | ||
63e | Poličsko | ||
63f | Českotřebovský úval | ||
63g | Opatovské rozvodí | ||
63h | Svitavský úval | ||
63i | Hrebečovská vrchovina | ||
63j | Lanškrounská kotlina | ||
63k | Moravskotřebovské vrchy | ||
63l | Malá Haná | ||
Říčanská plošina | 64a | Průhonická plošina | |
64b | Jevanská plošina | ||
64c | Černokostelecký perm | ||
Kutnohorská pahorkatina | 65 | ||
Hornosázavská pahorkatina | 66 | ||
Českomoravská vrchovina | 67 | ||
Moravské podhůří Vysočiny | 68 | ||
Železné hory | 69a | Železnohorské podhůří | |
69b | Sečská vrchovina | ||
Moravský kras | 70 | ||
Drahanská vrchovina | 71a | Bouzovská pahorkatina | |
71b | Drahanská plošina | ||
71c | Drahanské podhůří | ||
Zábřežsko-uničovský úval | 72 | ||
Hanušovicko-rychlebská vrchovina | 73a | Rychlebská vrchovina | |
73b | Hanušovická vrchovina | ||
Slezská pahorkatina | 74a | Vidnavsko-osoblažská pahorkatina | |
74b | Opavská pahorkatina | ||
Jesenické podhůří | 75 | ||
Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum) | Moravská brána | 76a | Moravská brána vlastní |
76b | Tršická pahorkatina | ||
Středomoravské Karpaty | 77a | Ždánický les | |
77b | Litenčické vrchy | ||
77c | Chřiby | ||
Bílé Karpaty lesní | 78 | ||
Zlínské vrchy | 79 | ||
Střední Pobečví | 80a | Vsetínská kotlina | |
80b | Veřovické vrchy | ||
Hostýnské vrchy | 81 | ||
Javorníky | 82 | ||
Ostravská pánev | 83 | ||
Podbeskydská pahorkatina | 84a | Beskydské podhůří | |
84b | Jablunkovské mezihoří | ||
České oreofytikum(Oreophyticum Massivi bohemici) | Krušné hory | 85 | |
Slavkovský les | 86 | ||
Brdy | 87 | ||
Šumava | 88a | Královský hvozd | |
88b | Šumavské pláně | ||
88c | Javorník | ||
88d | Boubínsko-stožecká hornatina | ||
88e | Trojmezenská hornatina | ||
88f | Želnavská hornatina | ||
88g | Hornovltavská kotlina | ||
88h | Svatotomášská hornatina | ||
Novohradské hory | 89 | ||
Jihlavské vrchy | 90 | ||
Žďárské vrchy | 91 | ||
Jizerské hory | 92a | Jizerské hory lesní | |
92b | Jizerské louky | ||
92c | Černá Studnice | ||
Krkonoše | 93a | Krkonoše lesní | |
93b | Krkonoše subalpínské | ||
93c | Rýchory | ||
Teplicko-adršpašské skály | 94 | ||
Orlické hory | 95a | Český hřeben | |
95b | Králická hornatina | ||
Králický Sněžník | 96 | ||
Hrubý Jeseník | 97 | ||
Nízký Jeseník | 98 | ||
Karpatské oreofytikum (Oreophyticum carpaticum) | Moravskoslezské Beskydy | 99a | Radhošťské Beskydy |
99b | Slezské Beskydy |
Stručná charakteristika fytogeografických oblastí
Termofytikum (Thermophyticum)
- výskyt převážně teplomilných druhů rostlin,
- planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) výškový vegetační stupeň,
- v neolitu trvalé odlesnění → nelesní vegetace a flóra,
- vápnité spraše v podloží,
- převaha nelesních fytocenóz, polních kultur,
- zbytky xerotermních travinných fytocenóz ,,stepí“, bazifilních slatin a slanisek,
- lesní fytocenózy – šípákové a jiné teplomilné doubravy,
- lužní lesy planárního stupně – větší řeky,
- zemědělství – kukuřice a řepy, zelenina (okurky), vinná réva,
- průměrná roční teplota vzduchu: 8–9 ˚C,
- dvě podoblasti:
- České termofytikum – souvislý pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí, 15 okresů,
- Panonské termofytikum – oblast jižní Moravy a Moravských úvalů, 6 okresů [3].
Mezofytikum (Mesophyticum)
- přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou,
- oblast vegetace a květeny odpovídající temperátnímu pásu → opadavý listnatý les,
- suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný) VVS,
- středověk – trvalé odlesnění,
- společenstva s druhy teplejších pásem → teplejší polohy,
- rostliny severnějších vegetačních pásem nebo vyšších vegetačních stupňů → poblíž hranic s oreofytikem, stinná údolí, podmáčené nebo rašelinné stanoviště,
- nižší polohy mezofytika – zbytky klimaxových porostů habrových (lipových) doubrav, dále borové doubravy, jedlové doubravy až jedliny,
- vyšší polohy – květnaté nebo acidofilní bučiny (jedliny),
- odlesněné plochy → využity jako pole,
- zemědělství – brambory, okraje krajiny – řepa , pohraničí – horské hospodaření,
- průměrná roční teplota vzduchu: 6–7 ˚C,
- dvě podoblasti:
- Českomoravské mezofytikum – 63 okresů,
- Karpatské mezofytikum – 9 okresů [3].
Oreofytikum (Oreophyticum)
- horské oblasti – chladnomilná květena,
- montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, boreální, smrkový) a subalpínský (klečový) VVS,
- vegetace boreálního (jehličnaté lesy) nebo subarktického pásma, až arktického pásma (lesotundra až tundra),
- přirozené lesy – jehličnaté lesy (smrčiny),
- osídlení až v novověku,
- odlesněné plochy malé (výjimečně polní kultury – brambory),
- louky a pastviny – horské hospodářství,
- průměrná roční teplota vzduchu: 3–3,5 °C, nejvlhčí oblast v ČR,
- dvě podoblasti:
- České oreofytikum – izolované nejvýše položené oblasti hor Českého masivu, jak v příhraničních oblastech, tak ve vnitrozemí, 14 okresů,
- Karpatské oreofytikum – oblast Moravskoslezských Beskyd, 1 okres [3].
Přehled jednotek regionálně-fytogeografického členění dle Skalického v moravských Karpatech je uveden zde.
- SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.
- Pladias.cz – Data ke stažení – fytogeografie a rozšíření druhů
- Brtníčková, Durna, Machynka, Šumberová. Fytogeografické členění, prezentace online