Území moravských Karpat hydrologicky přísluší ke dvěma úmořím. Jsou to úmoří Černého moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím Dunaje a úmoří Baltského moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím řeky Odry. Rozvodí mezi Dunajem a Odrou tvoří zároveň historickou zemskou hranici mezi moravskou a slezskou částí moravských Karpat.
Převážná část povodí Dunaje na Moravě připadá povodí řeky Moravy, která tak tvoří její pomyslnou osu. Oblast povodí Moravy má protáhlý tvar ve směru S–J, s výrazným výběžkem směrem k V, který tvoří řeka Bečva. Hlavním tokem oblasti povodí Moravy je stejnojmenná řeka Morava. Po stránce hydrologické patří oblast povodí Moravy k úmoří Černého moře. Hlavní pramennou oblast představují hory v sev.–vých. části povodí – Jeseníky, Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty. Povodí Moravy na moravském území zaujímá cca 19 600 km2. Zbylou menší část povodí Dunaje tvoří povodí Váhu. Připadá mu 436 km2 na vých. Moravě v povodí horní Vláry a menších pravých přítoků Váhu v oblasti Lopeníka (911 m).
Severovýchodní část území moravských Karpat připadá povodí Odry. Hranice povodí do oblasti vstupuje z Nízkého Jeseníku přes Moravskou Bránu, Příborskou pahorkatinu do Moravskoslezských Beskyd. Odra pramení v Oderských Vrších, odtud odtéká jih.–vých. směrem a po asi 55 km se její trasa pravoúhle láme vstupem do Moravské Brány. Z těchto míst odtéká na SV směrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Samotná Odra má na území ČR délku 132,3 km, zbývající délka přes Polskou republiku až po ústí do Baltského moře činí 734,3 km.
Z beskydské strany má nejvýraznější hydrologický vliv Ostravice (827 km2, délka toku 64 km při uznání Bílé Ostravice jako pramene Ostravice) s hlavními pravostrannými přítoky Morávkou (148 km2, ústící ve Frýdku-Místku). Olše (délka toku 83 km, plocha povodí 1107 km2), jako další významný beskydský tok, má pramen v Polsku, její největší přítok Stonávka (118 km2) ústí do ní pak na území města Karviné zleva.
Hydrologické členění
Z hlediska hydrologického popisu byla vytvořena klasifikace, která číselně označuje hlavní povodí a jejich dílčí části kombinací čísel oddělených pomlčkou a nazývá se číslo hydrologického pořadí. Toto číslo je základním řazením toků podle příslušnosti k povodí moří. Je uváděno v podobě osmimístného čísla a je sestaveno ze čtyř skupin :
X-YY-ZZ-KKK kde:
X – první jednomístné číslo určuje povodí I. řádu (hlavní povodí),
YY – následující dvoumístné číslo určuje povodí II. řádu (dílčí povodí),
ZZ – další dvoumístné číslo určuje povodí III. řádu (základní povodí),
KKK – poslední trojčíslí určuje povodí IV. řádu.
Systém hydrologické rajonizace je dnes dán Vyhláškou Ministerstva zemědělství o oblastech povodí č. 393/2010 Sb. V něm jsou hlavní povodí označena takto:
Povodí Odry – č. hydrologického pořadí 2
Povodí Dunaje – č. hydrologického pořadí 4
Část mezinárodní oblasti povodí Odry na území České republiky je vymezena dílčím povodím:
a) Horní Odra a
b) Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry
Část mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky je vymezena dílčím povodím:
a) Morava a přítoky Váhu
b) Dyje
Hlavní povodí moravských Karpat
Číslo hydrologického pořadí | Povodí III. řádu |
---|---|
oblast povodí Odry | |
2-01-01 | Odra po Opavu |
2-02-03 | Opava od Moravice po ústí – část náležející území MK |
2-02-04 | Odra od Opavy po Ostravici – část náležející území MK |
2-03-01 | Ostravice |
2-03-02 | Odra od Ostravice po Olši |
2-03-03 | Olše – část* |
oblast povodí Moravy | |
4-11-01 | Bečva pod soutok Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy – část* |
4-11-02 | Bečva od soutoku Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy po ústí |
4-12-02 | Haná a Morava od Hané po Dřevnici |
4-13-01 | Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu |
4-13-02 | Morava od Olšavy po Myjavu – část* |
4-13-03 | Myjava a Morava od Myjavy po Dyji – část* |
4-21-08 | Váh od odbočky Púchovského kanálu po Trenčín – část* |
4-21-09 | Váh od Trenčína po Dubovou – část* |
oblast povodí Dyje | |
4-15-03 | Svratka od Svitavy po Jihlavu |
4-17-01 | Dyje od Svratky po ústí – část* |
*) označení povodí, přesahující státní hranice České republiky
Zdroje:
http://www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/vodopis.asp
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100053450.html