Barokní zámek v Koryčanech vznikl v 2. pol. 17. stol. přebudováním původní tvrze. Po požáru na počátku 18. století bylo přistavěno severní křídlo, později i třetí křídlo a terasa s balustrádou.
Velmi stručná historie zámku v Koryčanech
Majitelé koryčanského panství od středověku sídlili na hradě Cimburku, který ovšem leží v kopcích daleko za městem a tak postupně přestal šlechtě vyhovovat. Z tohoto důvodu začala Anna Bánffy s výstavbou tvrze se dvorem, ale hradu Cimburk zůstala jeho funkce coby správního střediska a v případě nebezpečí se sem přesunoval dvůr z Koryčan, což bylo velice aktuální v průběhu třicetileté války. Nové sídlo na kopci za farou bylo dobudováno kolem roku 1603 a o 30 let později k tvrzi byla přistavěna kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století zámkem i proto, že již byla sídlem cimburského panství, ale i tato budova přestala čím dál více náročnější šlechtě stačit [3].
Proto dal někdy po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel, z nichž jedno bylo obráceno proti městečku a kostelu. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik málo obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, obrácenou k východu. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Münch – Belinghausenu.
Současně byl upraven hlavní vchod do zámku doplněný Kristiánovým erbem a ozdobený květinovými závěsy. Tím stavební vývoj koryčanského zámku skončil. Další úpravy se týkaly už jen nejbližšího zámeckého okolí, byla zřízena okrasná zahrada a anglický park [2]. V letech 1848–1851 zámek vlastnil přechodně Saloman Rotschild a po něm Vilém Figdor a Heřman Wittgenstein, velkoobchodník z Vosendorfu u Vídně. Ze těchto majitelů se v Koryčanech usadili bratři Thonetové a postavili továrnu na ohýbaný nábytek.
Roku 1863 prodali dosavadní majitelé koryčanské panství Ferdinandu, hraběti Trautmansdorfu – Weibergerovi, který zemřel roku 1896. Jeho dědic Karel Trautmansdorf – Weinberger prodal velkostatek Ludvíku Wittgensteinovi, což byl syn zmíněného H. Wittgensteina. Tento majitel dal v průjezdu zámku zazdít dvě pískovcové desky, přivezené z Cimburku na nichž jsou znaky Horeckých a jejich manželek. Po Ludvíkově smrti roku 1925 zdědily velkostatek jeho dvě dcery, které adoptoval, a to Marie provdaná Salzerová, a Hermína, provdaná Mareschová. Po smrti své sestry Hermíny zdědila Marie Salzerová její podíl roku 1936. Majitelem velkostatku se roku 1938 stal její manžel MUDr. Hanuš Walter, profesor lékařské fakulty vídeňské univerzity. Jako německý majetek propadl koryčanský velkostatek po osvobození roku 1945 konfiskátu a stal se vlastnictvím československého státu. Rozsáhlý objekt byl několik let využíván pro místní účely.
V roce 1945–1946 byly v zámku ubytovány jugoslávské děti po padlých partyzánech. Dočasně byla v zámku také umístěna knihovna, mateřská škola, obřadní síň, zvláštní škola s internátem. Údržba rozsáhlého zámku byla nad síly jakékoliv místní instituce, a tak až do roku 1955 sloužil zámek jako skladiště textilu. Na sklonku roku 1955 a v jarních měsících roku 1956 byla budova adaptována pro školní účely. Dne 20. dubna 1956 byla slavnostně otevřena učňovská škola obchodní pro výuku prodavačů z Čech, Moravy i ze Slovenska. V roce 2012 zámek koupila za 13 miliónů soukromá společnost, která v něm měla v plánu zřídit domov seniorů [3].
Zámecký park
Smíšená zahrada zelinářská, ovocná i okrasná byla u zámku již kolem roku 1718. Jednotlivé části byly od sebe odděleny alejemi lip či jírovců. Ještě v 18. století zde byly významné okrasné zahrady. Na parter před jižním průčelím navazovalo dvojramenné zámecké schodiště, tato partie měla osovou alej navazující na osu další aleje lip přiléhající k oboře. Celá dispozice kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem.
Vlastní parter zahrady byl asi v polovině 19. století upraven a pozměněn v přírodně krajinářském slohu. Dnešní vstupní partie mezi silnicí a zámkem byla tedy dříve pravidelně řešena, kdežto dnes je volně osázena (hlavně keři) a navazuje po pravé straně na rozlehlejší, přírodně krajinářskou část, kde zase naopak převažuje stinné stromové patro nad menšími palouky. Ústředním, ještě barokním motivem je středová, přímá kaštanová alej, která stoupá mírně po návrší a je po obou stranách doprovázena buď víceméně lesními porosty, nebo menšími trávníkovými plochami. Většina cennějších dřevin roste v bezprostředním okolí zámku a jsou zpravidla mladšího data. Celková rozloha zámeckého parku je 2,8 hektaru [1].
V pozdním jaru tu najdete barevné koberce kvetoucích rododendronů, v létě ze svahů kolem zámku zase svítí záhony levandule. A je odtud nádherný výhled na celé Koryčany i poutní kapličku na protějším kopci [2].
Dřeviny zámeckého parku
Najdeme zde asi 24 jehličnatých a 46 listnatých druhů dřevin. Mezi významnější jehličnany nacházející se v parku patří některé jedle: jedle ojíněná (Abies concolor), jedle kavkazská (A. nordmanniana), smrky: smrk sivý (Picea glauca), smrk Pančičův (P. omorica), smrk východní (P. orientalis) a zeravy: zerav východní (Thuja orientalis) a zerav obrovský (T. plicata). Z listnáčů nelze přehlédnout obrovský červenolistý buk lesní (Fagus silvatica ´Atropunicea´), žlutolistý trnovník (Robinia pseudoacacia ´Aurea´), statný jeřáb břek (Sorbus torminalis), převislou višeň křovitou (Prunus fruticosa ´Pendula´) a chloupkatou (P. subhirtella ´Pendula´) aj. [1,4]. Zajímavý je také zdejší tis červený (Taxus baccata) srostlý z více slabších kmenů, jehož stáří je odhadováno asi na 250 let.
Zdroje:
- Koryčany.cz. 2023. Zámek Koryčany. Dostupné online [12. 10. 2023] https://www.korycany.cz/mesto/kulturni-a-prirodni-pamatky/zamek-korycany/
- Region-Kroměřížsko.cz. 2023. Zámecký park Koryčany – Provance na jihu Moravy. Dostupné online [12. 10. 2023] https://www.region-kromerizsko.cz/misto/163/637-zamecky-park-korycany-provance-na-jihu-moravy
- Cestou necestou. 2023. Koryčany – zámek a zámecký park. Dostupné online [12. 10. 2023] https://cestou-necestou.estranky.cz/clanky/hrady–zamky-a-zriceniny/zamky/korycany—zamek-a-zamecky-park.html
- Hieke, K. 1985. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha