Regosoly se od leptosolů liší vznikem z nezpevněných sedimentů, zejména písků a štěrkopísků (ty bývají v jiných klasifikačních systémech odlišeny jako Arenosoly), ale i jiných substrátů jako jsou například spraše. Nejsou tedy skeletovité, ale ostatními vlastnostmi se leptosolům podobají.
Nejsou obecně definovány chemismem, či probíhajícím procesem, ale svojí nevyvinutostí, mělkostí horizontu A a přímým uložením tohoto horizontu na půdotvorný substrát. Přirozeně jejich vznik podmiňuje rychlá mineralizace organické hmoty bránící její dlouhodobé akumulaci v profilu. Často ale vznikají druhotně intenzivní erozí černozemí, tedy důsledkem nevhodného hospodaření a zásahů člověka. Jediným půdním typem patřícím do této referenční skupiny je regozem.
Regozem (RG)
Půdy se stratigrafií O–Ah nebo Ap–C, vyvinuté ze sypkých sedimentů, a to hlavně písků (v rovinatých částech reliéfu), kde minerálně chudý substrát (křemenné písky apod.) či krátká doba pedogeneze zabraňuje výraznějšímu vývoji profilu. Vyskytují se však i na jiných substrátech, v tomto případu zejména v erozních polohách.
Zdroj: Pavlů, L. 2018. Základy pedologie a ochrany půdy. Katedra pedologie a ochrany půdy. Česká zemědělská univerzita v Praze. [cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://katedry.czu.cz/storage/4833_Zaklady-pedologie-a-ochrany-pudy.pdf
Taxonomický klasifikační systém ČR. cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showKlasifikacniSystem