Štítek: Koryčany

Publikováno

Mistři ohýbaného dřeva: Jak Thonetové posadili svět na moravské židle

Michael Thonet a jeho synové navždy změnili tvář nábytkářského průmyslu. Ohýbané dřevo spojilo jméno Thonet s územím moravských Karpat a region, dříve závislý na těžbě dříví a zemědělství, se díky nim stal centrem světového designu. Továrny v Bystřici pod Hostýnem, Koryčanech, Halenkově a Vsetíně nebyly jen pouhými provozy, ale doslova motorem, který přinesl obživu a sociální rozvoj tisícům horalů z okolních kopců.

Pokračovat ve čtení „Mistři ohýbaného dřeva: Jak Thonetové posadili svět na moravské židle“

Publikováno

Panský pivovar v Koryčanech

Jednou z pozapomenutých pivovarských „památek“ na jižní Moravě je objekt sladovny a pivovaru v Koryčanech na Kroměřížsku. Objekt byl kdysi jednou z hlavních dominant obce. Dodnes jeho větší část stojí. Málokdo by ale hledal v bytovém domě jako vystřiženém někdy z poloviny 20. století bývalý pivovar. Také pivovarské weby v tomto směru ještě nedávno tápaly a na historických snímcích ukazovaly pohledy na obec (s pivovarem) nebo detaily lihovaru, jehož zbytky jsou v jiné části města. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar v Koryčanech“

Publikováno

Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)

Českomoravská transverzální dráha vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala od západu k východu Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo tangenciální spojení vůči Vídni z Čech do Uher mezi tehdejšími významnými tahy směřujícími na Vídeň. Jednalo se o Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách [1]. Tato tzv. transverzální dráha měla být určena především pro nákladní dopravu. Výstavba probíhala kolem roku 1888 a celý projekt nebyl nikdy dokončen. V článku se zaměřím na úsek Brno – Vlárský průsmyk, tedy tzv. Vlárskou dráhu. Ta se v dnešní době skládá z tratí 340 (Brno – Staré Město) a 341 (Staré Město – Vlárský průsmyk). Pokračovat ve čtení „Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)“