Barokní zámek Napajedla s rozlehlým zámeckým parkem je jednou z architektonických dominant moravského města Napajedla. Byl postaven v letech 1764–1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Pokračovat ve čtení “Zámek a zámecký park Napajedla”
Zámek a zámecký park v Kvasicích
Stručná historie zámku v Kvasicích
Pověst klade vznik Kvasic do doby, kdy u nás sídlili Kvádové, po nichž prý měly jméno. Tuto nepodloženou domněnku zapsal do svých rukopisných Annalecta Quasiciana farář Matouš Moritz, který v Kvasicích působil v letech 1744–1782. Pokračovat ve čtení “Zámek a zámecký park v Kvasicích”
Zámek a zámecký park v Lešné u Valašského Meziříčí
Stručná historie zámku v Lešné
Roku 1355 je ves Lešná připomínána jako majetek vladyků z Perné, v roce 1415 se uvádí tvrz Hanuše z Pržna. Po roce 1481 za Pražmů z Bílkova vznikla stavba kosodélného půdorysu o rozměrech cca 33 x 25,5 m. Pozůstatky zdiva a gotické tvrze jsou z velké části dochovány ve zdivu současného zámku [2]. Tvrz byla jednoposchoďová, kamenná s válcovou věží [1].
Pokračovat ve čtení “Zámek a zámecký park v Lešné u Valašského Meziříčí”
Historie pěstování chmelu
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých. Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám, jeho pěstování je doloženo od počátku našeho letopočtu, kdy již byly využívány jeho léčivé účinky zevně i vnitřně k léčbě nejrůznějších chorob. Ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem. Pokračovat ve čtení “Historie pěstování chmelu”
Historie vaření piva na Moravě (s přihlédnutím na Hukvaldské panství)
První zmínky o vaření piva na území dnešní České republiky pocházejí ze čtvrtého století před n. l. Předpokládá se, že v té době přišel do střední Evropy keltský kmen Bójů ze severní Itálie a znalost vaření piva přinesli s sebou. Tito Keltové byly později vytlačeni Markomany. Markomané se však výrobou piva příliš neproslavili. Od třetího století našeho letopočtu na území dnešní České republiky přicházeli Slované z východu. Pokračovat ve čtení “Historie vaření piva na Moravě (s přihlédnutím na Hukvaldské panství)”
Historie výroby sladu a sladovnictví
Slad je název pro naklíčené, usušené a odklíčené obilné zrno, převážně ječmenné. Slad se používá nejen při vaření piva, ale i třeba při výrobě whisky a jiných potravinářských výrobků. My se zde však zaměříme na tradiční výrobu sladu pro vaření piva. Dříve se u nás používal především slad pšeničný, ale postupně ho začal vytlačovat slad ječmenný. Český sládek František Ondřej Poupě již v 18. století razil zásadu “pšenici na koláče, oves pro koně a jen ječmen na pivo” [3].
Historie hostinců
Krčmy se ve spisech dobových tvůrců kronik objevily někdy na počátku 11.století. To však již byl nějaký čas rozvoj pohostinských služeb v plném proudu. Hostince nesly funkci významných ekonomických a komunikačních institucí. První hostince vznikaly při klášterech a sloužily k občerstvení a ubytování věřících poutníků. Ke konci 11.století a počátkem 12. století už vznikaly hostince jako houby po dešti nejen ve městech, ale i na vesnicích. Pokračovat ve čtení “Historie hostinců”
Historie pivovarů ve Zlíně
Přestože většině současných zlínských obyvatel přítomnost pivovaru ve městě mnoho neříká, pivovarnictví má ve Zlíně staletou historii, která svou kapitolu (prozatím) uzavřela teprve začátkem minulého století. Podobně jako v mnoha jiných městech, také ve Zlíně po nějakou dobu souběžně existovaly pivovary dva, měšťanský a panský. Jen těžko lze dnes určit, který z nich byl starší. Pokračovat ve čtení “Historie pivovarů ve Zlíně”
Šternberský pivovar v Malenovicích u Zlína
První písemná zpráva o existenci Malenovic, osadě na okraji Vizovických vrchů, pochází ze 14. století, konkrétně z roku 1321, kdy jistý Mikuláš „de Malehnawitz“ daroval vizovickému klášteru 6 lánů polí. V průběhu dalších let se na malenovickém panství postupně střídalo mnoho pánů, na čas se dostal i do rukou moravského markraběte Karla, pozdějšího římského císaře Karla IV. Pokračovat ve čtení “Šternberský pivovar v Malenovicích u Zlína”
Historické pivovary ve Vizovicích
Měšťanský pivovar ve Vizovicích
První doložená zmínka o vizovickém měšťanském pivovarnictví je z roku 1531, kde tehdejší majitel panství Jan z Kunštátu vydal památné privilegium týkající se odběru piva. V listině se ruší dosavadní práva fojtů na vizovickém panství na vaření piva ve svých svobodných šencích a přikazuje se fojtům, aby odebírali pivo od vizovických měšťanů. Obecní pivovar byl uveden do provozu v roce 1580. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary ve Vizovicích”