Lesní hvozd ve Chřibech ukrývá tajemné betonové monumenty, které jsou pozůstatkem ambiciózní a nedokončené stavby první české “národní” dálnice mezi Prahou a dalekými končinami na Podkarpatské Rusi. Stavět se zde začalo před vypuknutím druhé světové války v květnu 1939 a válečné události zastavily stavební úsilí v srpnu 1941. Po druhé světové válce se ve stavbě už dále nepokračovalo, takže nyní můžeme v hloubi chřibských lesů obdivovat už jen pár fragmentů původního velkolepého záměru. Pokračovat ve čtení “Nedokončená dálnice ve Chřibech”
Historie sklářského průmyslu
S prvními sklářskými výrobky na našem území se setkáváme v době bronzové, jejichž většina byla do českých zemí importována. Prvními skláři v Čechách a na Moravě byli Keltové, kteří zakládali dílny na opevněných hradištích, tzv. oppidech, nebo v té době nejvýznamnějších sídelních aglomeracích. Šlo například o oppidum Stradonice u Berouna či oppidum Staré Hradisko na Moravě. Pokračovat ve čtení “Historie sklářského průmyslu”
Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě
Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Schreiberů se významně zapsal v historii sklárny v Sidonii a ve Svatém Štěpáně. Pokračovat ve čtení “Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”
Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě
Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Reichů se významně zapsal v historii skláren např. v Krásně (u Valašského Meziříčí), Kyjově, ve Velkých Karlovicích, Karolince nebo ve Vsetíně. Pokračovat ve čtení “Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”
Lesní sklárny na Valašsku
Na Valašsku vzniklo po polovině 19. století několik skláren, z nichž se vyprofilovaly významné průmyslové podniky, které si udržely svůj význam i pro století dvacáté. Podniky navázaly na tradici regionálních raně novověkých skláren. Jednalo se o tzv. lesní (putovní) sklárny, které zakládala vrchnost v horských údolích se zdrojem vody a dostatkem kvalitního palivového dřeva.
Sklárna Staré Hutě (Stupava)
Sklárna Staré Hutě byla založena někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren do roku 1701. Staré Hutě leží ve Chřibech v údolí řeky Kyjovky severně od Stupavy. Pokračovat ve čtení “Sklárna Staré Hutě (Stupava)”
Sklárna Koryčany (Stupava)
Koryčanská sklárna se nacházela v údolí po proudu Kyjovky asi 1 km jihozápadně od obce Stupava. V současné době stojí na levé straně cesty kříž s datací 1818 a starý sklep, přes cestu naproti je osamělý dům. Pokračovat ve čtení “Sklárna Koryčany (Stupava)”
Sklárna v Kyjově
Počátky sklářství v Kyjově je možno spojovat s vývojem sklářství na buchlovském panství, přesněji ve Starých Hutích. Sklářskou huť zde založil již v prvním desetiletí 17. století tehdejší majitel panství Jiří Zikmund ze Zástřizl (1582–1614). V roce 1814 si sklárnu od buchlovských pánů pronajímá Izák Reich z Buchlovic a v roce 1818 činí totéž s hutí v Koryčanech. Ta fungovala až do roku 1907. Pokračovat ve čtení “Sklárna v Kyjově”
Sklárna v Květné
Sklárna s nejdelší historií na našem území a zároveň jedna z nejstarších skláren v Evropě byla založena na samém konci 18. století. Uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku nedaleko Uherského Ostrohu na hranici se Slovenskem ji dal postavit kníže Alois z Lichtenštejna.
Sklárna ve Svatém Štěpáně
Sklárnu v osadě Svatý Štěpán založil v roce 1815 v hustě zalesněné oblasti Bukového potoka tehdejší majitel brumovského panství Štěpán Illesházy. Tímto Štěpán navázal na svého otce Jana Baptistu Illesházyho, který již v minulosti postavil huť v Sidonii. Sklárna byla vystavena z důvodu zužitkování dřeva, které ve větším měřítku nemělo jiného využití. Jelikož tato huť byla založena o něco později nežli huť v Sidonii, nazývali ji lidé Nová huť. Obdobně tak připadl lidový název Stará huť té sidonské.