Nejstarší zmínku o vaření piva v Uherském Ostrohu najdeme v listině císaře Zikmunda z 10. srpna 1435. Touto listinou vrátil panovník městu stará práva, osvobodil měšťany od daní a roboty a udělil jim právo vařit pivo. Pivovar stál tehdy na rozhraní dnešní Moravní a Nábřežní ulice směrem k mlýnskému moravnímu rameni. Svatováclavskou smlouvou z roku 1571 nabyla šlechta právo „slady dělati, pivo vařiti a na svých vesnicích piva svá bez překážky vystavovati“. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar v Uherském Ostrohu“
Měšťanské pivovary v Jarošově a Uherském Hradišti
Chceme-li se věnovat historii jarošovského pivovaru, musíme začít v několik kilometrů vzdáleném Uherském Hradišti. Historie někdejšího královského města je bohatá, osídlení je zde doloženo již ve starší době kamenné. Listina krále Přemysla Otakara II. z 15. října 1257 dosvědčuje, že město bylo založeno, aby ochraňovalo nejen velehradský konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici. Pokračovat ve čtení „Měšťanské pivovary v Jarošově a Uherském Hradišti“
Janáčkův pivovar v Uherském Brodě
Historie vaření piva v Uherském Brodě sahá podobně jako u mnoha jiných měst až do středověku, kdy bylo nejprve v roce 1272 Přemyslem Otakarem II. povýšeno na královské město, v následujících letech pak získávalo různá práva včetně várečného datovaného k roku 1321. Pokračovat ve čtení „Janáčkův pivovar v Uherském Brodě“
Panský pivovar ve Vsetíně
Za rok založení vsetínského pivovaru je často uváděn rok 1663. Toto však není zcela správně. První historicky doložená zmínka o jeho existenci totiž pochází z roku 1610. Zámecká paní Lukrécie Nekšovna z Landeka, provdaná za Arkleba z Víckova roku 1608 ovdověla. V květnu roku 1609 se provdala podruhé a jejím manželem se stal Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna a na Heřmanicích, pozdější slavný císařský vojevůdce. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar ve Vsetíně“
Panský pivovar v Brumově
Tradice brumovského pivovaru byla založena v roce 1573 panem Zdeňkem Kavkou z Kravař. Avšak v zemských deskách je zapsán až v roce 1575. V letech 1573-1874 patřil vždy k brumovskému panství, to však změnilo několikrát majitele. Po vpádu Bočkajovců v roce 1605 byl pivovar patrně poškozen. Je zajímavé, že po dalším vpádu, tentokrát Tatarů a Turků (1663), se v panském pivovaře v Halenkově na vsackém panství kolem roku 1666, které spolu z části Brumova držel hrabě Jiří Illesházy, vařilo z ječmene tzv. slovanské pivo. Toto pivo bylo určeno téměř všechno pro Brumov. Důvodem toho byl zřejmě zničený brumovský pivovar. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar v Brumově“
Historické pivovary ve Vizovicích
Měšťanský pivovar ve Vizovicích
První doložená zmínka o vizovickém měšťanském pivovarnictví je z roku 1531, kde tehdejší majitel panství Jan z Kunštátu vydal památné privilegium týkající se odběru piva. V listině se ruší dosavadní práva fojtů na vizovickém panství na vaření piva ve svých svobodných šencích a přikazuje se fojtům, aby odebírali pivo od vizovických měšťanů. Obecní pivovar byl uveden do provozu v roce 1580. Pokračovat ve čtení „Historické pivovary ve Vizovicích“
Šternberský pivovar v Malenovicích u Zlína
První písemná zpráva o existenci Malenovic, osadě na okraji Vizovických vrchů, pochází ze 14. století, konkrétně z roku 1321, kdy jistý Mikuláš „de Malehnawitz“ daroval vizovickému klášteru 6 lánů polí. V průběhu dalších let se na malenovickém panství postupně střídalo mnoho pánů, na čas se dostal i do rukou moravského markraběte Karla, pozdějšího římského císaře Karla IV. Pokračovat ve čtení „Šternberský pivovar v Malenovicích u Zlína“
Historie pivovarů ve Zlíně
Přestože většině současných zlínských obyvatel přítomnost pivovaru ve městě mnoho neříká, pivovarnictví má ve Zlíně staletou historii, která svou kapitolu (prozatím) uzavřela teprve začátkem minulého století. Podobně jako v mnoha jiných městech, také ve Zlíně po nějakou dobu souběžně existovaly pivovary dva, měšťanský a panský. Jen těžko lze dnes určit, který z nich byl starší. Pokračovat ve čtení „Historie pivovarů ve Zlíně“
Historie hostinců
Krčmy se ve spisech dobových tvůrců kronik objevily někdy na počátku 11.století. To však již byl nějaký čas rozvoj pohostinských služeb v plném proudu. Hostince nesly funkci významných ekonomických a komunikačních institucí. První hostince vznikaly při klášterech a sloužily k občerstvení a ubytování věřících poutníků. Ke konci 11.století a počátkem 12. století už vznikaly hostince jako houby po dešti nejen ve městech, ale i na vesnicích. Pokračovat ve čtení „Historie hostinců“
Historie výroby sladu a sladovnictví
Slad je název pro naklíčené, usušené a odklíčené obilné zrno, převážně ječmenné. Slad se používá nejen při vaření piva, ale i třeba při výrobě whisky a jiných potravinářských výrobků. My se zde však zaměříme na tradiční výrobu sladu pro vaření piva. Dříve se u nás používal především slad pšeničný, ale postupně ho začal vytlačovat slad ječmenný. Český sládek František Ondřej Poupě již v 18. století razil zásadu „pšenici na koláče, oves pro koně a jen ječmen na pivo“ [3].