Šenkování piva ve Frenštátu probíhalo formou pořádky. Vždy daný právovárečný měšťan vyvěsil chmelový věnec a korbel. Zmínky o prvním pivovaru pochází již z listiny vydané roku 1445. Po husitských válkách, v roce 1445, předstoupili před Jana Čapka ze Sán, který měl hukvaldské panství v zástavě, fojt, purkmistr a konšelé Frenštátu, žádající jej o obnovení svých dřívějších práv a svobod. Pokračovat ve čtení “Pivovary ve Frenštátu pod Radhošťem”
Historický pivovar ve Frýdlantu nad Ostravicí
Pivovarnictví této vsi – následně městečka se vyvíjelo zcela odlišně než v ostatních městech hukvaldského panství. Do roku 1754 byl Frýdlant zásobován pivem z hukvaldského vrchnostenského pivovaru, stejně jako ostatní poddanské vsi hukvaldského panství. V tomto roce (1754) se však situace změnila díky vybudování nového vrchnostenského pivovaru ve Frýdlantu. Pokračovat ve čtení “Historický pivovar ve Frýdlantu nad Ostravicí”
Historie pivovarnictví v Přerově
Nejstarší prameny vážící se k městu Přerovu dosvědčují, že ačkoli Přerov nebyl ještě počátkem 11. století městem, je jisté, že byl již tehdy středem zeměpanského hradského obvodu a důležitým správním střediskem. Pokračovat ve čtení “Historie pivovarnictví v Přerově”
Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm
Pivovar v Rožnově vystavěl roku 1712 majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína [1]. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otakara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar [3]. Pokračovat ve čtení “Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm”
Historie pěstování vína na Moravě
Počátky vinařství na jižní Moravě sahají až do 1. století našeho letopočtu. Tyto začátky jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování révy vinné v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice posunula až k Pavlovským vrchům [1]. Marcus Aurelius Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku [2]. Pokračovat ve čtení “Historie pěstování vína na Moravě”
Odrůdy vína na Moravě
Většina známých odrůd vína k nám přišla a byla u nás pěstována už v hlubokém středověku, tj. v době, kdy u nás začalo vznikat vinařství. Naopak, mnoho odrůd, z nichž některé začínají poutat značný zájem konzumentů, vniklo až v posledních 50. letech.
Vinařská rajonizace ČR
V zemědělství, a zvlášť ve vinohradnictví, se vše odehrává v určitém geografickém prostoru, v určité dějinné situaci, která je předpokladem určitých výrobních podmínek a vše je ztvárněno skupinami lidí s určitou životní filozofií. Ta podléhá nejen historickému vývoji, ale i soudobým stravovacím návykům a finančním možnostem spotřebitelů zemědělských produktů či potravinářského zboží. Jeho původ může být v rámci globalizace světa velmi vzdálen místům spotřeby zboží. Pokračovat ve čtení “Vinařská rajonizace ČR”
Slovácká vinařská podoblast
Charakter oblasti
Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].
Velkopavlovická vinařská podoblast
Charakter oblasti
Velkopavlovická vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Je tvořená částmi okresů Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, okresem Brno-město a obcí Čejkovice v okrese Hodonín. V roce 2023 zahrnovala vinařská podoblast 70 vinařských obcí, 7 020 pěstitelů a 321 viničních tratí, vlastní plocha vinic činila 4 823 ha. Významnými vinařskými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.
Historické využívání lesů
Předneolitický člověk — lovec a sběrač — nepochybně využíval všech možností, které toto prostředí poskytovalo, pro svou obživu a přežití (plody, zvěř, dřevo atd.). Nešlo ovšem o záměrnou adaptaci lesa a lesního prostředí pro potřebu člověka, ale o využívání dostupných lesních zdrojů. Založení lesního požáru v jehličnatém lese (borovice) bylo asi jedinou záměrnou činností, jejímž výsledkem mohla být změna širšího prostředí.