Slovácká vinařská podoblast

Charakter oblasti

Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].

Spadá pod: Vinařská oblast Morava
Plocha vinic: 4 394,4650 ha
Pěstitelů: 8 196
Vinařských obcí: 118
Viničních tratí: 418 [2; stav 2023] 

Pestrou odrůdovou skladbu a různorodost krajiny, půd i mikroklimatu vinařské podoblasti Slovácko ocení zejména ti milovníci vín, kteří u tohoto ušlechtilého nápoje vyhledávají terroir a jedinečnost.

Jižní část podoblasti tvoří Podluží a Mutěnicko, teplý a suchý kraj s lehkou půdou v údolí řek Moravy a Kyjovky. Východně odtud se zvedají Bílé Karpaty, v nichž podloží viničních tratí tvoří vápencovité sedimenty se střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců či vápenců, tzn. typické flyšové sedimenty. Půdy zdejších viničních hor jsou těžké, hluboké a vododržné; což se příznivě projevuje především v suchých létech, kdy na nich réva přijímá živiny nerušeně, a to se projevuje ve větší plnosti vín. Vinařství v okolí Kyjova a Uherského Hradiště má už typický severní ráz, kde vinice využívají pro svůj růst osluněné jižní stráně kopcovitého terénu a při zrání vín zde výraznou rol hraje rozdílná nadmořská výška a odlišnost návětrných a závětrných svahů hor a výskyt podzimních sušších a teplých fénických větrů, které urychlují zrání bobulí.

Od historii k současnosti

Minulost Slovácka je úzce spojena s působením soluňských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří přišli na Moravu v roce 863. Potřeba vína pro liturgické účely podpořila rozšíření vinic a cyrilometodějská mise jen podtrhla jeho význam. Stopy působení učenců ze Soluně naleznete například v Modré a na Velehradě, významném poutním místě, v Uherském Hradišti-Sadech anebo na slovanském hradišti v Mikulčicích. Při cestách po Slovácku zjistíte, že pravidelné řádky révy vinné jsou výrazným krajinotvorným prvkem. Temná zeleň vinných keřů vyniká na pozadí zlatavých lánů řepky, slunečnic a obilí.

V Archivu města Hodonína je cenná listina, v níž o víně místo klášterů a panovníků rozhoduje pozemková vrchnost. Od začátku 16. století patřilo víc než 75 let hodonínské panství pánům z Lipé. V březnu 1555 Pertold z Lipé potvrdil Hodonínu svobodný nálev vína a zakázal nalévat vína cizí. Z hroznů Ryzlinku rýnského z nejlepších tratí v Bzenci a okolí se zrodilo znamenité známkové víno Bzenecká lipka. Název mu propůjčila jak delikátní lipová vůně a lahodná chuť medových tónů, tak i stařičká lípa v zámeckém parku. Z vinařské obce Blatnice pod Svatým Antonínkem pochází vynikající známkové víno Blatnický roháč (kupáž vín Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené) [7].

Výrazné odrůdy

Vína severnějších vinařských oblastí Evropy jsou vinařskými odborníky vyhledávána pro zvláštní krásu a nezaměnitelný charakter sevřeného projevu svěží kyselinky a extraktivních látek s prodlužující se perzistencí (dochutí), která vyniká zvlášť u lahvových vín. Paleta předkládaných odrůdových vín je navíc podobně pestrá jako zdejší folklor.

Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinkou a výraznými aromatickými látkami. V Bílých Karpatech se daří Rulandskému bílému i Rulandskému šedému, Sylvánskému zelenému i Veltlínskému zelenému a Chardonnay, z vrchních kamenitých partií pochází vynikající Ryzlink rýnský. V Kyjovské pahorkatině, tj. na Kyjovsku a Uherskohradišťsku, v severnější výspě vinařské oblasti Morava, jsou rozšířenější ranné odrůdy jako Müller-Thurgau či Muškát moravský, který vznikl ve šlechtitelské stanici v Polešovicích. Z modrých odrůd se pěstují nejčastěji Modrý Portugal, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia vyšlechtěný v Moravské Nové Vsi [7].

Podluží

Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.

Moravská Nová Ves

Na pravém břehu řeky Moravy, v úrodných rovinách Podluží je réva vinná doma od nepaměti. Vinařské symboly – révový keř s hrozny, radlici s kosířem a dva vinařské nože dovolil Moravské Nové Vsi v pečetidle požívat císař Ferdinand II. sice teprve v roce 1651, vinařstvím na území osady se zabývali ale již staří Moravané. Na místě, kde se dnes obec nachází, stávala v polovině 13. století kolonizační ves velehradského kláštera jménem Waltersdorf. Na začátku 15. století se obec připomíná pod jménem Nová Ves, současný název se užívá od roku 1911. Vesnice je rozlohou vinohradů a počtem registrovaných vinařů druhou největší vinařskou obcí na Podluží.

Původní, dnes již zaniklou tratí byly Vinohrádky, za nejlepší vinnou horu je považován jihovýchodní svah na břehu řeky Kyjovky zvaný Stará hora. Tato lokalita poskytla i důkaz o dávném osídlení oblasti. Na počátku minulého století zde byla při rigolování vinohradu vykopána kamenná socha lva pocházející z doby římské. Uvedené trati, stejně jako Padělky od vody a Čtvrtě od Hrušek hostily dříve především rané odrůdy: Frankovku a bílou Chrupku. Když však staré vinice zničil révokaz, byly od roku 1908 v Moravské Nové Vsi vysazovány vinice na americké podložce a sortiment pěstovaných odrůd se rozšířil [8].

V Moravské Nové Vsi byla vyšlechtěna odrůda Cabernet Moravia. V obci se dodnes nachází sklep nejslavnějšího vinaře a otce této odrůdy – Lubomíra Glose. Své vinařské znalosti uzavřel slovy: „Vinařství je především pokora, pozorování přírody a předávání zkušeností z generace na generaci.“ V současné době je stále možné ochutnat víno ve vinařství Glosovi, ale také ve vinařství Jan Rajsý.

Prušánky a vinné sklepy v Nechorách

Asi 15 kilometrů západně od Hodonína leží mezi kopci Nechory a Jochy obec Prušánky. Pěstují se zde především bílé aromatické odrůdy hroznů, které se následně zpracovávají ve vinných sklepech v Nechorách, jež nesou jméno podle známé pověsti. Vesnice měla strážného ducha jménem Ochechula, a když lidé procházeli kolem, kladli mu otázky: „Jsi nemocný?“ a on odpověděl: „Nejsem nemocný (Ne chorý), jsem jen opilý“. Aby se v minulosti zabránilo „pohanským bohoslužbám ve sklepích“, postavili přímo v Prušánkách kostel.

V oblasti se nachází více než 450 sklepů, z nichž některé mají malebně vymalované vchody. Byly postaveny již koncem 18. století. Uvnitř se nacházely lisovny, které byly postupem času také přeměněny na „izébky“, sloužící především ke společenským akcím a odpočinku. Obcí vede také cyklostezka, která je pro návštěvníky velmi dobře dostupná. Během roku se zde konají různé akce – otevřené sklepy, výstavy vín v krojích, svatojánská noc, májové zpívání a mnoho dalších [3].

Kyjovská pahorkatina

Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Proto zde vznikají vína sice plná, avšak se svěžím charakterem. Leží tu dvě významná vinařská centra – Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Za zmínku stojí zdejší velké pěstební plochy odrůd modrých, které tu dávají v některých ročnících červená vína říznějšího charakteru. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice.

Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskému a odrůdě Müller-Thurgau.

Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.

Sklepy v Mutěnicích

Založení a rozvoj vinařství v Mutěnicích je zásluhou rytířských řádů templářů a johanitů, kterým ves na počátku své existence patřila. Blahodárný vliv na další rozkvět vinařství v obci měl zdejší pobyt habánů v 2 . polovině 16. století. Zhoubné pro celou zem a samozřejmě i vinařství na Moravě byly naopak důsledky třicetileté války. Z protokolů lánských vizitací z roku 1671 vyplývá, že známá vinařská obec Mutěnice měla před válkou 98 osazených gruntů. Dvacet let po válce zbylo obydlených jen 36 gruntů a zdejší obyvatelé zcela zanechali vinohradnictví.

Pracovitost zdejších obyvatel a ideální podmínky pro pěstování révy způsobily, že vinice nezůstaly dlouho ladem. Již v roce 1844 byly viničné hory Vyšicko, Dubňanská hora, Hraničky, Zárybnické a jiné vysázeny téměř 200 ha révy. O výsadním postavení vinařství v obci svědčí skutečnost, že na začátku 20. století zde byla založena Státní a zemská révová školka a v roce 1912 otevřený Státní a zemský vzorný sklep ústřední. V současnosti jsou Mutěnice s rozlohou registrovaných tratí 340 hektarů největší vinařskou obcí na Slovácku a geografická poloha s velkými plochami vinorodých strání činí z osady srdce oblasti, která je přechodem mezi jižními a severními oblastmi pěstování révy vinné na Moravě [9].

Raritou této obce jsou Búdy (místní označení pro vinné sklepy), areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady. Sklepy stojí v několika řadách a jejich průčelí často zdobí pestré slovácké ornamenty. V areálu sklepů se také nachází muzeum vinařství, pálenic a myslivosti. Koná se zde třeba oblíbená folklorní akce zarážení hory, která předchází vinobraní.

Kyjov

Víno je v obci běžným nápojem od nepaměti. Používalo se k liturgickým účelům a dokonce i jako lék. Sloužilo občanům k obživě (v domech se čepovalo víno), bylo součástí společenského života a je užitečné dodnes.  Ve sklepě U Petra se pravidelně konají ochutnávky vín a víno si zde můžete také zakoupit. Od roku 2006 je zde zřízena vinařská expozice, která nabízí autentický zážitek z historie vinařství na Kyjovsku a taky charakteristiku pěstovaných odrůd. V oblasti můžete navštívit také slavnosti spojené s vínem: jarní otevírání sklepů, Josefské slavnosti vína, letní slavnosti, Slovácký rok a Martinské hody.

Bzenec

Bzenec je město s dlouhou tradicí výroby a pěstování vína. V průběhu let sloužilo vinařství k obživě obyvatel a stalo se také zdrojem financí pro výstavbu hradu. Sklepům ve Bzenci se říkalo plže. Interiér byl obvykle vyzdoben malbami hradu, vinařským desaterem nebo výroky o víně. Nejstarší sklep pochází pravděpodobně z roku 1124. Ve Bzenci se pěstuje Ryzlink rýnský, kterému se pro jeho vůni, přirovnávanou ke květům tisícileté lípy v zámeckém parku, říká Bzenecká lipka. Mezi další odrůdy, kterým se zde daří, patří například Rulandské bílé, Veltlínské červené rané, Frankovka nebo Svatovavřinecké. Víno můžete ochutnat například ve vinařství Bunža nebo v Zámeckém vinařství.

Polešovice

Roku 1220 jsou Polešovice připomínány jako majetek velehradského kláštera. Tamní řád cisterciáků pečoval o zemědělství a zvláště vinařství, takže se Polešovice staly důležitým střediskem, které mělo vlastní horenské právo až do roku 1784, kdy císař Josef II. drakonické horenské zákony zrušil; podnětem byl údajně případ z Napajedel, kde hotař ubil těhotnou ženu. Husitské války měly v okolí Polešovic velmi bouřlivý průběh: pamětní deska na kostele připomíná kaplana Václava, který byl roku 1421 „upálen ve vinohradě po marném přemlouvání k odpadu od víry katolické.“ V roce 1454 je vzpomínána klášterní vinice zvaná Mniška. Velehradský klášter osazoval svoje obce německými kolonisty, o čemž svědčí název trati Střední grejty, ale od 16. století se v Polešovicích mluvilo pouze česky.

Další vinice najdete v tratích Přední a Zadní Růženy, Staré hory, Pekla, Syslovy, Újezdy, Šurálky, Míšky a Novosady. Roku 1595 byly Polešovice povýšeny na městečko, na čemž měl značný podíl věhlas zdejšího vína, které řadil Tomáš Pešina z Čechorodu mezi nejlepší na Moravě. Po zrušení kláštera na konci 18. století směli vinaři volně šenkovat víno vlastní výroby a zakládat vinice. V té době si lidé začali budovat ve větší míře i vinné sklepy. Hodně z nich vlastnili i obyvatelé sousedních Nedakonic, které byly často zaplavovány.

V roce 1881 pobýval v sousedních Tupesích básník Svatopluk Čech a v jeho pozůstalosti se zachovala vzpomínka na „polešovské víno lahodné“. Sortiment odrůd byl bohatý už v minulosti, kdy klášter udržoval styky s rakouským Klosterneuburgem. Ve 30. letech 20. století byla v městečku založena Státní révová školka, ve které vznikly odrůdy Olšava, Vitra i podnož Amos – především však lahodný a voňavý Muškát moravský, který křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachtraube vyšlechtil roku 1987 Václav Křivánek. K typickým polešovickým odrůdám dále patří Rulandské bílé, Rýnský ryzlink a Neuburské [11].

Bílé Karpaty

Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů karpatského flyše. Jsou to půdy dobře udržující vláhu, réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům dojem vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené.

Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov. Správním střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař. I Strážnice má, podobně jako Blatnice, řadu výborných viničních tratí, které sousedí s vinicemi obce Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná “Plže“.

Památková rezervace Plže u Petrova

Na okraji obce Petrov se nachází okouzlující areál historických vinných sklepů zvaných Plže. V roce 1983 byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury, a je tak nejstarší vesnickou památkovou rezervací u nás. Malebné sklepy s barokně zdobenými průčelími v nezaměnitelné modrobílé kombinaci objevíte v horní části vinohradnického areálu. V Plžích je okolo 80 vinných sklepů, z nichž ty nejstarší vybudovali vinaři už v 15. století. Sklepy sloužily jak ke zpracování a uchovávání vína, tak i jako úkryt zdejších obyvatel ve válečných časech. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky [6].

Lokalita Plže, jejíž název je odvozen od tvaru sklepů vyhloubených v poddajné žluté hlíně a zpevněných kamennou valenou klenbou, vznikala pravděpodobně zároveň s výsadbou vinic. Stavby náleží k typu zemních sklepů bez lisovny, jejíž funkci plní většinou obdélníková místnost za zděným průčelím. A právě průčelí jsou určujícím výtvarným a estetickým prvkem petrovských sklepů. Od 16. století jsou stavěny jednotným stylem, výtvarnému pojetí dominují architektonické prvky barokních tvarů s vypjatým obloukem nad zaklenutým vchodem do předsklepí [12].

Areál vinohradnických staveb Strážnice

Vzhledem k tomu, že vinařství je důležitým prvkem kultury jihovýchodní Moravy, byla do prostor Muzea vesnice jihovýchodní Moravy zařazena samostatná část, která zobrazuje vinohradnické stavby. V jednotlivých objektech jsou představeny různé typy lisoven a sklepů z obcí Veletiny, Vrbice, Prušánky a Blatnice. Kromě toho, že ukazují vývoj pěstování vinné révy, se snaží návštěvníkům přiblížit autentickou atmosféru vinic a vinařských oblastí. Pokud již jste v tomto muzeu, nezapomeňte si prohlédnout i další objekty zaměřené na moravské Kopanice, Luhačovický zálesí, vodohospodářské stavby, luční hospodářství a stavby z Horňácka [3].

Uherské Hradiště (Mařatice)

Královské město Uherské Hradiště neboli srdce Slovácka nabízí jedinečné zážitky v duchu vinařských tradic. Každoročně se zde koná folklorní festival, na který do města přijíždí více než šedesát obcí z celého Slovácka. Kromě vystoupení folklorních souborů a pestrého doprovodného programu tady můžete také nakoupit řemeslné výrobky, navštívit atrakce pro děti a hlavně ochutnat řadu skvělých vín. Tyto slavnosti doprovází také dny otevřených dveří do různých památek města. Atmosféra je skutečně nezapomenutelná [3].

Vinohrady a sklepní ulička se nachází v Mařaticích. Mařatice patří ke střediskům starobylé vinařské kultury na Moravě. Na poměrně malé ploše Černé a Soví hory se pěstují nejžádanějších odrůdy bílého vína jako je Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Sylvánské nebo Neuburské [4]. Vinohrady byly v minulosti rozděleny na městské, jejichž majiteli byli odedávna občané hradišťští, a selské, které patřily mařatickým. Výstavba sklepů ve vinohradnickém areálu v Mařaticích je datována od začátku 18. století. V přízemí domů je umístěna lisovna, do sklepa pod zemí vede šikmá chodba (šíje). Podzemní prostory se vyznačují rozsáhlostí kleneb, mimořádnou šířkou a délkou sklepa svědčící o bohatství vlastníků a o množství vína uloženého zde v dřevěných bečkách.

Komplex lidových staveb a sklepů v Mařaticích byl již od počátku 20. století dějištěm čilého společenského života, místem setkávání umělců i politiků. Zdejší vinné sklepy a búdy v minulosti přilákaly mnoho slavných lidí. Na lahodném moku si zde pochutnávali malíři Mikoláš Aleš a Antonín Slavíček i spisovatel Alois Jirásek. Roli místa, kde se občas mění i dějiny, sehrály mařatické sklepy v den vzniku samostatného československého státu v roce 1918. Telegrafickou depeši, která dorazila na nádraží do Uherského Hradiště 28. října, doručil úředník starostovi přímo do jeho vinného sklepa, kde představitel města besedoval se svými přáteli. Dá se tedy předpokládat, že první oslavy nového státu proběhly u pana starosty ve sklepě [5].

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Osada byla založena v polovině 11. století. Již o dvě století později, byla významným vinařským centrem a víno se vyváželo až do Prahy. Po krutých letech, která přišla, chvíli trvalo, než se se vrátili k tradici. V současné době je místní vinařský průmysl v plném rozkvětu, a to jak kvůli velkým firmám, tak ze strany malých výrobců. Různé množstevní odrůdy ustoupily do pozadí a došlo ke zlepšení kvality sortimentu. V současné době jsou základními odrůdami Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké. Kromě těchto odrůd, stojí místní vinice a sklepy za zrodem elitní značky bílého značkového vína jménem Blatnický Roháč. Blatnice na první pohled zaujme mimořádné krásnými lidovými stavbami, jich barevností a ornamentálnosti. Víno můžete ochutnat ve Vinařství Vyskočil nebo v Rodinném vinařství Cíchovy.

Navštívit zde můžete památkovou rezervaci vinných sklepů Stará hora na viniční trati Plachty, kde prý vlastnil vinice Jan Amos Komenský. Kromě vína je obec také známá jako poutní místo s kaplí sv. Antonína Paduánského na Blatnické hoře. Místní vinaři se také mohou pyšnit označením vín originální certifikace, tedy VOC Blatnice [6].

Vlčnov

Vlčnov leží ve staré sídelní krajině uprostřed kotliny na posledních výběžcích chráněné krajinné oblasti pohoří Bílých Karpat. Novodobé osídlení osady je bezprostředně spjaté s Velkomoravskou říší, historikové nevylučují, že místo bylo trvale osídleno již od 10. století. První písemná zpráva o osadě jménem Vlčnov je z 3 . března 1264. Pěstování vinné révy tu lze předpokládat již v době velkomoravské, jeho rozvoj ale nepochybně souvisí teprve s hospodářskou činností nedalekého kláštera cisterciáků na Velehradě. Největší obliby prý požívalo vlčnovské víno v 16. a 17. století. Z této doby pochází i obecní pečeť s révovým hroznem a vinařským nožem.

Severovýchodní okrajová oblast dává zdejším vínům výrazné kyseliny a buket, v horších ročnících ale i nedostatek cukru. Proto jezdívali již v 19. století výrobci vín z jihu do Vlčnova pro mošt, aby dodal jejich vínům kyseliny. Jako ve většině obcí i zde je nejcennější tratí Stará hora, která stejně jako vinohrady Kojiny a Pod Kojinami hostí především odrůdy Müller-Thurgau, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský. Choulostivější modré hrozny dávají v dobrých ročnících zajímavou Frankovku. Pohroma v podobě révokazu postihla i kraj pod kopcem Myšince. Vinohradnictví v okolních obcích (Veletiny a Havřice) se z této rány již nikdy nevzpamatovalo a fakticky zaniklo. Na obnově vinařství ve Vlčnově se na počátku 20. století podílel především Isidor Lhotský, ředitel hospodářské školy v Uherském Brodě [10].

Zdroje:

1. Vinazmoravyvinazcech.cz. 2023. Slovácká vinařská podoblast. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinazmoravyvinazcech.cz/cs/o-vine/pruvodce-vinem/deleni-vina/deleni-podle-regionu/vinarska-oblast-morava/slovacka-vinarska-podoblast
2. Hledamvino.cz. 2023. Vinařské regiony – Česká republika. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.hledamvino.cz/vinarske-regiony-ceska-republika
3. Vinomapa.cz. 2023. Vinařská podoblast Slovácko. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinomapa.cz/vinarska-podoblast-slovacko/
4. Uherske-Hradiste.cz. 2023. Mařatické vinohrady. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.uherske-hradiste.cz/misto/maraticke-vinohrady/
5. Kudyznudy.cz. 2023. Vinařské uličky v Mařaticích. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vinarske-ulicky-v-maraticich
6. Kudyznudy.cz. 2023. Slovácká vinařská podoblast. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/5-tipu-kam-za-vinnymi-zazitky-na-slovacku
7. VinuimMoravicum.cz. 2023. Podoblasti. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinummoravicum.cz/o-vine/podoblasti.html
8. Vinarske.stezky.cz. 2023. Moravská Nová Ves. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Slovacka-vinarska-podoblast/Moravska-Nova-Ves
9. Vinarske.stezky.cz. 2023. Mutěnice. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Slovacka-vinarska-podoblast/Mutenice
10. Vinarske.stezky.cz. 2023. Vlčnov. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Slovacka-vinarska-podoblast/Vlcnov
11. Vinarske.stezky.cz. 2023. Polešovice. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Slovacka-vinarska-podoblast/Polesovice
12. Vinarske.stezky.cz. 2023. Petrov. Dostupné online [30. 10. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Slovacka-vinarska-podoblast/Petrov