Vápenec je usazená hornina, jejíž hlavní složkou je uhličitan vápenatý (CaCO3). Ten reprezentuje klencový kalcit a jeho kosočtverečná modifikace — aragonit. Protože aragonit je rozpustnější než kalcit, bývá snadno vyloužen nebo častěji rekrystalizuje ve stálejší kalcit. V geologicky starších vápencích proto aragonit nenalézáme a vápence často jeví různě intenzívní rekrystalizaci za vzniku zrnitých struktur různého druhu. Vápence jsou spjaty plynulými přechody zejména se sedimenty jílovitými, písčitými (písčité vápence a vápnité pískovce) a velmi často s dolomity.
Bělokarpatská jednotka
Na puklinách paleogenních pískovců karpatského flyše, zejména v Bílých Karpatech, se nacházejí drobné drúzy kalcitu v podobě klenců. Vyskytují se zejména na lokalitách ležících J od Valašských Klobouk (Bylnice, Svatý Štěpán, Svatá Sidonie) a J od Uherského Brodu (Horní Němčí, Strání, Vápenky a Velká nad Veličkou). Ve Svaté Sidonii a Svatém Štěpánu je kalcit provázen tabulkovými krystalky barytu.
Zříceninový mramor od Brumova
Mimořádně zajímavý je zříceninový (krajinový) mramor od Brumova. Byly nalezeny úlomky této suroviny J od Brumova–Bylnice, SV od osady “Hlubocká stráň”. Pocházejí z eluvia hornin bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů, zastoupené souvrstvím šedých vápnitých jílovců a vápnitých pískovců.
Pozn.: charakteristická kontrastní kresba “zříceninového mramoru” je druhotná, vyvolaná navětráním porušené horniny. Původní šedé, místy i slabě nazelenalé jílovce v nezvětralém jádru úlomků jsou lemovány ostře vymezeným, hnědošedým jemně laminovaným lemem navětralé horniny (širokým od několika mm až po několik cm). Při kontaktu s nezvětralým jádrem bývá obvykle vyvinuta barevně výraznější hnědá lamina. Větší pukliny — zjevně nejmladší — bývají vyplněny bílými, místy našedlými karbonáty. Na několika místech byly zaznamenány při okrajích úlomků, ale i v blízkosti poruchových ploch kamenů velmi jemné tmavé dendrity.
Slezská jednotka
V menilitovém souvrství slezské jednotky v Choryni u hřiště byly nalezeny karbonátové horniny s dolomitem. Makroskopicky to jsou laminované až celistvé horniny s žilkami agregátů kalcitu, místy s dutinkami, do nichž vykrystalizovaly slabě nazelenalé tabulkovitě a romboedricky vyvinuté krystaly téhož minerálu. Chemické analýzy prokázaly, že převládající minerální složkou horniny jsou dolomit a kalcit. Podle přibližných rozpočtů hornina obsahuje 60 % dolomitu, 40 % kalcitu, světlejší partie 35 % dolomitu a 65 % kalcitu. Obě karbonátové horniny obsahují kolem 10 hm. % křemene.
V těšínských vápencích slezské jednotky u Českého Těšína, Dolního Těrlicka, Nebor a Ropice se hojněji vyskytují radiálně paprsčité a ježkovité agregáty stroncianitu o velikosti do 1 cm v asociaci s kalcitem, celestinem (také u Třince) a organickou hmotou asfaltem.
Ždánická jednotka
V šitbořických vrstvách menilitového souvrství ve ždánické jednotce byly nalezeny karbonátové horniny s dolomitem. Makroskopicky je to laminovaná, až celistvá hornina s žilkami agregátů kalcitu, místy s dutinkami, do nichž vykrystalizovaly slabě nazelenalé, tabulkovitě a romboedricky vyvinuté krystaly téhož minerálu. Chemické analýzy prokázaly, že převládající minerální složkou horniny jsou dolomit a kalcit (obě složky nebylo od sebe možné zcela oddělit). V šitbořických vrstvách jsou dále přítomny minerály limonit a jarosit.
