Autor: Robert Hruban

Publikováno

Fytochorion 80 – Střední Pobečví

Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.
Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován typickou západokarpatskou vegetací podhorského bukového lesa. Buduje jej paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část v chladné oblasti CH7, nejvyšší hřbety v CH6. Od 16. století se zde výrazně projevila valašská kolonizační vina, spojené s trvalým odlesněním, pasekářským hospodařením a maloplošnou zemědělskou výrobou. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 80 – Střední Pobečví”

Publikováno

Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy

 

Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.
Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.

Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a vegetaci karpatského bukového lesa a stanovišť, vzniklých po jeho likvidaci. V geologické stavbě převládá paleocenní a eocenní flyš račanské jednotky, tvořený střídáním pískovců, slepenců a jílovců. Prakticky celý fytochorion leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, nejvyšší vrcholy v chladné oblasti CH7. Osídlení je pozdní, vesměs až z doby středověké valašské kolonizace, na severním okraji jsou vrcholová prehistorická hradiska. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy”

Publikováno

Fytochorion 82 – Javorníky

Vymezení fytochorionu Javorníky.
Vymezení fytochorionu Javorníky.

Fytochorion leží v submontánním až montánním vegetačním stupni a představuje jednotku, charakterizovanou karpatským horským bukovým lesem a jeho náhradními společenstvy. Geologicky jej buduje paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část území v chladné oblasti CH7 a vyšší hřbety v CH6. Území bylo ve středověku osídleno valaškou kolonizací (pasekářské hospodaření), která způsobila částečné odlesnění. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 82 – Javorníky”

Publikováno

Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Podbeskydská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 84a. Beskydské podhůří, modře podokres 84b. Jablunkovské mezihoří.
Vymezení fytochorionu Podbeskydská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 84a. Beskydské podhůří, modře podokres 84b. Jablunkovské mezihoří.

Fytochorion se nachází v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Území je tvořeno mozaikou hájové vegetace a karpatského bukového lesa. Podklad tvoří vápnitý flyšové horniny podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin, bradly jurských hornin a pokryvy neogenních a kvartérních sedimentů. Severní okraj fytochorionu leží v mírně teplé oblasti MT10, převážná část v MT9 a úpatí Beskyd  v relativně chladné a vlhké MT2. Kromě paleolitické lokality u Štramberka došlo na většině území k trvalému osídlení při kolonizační vlně v raném středověku. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina”

Publikováno

Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy

Vymezení fytochorionu Moravskoslezské Beskydy. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 99a. Radhošťské Beskydy, modře podokres 99b. Slezské Beskydy.
Vymezení fytochorionu Moravskoslezské Beskydy. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 99a. Radhošťské Beskydy, modře podokres 99b. Slezské Beskydy.

Fytochorion leží v submontánním až supramontánním vegetačním stupni. Jedná se o jediný fytochorion karpatského oreofytika na území České republiky. Je budován křídovým souvrstvím godulského vývoje s příkrovovou stavbou (převážně pískovci). Fytochorion leží v chladné klimatické oblasti, převážná část území leží v CH7, část v CH6, jen vyšší hřbety v nejchladnější CH4. Lesnatého území se pastevecká kolonizace v 16. století dotkla jen zřídka. I dnes je jádro fytochorionu jen řídce osídleno a na samotách se udržuje pastevecký horský typ hospodaření. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy”

Publikováno

Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech

Ve shodě s historickým vývojem botanických disciplín, které mají bezprostřední vztah k určitému regionu, začíná také botanický výzkum Moravy floristikou. Jejím studijním objektem je flóra (květena), tj. úhrn rostlin, které se vyskytují na daném území. Mnohem později, teprve v prvních desetiletích 20. století, se u nás vedle studia květeny začíná rozvíjet výzkum vegetace (rostlinstva); tak označujeme soubor rostlinných společenstev, která se vyskytují na daném území v určitém typu přírodního prostředí. Pokračovat ve čtení “Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech”

Publikováno

Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu

Pleistocén byla klimaticky nestálá doba trvající od 1,81 Ma (1,8 milion let před současností do 8 300 BC (let před naším letopočtem) . Základním znakem je střídání chladných období – glaciálů a vlhčích a teplejších meziledových období – interglaciálů. Počet chladných období je již přes sto let předmětem bouřlivých diskusí, nejčastěji jsou uváděny čtyři výrazně chladná období. Ani tyto glaciály však nebyly klimaticky jednotné a dělí se dále na velmi chladné stadiály s mírnějšími interstadiály. Pokračovat ve čtení “Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu”

Publikováno

Lužní lesy

Lužní lesy jsou tvořeny stromy snášejícími dočasné zamokření půdy, zejména olšemi (Alnus glutinosa a A. incana), jasany (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilmy (Ulmus laevis a U. minor), dubem letním (Quercus robur), stromovými vrbami (Salix alba a S. fragilis) a domácími druhy topolů (Populus alba a P. nigra). Pokračovat ve čtení “Lužní lesy”

Publikováno

Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)

Fytocenologie: Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929: Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940, Carici elongatae-Alnetum glutinosae Schwickerath 1933, Carici acutiformis-Alnetum glutinosae Scamoni 1935
Lesnická typologie: 1T Březová olšina (1 – bezkolencová, 2 –  ostřicová, 3 – slatinná, 4 – vátých písků), 1G Vrbová olšina (2 – mokřadní, 3 – iniciální stadia, 4 – přechodná s jasanem)

Pokračovat ve čtení “Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)”

Používáme WordPress (v češtině).