Jihomoravská pánev je jako geomorfologická podsoustava (oblast) součásti geomorfologické soustavy (subprovincie) Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval. Pokračovat ve čtení “Jihomoravská pánev”
Dolnomoravský úval
Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky s. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Moravy. Tvoří jej tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m a středním sklonu 1°01´. Úval se táhne od Napajedelské brány na SV po soutok Moravy a Dyje na J. Na SZ je omezen údolím řeky Svratky.
Dyjsko-moravská pahorkatina
Poloha a vymezení
Geomorfologický podcelek Dyjsko-moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v s. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko-moravská pahorkatina”
Dyjsko-moravská niva
Poloha a vymezení
Geomorfologický podcelek Dyjsko-moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km2, střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v j. části Dolnomoravského úvalu. Podcelek není dále členěn na okrsky. Pokračovat ve čtení “Dyjsko-moravská niva”
Valtická pahorkatina
Poloha a vymezení
Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km2, střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v z. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Valtická pahorkatina”
Západní Vněkarpatské sníženiny
Geomorfologická podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny představuje pruh nižšího a méně členitého území, který na naše území vstupuje z Rakouska u Znojma a dále probíhá ve směru JZ—SV přes Brno, Vyškov, Přerov až téměř k Ostravě. Pokračovat ve čtení “Západní Vněkarpatské sníženiny”
Hornomoravský úval
Poloha a vymezení
Geomorfologický celek Hornomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Tvoří jej široká, protáhlá sníženina o rozloze 1315 km2, střední výšce 226 m a středním sklonu 0°54´. Hornomoravský úval se táhne od Libiny na S po Napajedla na J. Pokračovat ve čtení “Hornomoravský úval”
Středomoravská niva
Středomoravská niva je akumulační rovina podél řeky Moravy a spodní Bečvy, táhnoucí se v pruhu od Litovle až k Napajedlím. Šířka pruhu se pohybuje v rozmezí 2—13 km, délka dosahuje přibližně 70 km. Rozloha geomorfologického okrsku je 415 km2, střední výška 206 m a střední sklon 0°22´. Středomoravská niva leží ve střední části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Středomoravská niva”
Holešovská plošina
Geomorfologický podcelek Holešovská plošina je úpatní proluviální plošina o rozloze 97 km2, střední výšce 218 m a stř. sklonu 0°59´. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části Hornomoravského úvalu. Oblast je na Z vymezena Středomoravskou nivou, na SV Kelčskou pahorkatinou, na V Hostýnskými vrchy a na J Vizovickou vrchovinou. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Holešovská plošina”
Jihomoravské Karpaty
Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Jihomoravské Karpaty”