Podmínky nutné pro vznik minerálních vod nejsou dány všude. Většina uhličitých i termálních pramenů i některých dalších vznikla totiž v oblastech, které z hlediska geologie patří k alpinské orogenezi, tj. k neotektonicky oživeným horským pásmům. V Evropě prochází takový hlavní pás od Z k V a tvoří ho horstva Pyrenejí, Alp, Karpat a Kavkazu. K nim a do jejich okolí je soustředěna většina zdrojů minerálních vod v Evropě. Nejvíce zdrojů minerálních vod na Moravě se nachází právě v její karpatské části.
Hlavními typy minerálních vod jsou předně ty, které charakterizuje plynná složka. Jsou to tedy uhličité a sirovodíkové vody. Kromě nich se v sedimentárních oblastech nacházejí také vody síranové, a konečně i chloridové s typickou složkou jodidovou na území s výskytem ropy a zemního plynu. Minerální vody doprovázejí též v některých případech znaky zvýšené teploty. V oblasti Karpat se jsou však zastoupeny jen slabě termální vody. Jejich výskyt není vázán na chemické složení vody, ale jen na otevřenost poruch a dosaženou hloubku při oběhu vod, aby mohlo dojít k jejich ohřevu.
Uhličité vody mívají častější větší vydatnost než četné sirovodíkové pramínky. Už proto jsou kyselky využívány v mnohem větší míře. Také tu hraje svou roli fakt, že uhličité vody snesou skladování, takže nejen že se i v lázeňství s nimi lépe pracuje, ale lze je především plnit s dlouhodobou zárukou na rozdíl od sirovodíkových vod, které lze aplikovat pouze přímo u zdroje ať pro pitné, nebo koupelové kůry. Sirovodíková složka podléhá totiž po výstupu vody na povrch rychlé oxidaci.
Pro oblast povodí Moravy jsou charakteristické lokálně se vyskytují podzemní vody hlubinného oběhu. Jedná se o mineralizované a často termální podzemní vody (minerální vody a termy). V Českém masívu převažují minerální vody (kyselky) vázané na hlubinný výstup CO2. Ve Velkých Losinách a Bludově jsou tektonicky podmíněny výskyty sirných term. Kalcium bikarbonátové minerální vody vystupují u Moravské Třebové, Jevíčka, Horních Moštěnic aj. Zemité termální kyselky vyvěrají u Teplic nad Bečvou.
Minerální vody bez juvenilní složky jsou rozšířeny převážně v oblasti paleogénu Vnějších Západních Karpat. Typické pro tuto oblast jsou výskyty minerálních vod (Na–Cl–HCO3 chemického typu), které se vyznačují variabilním složením, pokud se jedná o obsah sirovodíku, jódu a brómu. Tyto minerální vody vystupují na povrch v Buchlovicích, Luhačovicích, Napajedlech aj.
Na území karpatské předhlubně se vyskytují rovněž minerální vody bez juvenilní složky s obsahem sirovodíku v sedimentech neogénu. Výskyty těchto minerálních vod byly zjištěny například ve Slatinicích u Olomouce a ve Skalce u Prostějova. Prameny minerálních vod, sycené sirovodíkem, jež se nalézají v Ostrožské Nové Vsi, Moravském Písku a v Petrově u Strážnice, indikují hlubinný oběh podzemních vod v neogenních horninách vídeňské pánve.
Vývěry pramenů bromo–jodových minerálních vod (Na–Cl–HCO3 chemického typu) o malé vydatnosti byly zjištěny podél plochy nezdenického zlomu, jenž probíhá mezi obcemi Rudice, Nezdenice, Suchá Loz a Strání na JV od Bojkovic. Tyto minerální vody jsou většinou syceny sirovodíkem v horninách paleogénu Vnějších Západních Karpat, jež jsou v těchto místech porušeny třetihorní vulkanickou činností, dokladovanou existencí drobných výlevů andezitů.
Zdroje:
Demek J., Novák V., a kol., Vlastivěda Moravská, Země a lid, Neživá příroda, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1992
Janoška M., Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství Academia, Praha 2011