Fytochorion 82 – Javorníky

Fytochorion leží v submontánním až montánnim vegetačním stupni a představuje jednotku, charakterizovanou karpatským horským bukovým lesem a jeho náhradními společenstvy. Geologicky jej buduje paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část území v chladné oblasti CH7 a vyšší hřbety v CH6. Území bylo ve středověku osídleno valaškou kolonizací (pasekářské hospodaření), která způsobila částečné odlesnění.

Velký Javorník (1071 m) je nejvyšším vrcholem Javorníků. Dodnes je patrné odlesnění.
Velký Javorník (1 071 m) je nejvyšším vrcholem Javorníků. Dodnes je patrné odlesnění pro pastvu dobytka. Na loukách se nachází společenstva Nardo-Agrostion tenuis.

Potenciálně zcela převažují květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum, ve východní části i Dentario glandulosae-Fagetum), které jsou v kontaktu s porosty jedlobučin až květnatých jedlin (Galio-Abietenion). Některé ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním bučinám (Luzulo nemorosae-Fagetum sylvaticae). V nejvyšších polohách jsou maloplošně vyvinuty acidofilni horské bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokálně jsou vyvinuty suťově lesy, zejména Arunco-Aceretum. V zaříznutých údolích jsou maloplošně vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum. Podél říčních toků se nacházejí lemy vrbových porostů ze svazu Salicion triandrae.

Lesní společenstva úzkých zaříznutých údolí.
Lesní společenstva úzkých zaříznutých údolí (asociace Carici remotae-Fraxinetum).

Polopřirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny (CynosurionViolion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje; pouze v okolí Velkého Javorníka jsou karpatské květnaté horské louky (Nardo-Agrostion tenuis); na chudých kamenitých půdách na plochých hřebenech jsou lemy brusnicových keříků (Vaccinion). Na hlubších půdách jižních svahů vystupují dosti vysoko duhově bohatší travinná společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízká asociaci Brachypodio-Molinietum); v nižších polohách květnaté lesní lemy Trifolion medii. Křoviny náleží svazu Berberidion. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion.

Kaplička na Javorníčku (860 m).
Kaplička na Javorníčku (860 m).

Flóra je dosti pestrá, s četnými druhy karpatského migrantu, obecně rozšířenými ve východní části ČR, k nimž náleží svízel potoční (Galium rivale), kakost hnědočervený (Geranium phaeum), svízelka lysá (Cruciata glabra), pryšec mandloňolistý (Tithymalus /Euph./ amygdaloides), kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), zvláštností je mezní výskyt chrpy měkké (Cyanus mollis), česneku hadího (Allium victorialis) a mochny  zlaté (Potentilla aurea) ve směru z Karpat. Subtermofyty jsou řidší, roste zde ještě např. tužebník obecný (Filipendula vulgaris), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), okrajově i kakost krvavý (Geranium sanquineum). Zastoupeny jsou druhy submediteránní, např. bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), submediteránně-subatlanské, např. pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), i subatlantské, mezi nimi bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea).

Pastviny nad Pluskovcem.
Pastviny nad Pluskovcem.

Zdroj: Novák, V., Hudec, K., Živá příroda. Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, svazek 2, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997, ISBN 80-85048-69-8

Přečtěte si také

Související obrázky:

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...