Autor: Robert Hruban

Publikováno

Mikulovská vinařská oblast

Charakter oblasti

Mikulovská vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava [1]. Je tvořená částmi okresů Břeclav a Brno-venkov. Zahrnuje 30 vinařských obcí, jejichž katastrální území má celkem 51 046 ha. Vlastní plocha vinic činí asi 4 900 ha [2]. Významnými vinařskými centry jsou zejména Mikulov, Valtice, Novosedly, Drnholec, Brod nad Dyjí, Sedlec, Popice a Dolní Dunajovice. Charakteristickou a z daleka viditelnou dominantou Mikulovské podoblasti je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje [1]. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vinařská oblast”

Publikováno

Historie sklářského průmyslu

S prvními sklářskými výrobky na našem území se setkáváme v době bronzové, jejichž většina byla do českých zemí importována. Prvními skláři v Čechách a na Moravě byli Keltové, kteří zakládali dílny na opevněných hradištích, tzv. oppidech, nebo v té době nejvýznamnějších sídelních aglomeracích. Šlo například o oppidum Stradonice u Berouna či oppidum Staré Hradisko na Moravě. Pokračovat ve čtení “Historie sklářského průmyslu”

Publikováno

Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě

Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Schreiberů se významně zapsal v historii sklárny v Sidonii a ve Svatém Štěpáně. Pokračovat ve čtení “Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”

Publikováno

Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě

Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Reichů se významně zapsal v historii skláren např. v Krásně (u Valašského Meziříčí), Kyjově, ve Velkých Karlovicích, Karolince nebo ve Vsetíně. Pokračovat ve čtení “Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”

Publikováno

Lesní sklárny na Valašsku

Na Valašsku vzniklo po polovině 19. století několik skláren, z nichž se vyprofilovaly významné průmyslové podniky, které si udržely svůj význam i pro století dvacáté. Podniky navázaly na tradici regionálních raně novověkých skláren.  Jednalo se o tzv. lesní (putovní) sklárny, které zakládala vrchnost v horských údolích se zdrojem vody a dostatkem kvalitního palivového dřeva.

Pokračovat ve čtení “Lesní sklárny na Valašsku”

Publikováno

Sklárna v Kyjově

Počátky sklářství v Kyjově je možno spojovat s vývojem sklářství na buchlovském panství, přesněji ve Starých Hutích. Sklářskou huť zde založil již v prvním desetiletí 17. století tehdejší majitel panství Jiří Zikmund ze Zástřizl (1582–1614). V roce 1814 si sklárnu od buchlovských pánů pronajímá Izák Reich z Buchlovic a v roce 1818 činí totéž s hutí v Koryčanech. Ta fungovala až do roku 1907. Pokračovat ve čtení “Sklárna v Kyjově”

Publikováno

Sklárna ve Svatém Štěpáně

Sklárnu v osadě Svatý Štěpán založil v roce 1815 v hustě zalesněné oblasti Bukového potoka tehdejší majitel brumovského panství Štěpán Illesházy. Tímto Štěpán navázal na svého otce Jana Baptistu Illesházyho, který již v minulosti postavil huť v Sidonii. Sklárna byla vystavena z důvodu zužitkování dřeva, které ve větším měřítku nemělo jiného využití. Jelikož tato huť byla založena o něco později nežli huť v Sidonii, nazývali ji lidé Nová huť. Obdobně tak připadl lidový název Stará huť té sidonské.

Pokračovat ve čtení “Sklárna ve Svatém Štěpáně”

Používáme WordPress (v češtině).