Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Rubrika obsahuje příspěvky o přírodním prostředí v oblasti moravských Karpat.
Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”
Fytochorion se nachází v kolinním vegetačním stupni. Flóra má přechodný charakter: na lesních stanovištích převažují druhy karpatského podhůří, zatímco na odlesněných plochách se setkáváme s četnými pronikajícími panonskými prvky. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 19 – Bílé Karpaty stepní”
Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a představuje typické území Panonského termofytika na Moravě. Jádro oblasti buduje měkký flyš ždánické jednotky (pískovce, jílovce a slínovce). Rozsáhlé pokryvy tvoří spraše. Fytochorion leží převážně v teplé oblasti T4, severní vyšší okraje v T2. Ve fytochorionu je velmi staré kontinuální pravěké osídlení, k trvalému odlesnění rozsáhlých ploch došlo ještě před středověkem. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 20 – Jihomoravská pahorkatina”
Fytochorion leží v planárním až v kolinním stupni na pomezí panonského termofytika, hercynského a karpatského mezofytika. Území je budováno nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami Moravy, Bečvy a jejich přítoků. Na ně navazují pahorky, budované tercierními (neogenními) sedimenty; jako ostrůvky se v nich objevuji devonské vápence, resp. usazeniny kulmu (slepence). Celý fytochorion leží v teplé oblasti T2. Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické (starosídelní oblast), vlastní niva zřejmě nebyla v historii zcela odlesněna. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 21 – Haná”
Fytochorion se nachází vesměs v suprakolinním vegetačním stupni, na kontaktu mezi Hercynikem a Karpaty. Převažuje flóra a vegetace mezofytika nižších poloh, v níž dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří.
Fytochorion tvoří tři izolované ostrůvky a leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Charakterizuje jej typické západokarpatské mezofytikum.
Pokračovat ve čtení “Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty”
Fytochorion je tvořen suprakolinním až submontánním vegetačním stupněm. Bílé Karpaty se vkliňují mezi panonské termofytikum na Moravě a údolí Váhu, čemuž odpovídá flóra, která je ovlivněna pronikáním druhů panonských i druhů teplých západokarpatských podhůří. Horské prvky jsou vzácné a pronikají sem od severovýchodu. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní”
Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a setkáváme se v něm s ochuzenou flórou karpatského bukového lesa a jeho náhradních společenstev. V geologické stavbě převládá magurský eocenní flyš, tvořený pískovci a jílovci račanské jednotky. Fytochorion leží převážnou měrou v oblastech MT10 a MT9, okrajově sem zasahuje i teplá oblast T2, kulminační partie se nacházejí v MT7 a MT5. Nejnižší partie fytochorionu byly osídleny v prehistorické době, vyšší části teprve ve středověku (valašská kolonizace). Pokračovat ve čtení “Fytochorion 79 – Zlínské vrchy”
Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován typickou západokarpatskou vegetací podhorského bukového lesa. Buduje jej paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část v chladné oblasti CH7, nejvyšší hřbety v CH6. Od 16. století se zde výrazně projevila valašská kolonizační vina, spojené s trvalým odlesněním, pasekářským hospodařením a maloplošnou zemědělskou výrobou. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 80 – Střední Pobečví”
Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a vegetaci karpatského bukového lesa a stanovišť, vzniklých po jeho likvidaci. V geologické stavbě převládá paleocenní a eocenní flyš račanské jednotky, tvořený střídáním pískovců, slepenců a jílovců. Prakticky celý fytochorion leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, nejvyšší vrcholy v chladné oblasti CH7. Osídlení je pozdní, vesměs až z doby středověké valašské kolonizace, na severním okraji jsou vrcholová prehistorická hradiska. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy”