Regionálně-fytogeografické členění Skalický 1988

V České republice se pro účely regionálního členění vegetace využívá členění dle Skalického, které bylo zpracováno v souvislosti s přípravou publikace Květena České republiky 1. Publikace byla vydána v roce 1988.

Regionální fytogeografické členění České republiky dle Skalického 1988 (zdroj: https://pladias.cz/download/phytogeography).
Regionální fytogeografické členění České republiky dle Skalického 1988 (zdroj: https://pladias.cz/download/phytogeography).

Systém rozlišuje tři hlavní fytogeografické oblasti na základě převládající flóry a vegetace: termofytikum je oblast s teplomilnou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem, mezofytikum je oblast s mezofilní flórou a vegetací typickou pro temperátní zónu Evropy a oreofytikum je oblast s horskou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy k boreální a arktické zóně.

Každá z těchto oblastí je rozdělena na dva obvody:

  • termofytikum na české termofytikumpanonské termofytikum,
  • mezofytikum na českomoravské mezofytikumkarpatské mezofytikum a
  • oreofytikum na českomoravské oreofytikumkarpatské oreofytikum.

Oblasti a obvody jsou dále rozděleny na 99 fytogeografických okresů, z nichž 21 leží v termofytiku, 63 v mezofytiku a 15 v oreofytiku. Některé z okresů jsou rozděleny na podokresy.

V rámci regionálně-fytogeografického členění dle Skalického byly vymezeny vegetační stupně.

Přehled fytogeografických jednotek v České republice

V následující tabulce je uveden přehled fytogeografických jednotek v České republice. Pozn.: *podokres má index v podobě malého písmene.

Fytogeografický obvod Fytogeografický okres číslo FO Fytogeografický podokres
České termofytikum (Thermobohemicum) Doupovská pahorkatina 1
Střední Poohří 2a Žatecké Poohří
2b Podbořanská kotlina
Podkrušnohorská pánev 3
Lounsko-labské středohoří 4a Lounské středohoří
4b Labské středohoří
4c Úštěcká kotlina
Terezínská kotlina 5a Dolní Poohří
5b Roudnické písky
Džbán 6
Středočeská tabule 7a Libochovická tabule
7b Podřipská tabule
7c Slánská tabule
7d Bělohorská tabule
Český kras 8
Dolní Povltaví 9
Pražská plošina 10a Jenštejnská tabule
10b Pražská kotlina
Střední Polabí 11a Všetatské Polabí
11b Poděbradské Polabí
Dolní Pojizeří 12
Rožďalovická pahorkatina 13a Rožďalovická tabule
13b Mladoboleslavský chlum
13c Bakovská kotlina
Cidlinská pánev 14a Bydžovská pánev
14b Hořické chlumy
Východní Polabí 15a Jaroměřské Polabí
15b Hradecké Polabí
15c Pardubické Polabí
Panonské termofytikum (Pannonicum) Znojemsko-brněnská pahorkatina 16
Mikulovská pahorkatina 17a Dunajovické kopce
17b Pavlovské kopce
17c Milovicko-valtická pahorkatina
Jihomoravské úvaly 18a Dyjsko-svratecký úval
18b Dolnomoravský úval
Bílé Karpaty stepní 19
Jihomoravská pahorkatina 20a Bučovická pahorkatina
20b Hustopečská pahorkatina
Haná 21a Hanácká pahorkatina
21b Hornomoravský úval
Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) Halštrovská vrchovina 22
Smrčiny 23
Horní Poohří 24a Chebská pánev
24b Sokolovská pánev
Krušnohorské podhůří 25a Krušnohorské podhůří vlastní
25b Libouchecká plošina
Český les 26
Tachovská brázda 27
Tepelské vrchy 28a Kynšperská vrchovina
28b Kaňon Teplé
28c Mnichovské hadce
28d Toužimská vrchovina
28e Žlutická pahorkatina
28f Svojšínská pahorkatina
28g Sedmihoří
Doupovské vrchy 29
Jesenicko-rakovnická plošina 30a Jesenická plošina
30b Rakovnická kotlina
Plzeňská pahorkatina 31a Plzeňská pahorkatina vlastní
31b Koubská kotlina
Křivoklátsko 32
Branžovský hvozd 33
Plánický hřeben 34
Podbrdsko 35a Holoubkovské Podbrdsko
35b Hořovická kotlina
35c Příbramské Podbrdsko
35d Březnické Podbrdsko
Horažďovická pahorkatina 36a Blatensko
36b Horažďovicko
Šumavsko-novohradské podhůří 37a Horní Pootaví
37b Sušicko-horažďovické vápence
37c Nezdické vápence
37d Čkyňské vápence
37e Volyňské Předšumaví
37f Strakonické vápence
37g Libínské Předšumaví
37h Prachatické Předšumaví
37i Chvalšinské Předšumaví
37j Blanský les
37k Křemžské hadce
37l Českokrumlovské Předšumaví
37m Vyšebrodsko
37n Kaplické mezihoří
37o Kaňon Malše
37p Novohradské podhůří
37q Soběnovská vrchovina
Budějovická pánev 38
Třeboňská pánev 39
Jihočeská pahorkatina 40a Písecko-hlubocký hřeben
40b Purkarecký kaňon
40c Lhotický perm
Střední Povltaví 41
Votická pahorkatina 42a Sedlčansko-milevská pahorkatina
42b Táborsko-vlašimská pahorkatina
Votická vrchovina 43a Čertovo břemeno
43b Miličínská vrchovina
Milešovské středohoří 44
Verneřické středohoří 45a Lovečkovické středohoří
45b Českokamenická kotlina
Labské pískovce 46a Děčínský Sněžník
46b Kaňon Labe
46c Růžovská tabule
46d Jetřichovické skalní město
Šluknovská pahorkatina 47
Lužická kotlina 48a Žitavská kotlina
48b Liberecká kotlina
Frýdlantská pahorkatina 49
Lužické hory 50
Polomené hory 51
Ralsko-bezdězská tabule 52
Podještědí 53a Českolipská kotlina
53b Ploučnické Podještědí
53c Českodubská pahorkatina
Ještědský hřbet 54
Český ráj 55a Maloskalsko
55b Střední Pojizeří
55c Rovenská pahorkatina
55d Trosecká pahorkatina
55e Markvartická pahorkatina
Podkrkonoší 56a Železnobrodské Podkrkonoší
56b Jilemnické Podkrkonoší
56c Trutnovské Podkrkonoší
56d Království
56e Červenokostelecké Podkrkonoší
Podzvičínsko 57a Bělohradsko
57b Zvičina
57c Královédvorská kotlina
Sudetské mezihoří 58a Žacléřsko
58b Polická kotlina
58c Broumovská kotlina
58d Vraní hory
58e Žaltman
58f Ostaš
58g Broumovské stěny
58h Javoří hory
58i Hejšovina
Orlické podhůří 59
Orlické opuky 60
Dolní Poorličí 61a Křivina
61b Týnišťský úval
61c Chvojenská plošina
Litomyšlská pánev 62
Českomoravské mezihoří 63a Žambersko
63b Potštejnské kopce
63c Střední Poorličí
63d Kozlovská vrchovina
63e Poličsko
63f Českotřebovský úval
63g Opatovské rozvodí
63h Svitavský úval
63i Hrebečovská vrchovina
63j Lanškrounská kotlina
63k Moravskotřebovské vrchy
63l Malá Haná
Říčanská plošina 64a Průhonická plošina
64b Jevanská plošina
64c Černokostelecký perm
Kutnohorská pahorkatina 65
Hornosázavská pahorkatina 66
Českomoravská vrchovina 67
Moravské podhůří Vysočiny 68
Železné hory 69a Železnohorské podhůří
69b Sečská vrchovina
Moravský kras 70
Drahanská vrchovina 71a Bouzovská pahorkatina
71b Drahanská plošina
71c Drahanské podhůří
Zábřežsko-uničovský úval 72
Hanušovicko-rychlebská vrchovina 73a Rychlebská vrchovina
73b Hanušovická vrchovina
Slezská pahorkatina 74a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina
74b Opavská pahorkatina
Jesenické podhůří 75
Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum) Moravská brána 76a Moravská brána vlastní
76b Tršická pahorkatina
Středomoravské Karpaty 77a Ždánický les
77b Litenčické vrchy
77c Chřiby
Bílé Karpaty lesní 78
Zlínské vrchy 79
Střední Pobečví 80a Vsetínská kotlina
80b Veřovické vrchy
Hostýnské vrchy 81
Javorníky 82
Ostravská pánev 83
Podbeskydská pahorkatina 84a Beskydské podhůří
84b Jablunkovské mezihoří
České oreofytikum(Oreophyticum Massivi bohemici) Krušné hory 85
Slavkovský les 86
Brdy 87
Šumava 88a Královský hvozd
88b Šumavské pláně
88c Javorník
88d Boubínsko-stožecká hornatina
88e Trojmezenská hornatina
88f Želnavská hornatina
88g Hornovltavská kotlina
88h Svatotomášská hornatina
Novohradské hory 89
Jihlavské vrchy 90
Žďárské vrchy 91
Jizerské hory 92a Jizerské hory lesní
92b Jizerské louky
92c Černá Studnice
Krkonoše 93a Krkonoše lesní
93b Krkonoše subalpínské
93c Rýchory
Teplicko-adršpašské skály 94
Orlické hory 95a Český hřeben
95b Králická hornatina
Králický Sněžník 96
Hrubý Jeseník 97
Nízký Jeseník 98
Karpatské oreofytikum (Oreophyticum carpaticum) Moravskoslezské Beskydy 99a Radhošťské Beskydy
99b Slezské Beskydy

Stručná charakteristika fytogeografických oblastí

Termofytikum (Thermophyticum)

  • výskyt převážně teplomilných druhů rostlin,
  • planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) výškový vegetační stupeň,
  • v neolitu trvalé odlesnění → nelesní vegetace a flóra,
  • vápnité spraše v podloží,
  • převaha nelesních fytocenóz, polních kultur,
  • zbytky xerotermních travinných fytocenóz ,,stepí“, bazifilních slatin a slanisek,
  • lesní fytocenózy – šípákové a jiné teplomilné doubravy,
  • lužní lesy planárního stupně – větší řeky,
  • zemědělství – kukuřice a řepy, zelenina (okurky), vinná réva,
  • průměrná roční teplota vzduchu: 8–9 ˚C,
  • dvě podoblasti:
    • České termofytikum – souvislý pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí, 15 okresů,
    • Panonské termofytikum – oblast jižní Moravy a Moravských úvalů, 6 okresů [3].

Mezofytikum (Mesophyticum)

  • přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou,
  • oblast vegetace a květeny odpovídající temperátnímu pásu → opadavý listnatý les,
  • suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný) VVS,
  • středověk – trvalé odlesnění,
  • společenstva s druhy teplejších pásem → teplejší polohy,
  • rostliny severnějších vegetačních pásem nebo vyšších vegetačních stupňů → poblíž hranic s oreofytikem, stinná údolí, podmáčené nebo rašelinné stanoviště,
  • nižší polohy mezofytika – zbytky klimaxových porostů habrových (lipových) doubrav, dále borové doubravy, jedlové doubravy až jedliny,
  • vyšší polohy – květnaté nebo acidofilní bučiny (jedliny),
  • odlesněné plochy → využity jako pole,
  • zemědělství – brambory, okraje krajiny – řepa , pohraničí – horské hospodaření,
  • průměrná roční teplota vzduchu: 6–7 ˚C,
  • dvě podoblasti:
    • Českomoravské mezofytikum – 63 okresů,
    • Karpatské mezofytikum – 9 okresů [3].

Oreofytikum (Oreophyticum)

  • horské oblasti – chladnomilná květena,
  • montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, boreální, smrkový) a subalpínský (klečový) VVS,
  • vegetace boreálního (jehličnaté lesy) nebo subarktického pásma, až arktického pásma (lesotundra až tundra),
  • přirozené lesy – jehličnaté lesy (smrčiny),
  • osídlení až v novověku,
  • odlesněné plochy malé (výjimečně polní kultury – brambory),
  • louky a pastviny – horské hospodářství,
  • průměrná roční teplota vzduchu: 3–3,5 °C, nejvlhčí oblast v ČR,
  • dvě podoblasti:
    • České oreofytikum – izolované nejvýše položené oblasti hor Českého masivu, jak v příhraničních oblastech, tak ve vnitrozemí, 14 okresů,
    • Karpatské oreofytikum – oblast Moravskoslezských Beskyd, 1 okres [3].

Přehled jednotek regionálně-fytogeografického členění dle Skalického v moravských Karpatech je uveden zde.

Zdroje:
  1. SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.
  2. Pladias.cz – Data ke stažení – fytogeografie a rozšíření druhů
  3. Brtníčková, Durna, Machynka, Šumberová. Fytogeografické členění, prezentace online

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *