Zámek Strážnice býval původně královským hradem. Jak název této památky napovídá, plnila Strážnice ve středověku strážní funkci, neboť v době vlády Přemysla Otakara II. bylo Strážnicko připojeno k tehdejšímu českému státu. Nově vzniklý hrad tak ochraňoval nově upevněné zemské hranice, zejména tedy před útoky z Uher, kterých bylo za historii hradu a zámku Strážnice požehnaně [5].
Zámek Strážnice
Vítězná bitva u Kressenbrunu r. 1260 přinesla českému králi Přemyslu Otakarovi II. nejen územní zisk v podobě dnešního Strážnicka, ale i následnou potřebu zajištění právě tohoto území proti nájezdům z Uher. Proto zde vznikly tři hrady – Strážnice, Veselí a Ostroh. Předpokládá se, že o zbudování minimálně prvních dvou se speciálně zasloužili bratři Sudomír z Veselí a Pardus z Vnorov, úředníci olomouckého kraje [4].
První jasná zmínka o strážnickém hradu nicméně pochází až z roku 1302, kdy zde své listiny datoval Milota z Dědic. Roku 1328 Strážnici držel Beneš z Kravař a po něm až do roku 1466 strážnická větev jeho rodu. Co se s hradem dělo v době husitských válek, nevíme; někdy po jejich skončení však Jiří z Kravař strážnický hrad přestavěl, takže ten se roku 1468 mohl stát důstojným místem pro setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Roku 1486 zastavili Alžběta rozená z Kravař a její manžel Petr z Rožmberka strážnické panství za 15 tisíc uherských zlatých Janovi ze Žerotína.
Roku 1501 pak získali Žerotínové Strážnici do svého držení nadobro. V 16. století se zasadili o rozsáhlé přestavby svého strážnického sídla, takže objekt získal na straně jedné obytné kvality zámku a na straně druhé opevnění odpovídající téměř pevnostnímu standardu. Největší díl žerotínských renesančních přestaveb realizoval Jan Jetřich ze Žerotína po r. 1578. Nechal přistavět východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Za jeho panování prožívalo město největšího rozkvětu, bylo důkladně opevněno a patřilo k nejvýznamnějším moravským městům. Válečné události konce 16. a 17. století způsobily, že panství začalo postupně upadat. Zadlužený Jan Jetřich zemřel r. 1628, načež strážnické panství výhodně koupil císařský plukovník František Magnis [4].
Po bitvě na Bílé hoře bylo zkonfiskováno císařskou korunou a prodáno za 200 000 zlatých plukovníku císařského vojska Františkovi, svobodnému pánu z Magni. Tento rod se zasloužil o dnešní podobu zámku i o založení rozsáhlého anglického parku, který se dodnes pyšní vzácnými dřevinami a nádhernou platanovou alejí. František Magni získal v roce 1636 od císaře hraběcí titul a i ze své funkce nejvyššího soudce na Moravě bedlivě dbal o rozvoj svého panství. Během staletí byl pak zámek mnohokrát přestavován. Tvoří ho tři trojpatrová křídla kolem obdélníkového nádvoří otevřeného k jihu na hlavní osu parku a kruhová vyhlídková věž [1].
V bouřlivé době 17. století a počátku století následujícího se strážnický zámek skvěle osvědčil jako pevnost, když postupně odolal útokům Bočkajovců (1605), Uhrů (1621), Turků a Tatarů (1663) a uherských povstalců (1683) a nakonec i dvojnásobnému útoku Rákocziho kuruců (1704). Jedna z nejkvalitnějších (a bohužel také poměrně málo známých) fortifikací na Moravě byla odstraněna při poslední velké přestavbě Strážnice za Františka Antonína Magnise a jeho syna Filipa po r. 1840. Klasicistně přestavěný zámek tehdy zcela ztratil pevnostní charakter a bohužel i část své architektonické hodnoty. Magnisové ho vlastnili až do konfiskace r. 1945 [4].
Zámecký park Strážnice
Přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století, nechal vysadit tehdejší zámecký pán, hrabě František Antonín Magnis. V 1. polovině 18. století byla navržena nová cesta procházející parkem přímo od nádvoří zámku směrem k městu. Od 20. let 19. století byl park vytvářen jako anglický volně krajinářský park se skupinami stromů a komponovanými průhledy. Park o rozloze 24 hektarů vznikl z původní bažantnice. Tato skutečnost ovlivnila kompozici parku, která spočívá v rozsáhlých stromových skupinách a travnatých plochách [3].
V letech 1823–1824 byl v parku přes rameno řeky Veličky zv. Morávka vybudován první řetězový most v německy mluvících zemí podle projektu Bedřicha Schnircha, podle vůbec prvního řetězového mostu ve Skotsku. 60. léta 18. století byl řetězový most zrušen a nahrazen širším novým mostem. Postupně docházelo k rozšiřování parku hlavně pak 70. letech 19. století s novou částí zvanou Bludník. V parku bylo využito vedlejšího ramene řeky Veličky, zvaný Morávka.
V 30. letech 20. století byl vybudován Baťův kanál, který protíná zámecký park a napájí vodní plochy: Špačkův a Kulatý rybník. Od 60. let 20. století byly v parku postaveny tři amfiteátry sloužící pro potřeby Slavností lidových písní a tanců. V letech 1998 – 2002 byla provedena úprava parku podle projektu Ivar Otruba [3].
Za návštěvu určitě stojí platanová alej, tvořená 52 stromy, jenž je největším souborem platanů v ČR. Byla vysazena v polovině 19. století podél kočárové cesty původně vedoucí do zámku v Hodoníně. Největší platan má v obvodu 480 cm a stáří okolo 200 let. Nejmohutnějším stromem v zámeckém parku je však památkově chráněný akát s obvodem kmene 590 cm, jehož stáří je odhadováno přes 200 let.
Strážnický park je možné rozdělit do tří základních částí. Okolí zámecké budovy s tzv. Purkrábkou, Černou branou, vstupním areálem a zámeckým amfiteátrem je částí základní a z hlediska historického a významového nejdůležitější. Přiléhají k němu ještě dřívější správní budovy, významnou platanovou alejí a některými cennými dřevinami. Končí u tzv. Baťova plavebního kanálu a mostem je propojena s částmi dalšími.
V okolí Špačkova rybníka se rozprostírá část, která dříve zaujímala tzv. anglická zahrada. Je charakteristická zbytky zajímavých dřevin, zděným mostem s obloukovými propustěmi propojující rybník s další vodní plochou. Zde je umístěn amfiteátr Ostrůvek a letní kino. K této části bezprostředně přiléhá plocha zahradnictví, která zejména v dřívějších vývojových etapách zahrady a parku byla významnou součástí celku a zde se soustřeďovalo pěstování nejdůraznějších zahradnických kultur a plodin.
Nejrozsáhlejší a z hlediska historického nejmladší částí parku je území zvané Bludník. Pro něj je typický kulatý rybník s ostrůvkem, zbytky nejvzácnějších výsadeb dřevin, poměrně velké luční plochy, otevírajíc průhledy do parkových porostů i do volně krajiny. Tuto část od anglické zahrady odděluje Zámecká alej, která vždy tvořila hlavní parkovou osu, vybíhající daleko za jeho hranice. V této části stojí Alej vzdechů, u níž je situovaná kaple Panny Marie. Je zde také amfiteátr Bludník [2].
Nejstarší řetězový most na evropském kontinentu
Ve Strážnici stál od roku 1824 řetězový most, jehož stavitelem byl mladý inženýr Bedřich Schnirch. Stručnou zmínku o stavbě lze nalézt kromě dobového tisku i ve strážnické městské kronice, jejichž autorem byl místní kronikář Jan Skácel. Ke stavbě mostu přivedl Bedřicha Schnircha tehdejší majitel strážnického panství hrabě František Antonín Magnis, který chtěl rozšířit zámecký park a postavit skleník na louce před zámkem, ovšem ta louka se nacházela za ramenem řeky Moravy a proto bylo nutno ji nějak přemostit.
Bedřich Schnirch se k tomuto úkolu postavil opravdu originálně, nechal se inspirovat tehdejší novinkou – řetězovým mostem ve Skotsku a rozhodl se postavit něco podobného i ve Strážnici. Ta stavba byla na svou dobu skutečně pokroková, v Evropě nebyl nikdo, kdo by z něčím takovým měl zkušenosti. Stavitel se nechal inspirovat obrázky skotského mostu a vytvořil zdokonalený návrh konstrukce, použil ukotvení do zděných kotevních bloků, a to se později dělalo i u dalších staveb podobného typu. Most byl postaven během dvou měsíců na jaře 1824, ve vzdálenosti 50 metrů od zámku, jeho délka byla necelých 30 metrů a šířka něco málo přes 4 metry. Na stavbu potřeboval přes 3 a půl tisíce kg. železa, což bylo tak velké množství, že se na jeho dodání podílely železárny ve Štýrsku a závod hraběte Salma v Blansku u Brna.
Na staveništi pracovali dělníci ze strážnického panství, kteří s něčím podobným pochopitelně neměli žádné zkušenosti. Při zatěžkávacích zkouškách došlo ale k problému, protože se prohnula mostovka, malta v kotevních blocích nebyla ještě dostatečně zatvrdlá a proto bylo nutno celou konstrukci rozebrat a opět složit, aby byla mostovka opět vodorovná. Uvádí se, že při zatěžkávacích zkouškách použil stavitel vojsko, které dostalo povel přes most přecházet.
Strážnický most se stal vzorem pro most, který byl postaven přes Moravu u Kroměříže, podle Schirchových návrhů bylo později postaveno ještě několik dalších mostů, a stavitel dokonce obdržel čestné občanství za most přes Střelecký ostrov v Praze. Řetězový most ve Strážnici byl rozebrán roku 1860 [6].
Dřeviny zámeckého parku
V zámeckém parku roste asi 18 druhů jehličnanů a 73 listnáčů. Z jehličnanů jsou nejvýznamnější tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), některé borovice: borovice černá (Pinus nigra var. austriaca a var. caramanica), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jinan dvolaločný (Ginkgo biloba), metasekvoj čínská (Metasequoia glyptostroboides) a některé zeravy: zerav západní (Thuja occidentalis ´Malonyana), zerav východní (Thuja orientalis) a zerav obrovský (Thuja plicata).
Z listnáčů lze zmínit převislý habr obecný (Carpinus betulus ´Pendula), zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), nahovětvovec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), ořešák černý (Juglans nigra), paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), platan javorolistý (Platanus x acerifolia), některé druhy javorů: javor okrouhlolistý (Acer circinatum), javor jasanolistý (Acer negundo ´Argenteovarigatum a ´Odessanum), javor mléč (Acer platanoides ´Schwedleri), javor klen (Acer pseudoplatanus ´Leopoldii), jasany (Fraxinus excelsior ´Diversifolia ´Elegantissima ´Pendula), topoly: topol bílý (Populus alba ´Nivea), topol kanadský (Populus x canadensis), vistárie čínská (Wisteria sinensis), jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), hloh javorolistý (Crataegus pedicellata), úzkolistý brslen evropský (Euonymus europaeus var. angustifolius) aj [7].
Zdroje:
- Straznice-mesto.cz. 2023. Zámek a park Strážnice. Dostupné online [7. 10. 2023] https://www.straznice-mesto.cz/zamek-a-park-straznice/os-1078
- Nulk.cz. 2023. Zámecký park. Dostupné online [7. 10. 2023] https://www.nulk.cz/2017/03/09/zamecky-park/
- Pamatkovykatalog.cz. 2023. Park. Dostupné online [7. 10. 2023] https://pamatkovykatalog.cz/park-15269381
- Payne.cz- 2023. Strážnice. Dostupné online [7. 10. 2023] https://www.payne.cz/3xS43787/Straznice.htm
- Turistickamapa.cz. 2023. Zámek Strážnice. Dostupné online [7. 10. 2023] https://turistickamapa.cz/zamek-straznice/
- Městské muzeum Strážnice. 2023. Řetězový most ve Strážnici. Dostupné online [7. 10. 2023] https://muzeum-straznice.webnode.cz/clanky-z-historie/retezovy-most-ve-straznici/
- Hieke, K. 1985. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha.