Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Haná: etnografický region uprostřed Moravy
Haná není jen úrodná rovina kolem Olomouce. Je to největší etnografický region Moravy, kraj černozemí, výšivkových krojů a svébytného nářečí, který se po staletí tvořil v sevření Drahanské vrchoviny, Hostýnských vrchů a Chřibů. Pro Moravské Karpaty má Haná zvláštní význam: na jejich úpatí leží jako protiváha hor – jako rovina, vůči níž se Valašsko i Slovácko po generace vymezovaly, a se kterou zároveň kulturně i hospodářsky srůstaly. Pokračovat ve čtení „Haná: etnografický region uprostřed Moravy“
Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy
Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Hauptové: zlínští baroni z Brna
Zlín si dnes většina lidí spojuje s průmyslovým rozvojem firmy Baťa. Přesto existuje starší kapitola předbaťovského Zlína, která si zaslouží pozornost: více než čtyři dekády byl pánem zlínského zámku a velkostatku brněnský průmyslník Leopold Alexander Haupt. Tento podnikatel z německy mluvící měšťanské rodiny proměnil Zlín ze stagnující poddanské obce v místo s fungujícím soudem, školou a parkem přístupným veřejnosti – a jeho rod zanechal ve městě stopu, která přetrvala až do roku 1929. Pokračovat ve čtení „Hauptové: zlínští baroni z Brna“
František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín
Zlín je dnes považován za jedno z nejucelenějších funkcionalistických měst světa – a za tímto příběhem stojí muž narozený v nejchudší části tohoto města, syn cihlářského dělníka, který se vlastní pílí a baťovskou štědrostí propracoval až k tvorbě, jíž obdivovaly přední světové metropole. František Lýdie Gahura nebyl jen architektem; byl urbanistou, sochařem, teoretikem a spoluautorem vize, která proměnila malé moravské město v mezinárodně sledovaný urbanistický experiment. Jeho jméno patří neodmyslitelně k dějinám města Zlína i k širšímu dědictví východní Moravy. Pokračovat ve čtení „František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín“
Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města
Uprostřed sadu Svobody ve Zlíně stojí budova, která pamatuje rytíře i průmyslníky, kurfiřty i komunistické funkcionáře. Zlínský zámek je nejstarší dochovaná stavba ve městě a zároveň jedinečný svědek toho, jak se obyčejné moravské městečko proměnilo v jeden z nejdůležitějších průmyslových center střední Evropy. Jeho příběh je příběhem celého Zlína – plný převratů, přestaveb a nových začátků. Pokračovat ve čtení „Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města“
Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína
Málokterý šlechtic zanechal ve Zlíně tak hmatatelné stopy jako Klaudius Bretton, svobodný pán z Brettonu. Přišel sem na počátku 19. století jako cizinec s francouzsky znějícím jménem, a přesto se jeho odkaz zaryl hluboko do paměti města i kraje. Pod jeho správou se zlínské panství proměnilo v prosperující hospodářský celek, na zámku zněla hudba a v parku se procházeli poddaní, jejichž svět se měl brzy – a nenávratně – změnit. Pokračovat ve čtení „Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína“
Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století
Dlouho předtím, než se Zlín stal globálním synonymem pro obuvnický průmysl, pulzoval v údolí řeky Dřevnice život drobných řemeslníků. Středověké a raně novověké město, ležící na pomezí Valašska, Slovácka a Hané, nevyrostlo na obchodu s cizokrajným zbožím, ale na poctivé ruční práci místních cechů. Od zpracování všudypřítomné hlíny až po tkalcovské stavy se zde formovaly základy průmyslové zručnosti, která později změnila tvář celého regionu. Pokračovat ve čtení „Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století“
Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství
Zlín si dnes spojujeme především s fenoménem Baťa a s unikátní cihlovou architekturou dvacátého století. Málokdo ale ví, že základy k jeho prvnímu velkému rozkvětu položil už na konci středověku starý rytířský rod Tetourů z Tetova. Během bezmála sta let jejich vlády se ze skromného poddanského městečka stalo bohaté hospodářské centrum východní Moravy s vlastní samosprávou a kvetoucími řemesly. Jakou stopu zanechali tito původně cizí válečníci v srdci moravských Karpat a jak jejich rozhodnutí navždy změnila tvář Zlína? Pokračovat ve čtení „Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství“
Šternberkové, majitelé Zlínského panství
Zlatá osmicípá hvězda na modrém poli neodmyslitelně patří k historii východní Moravy a dodnes hrdě září ve znaku města Zlína i celého Zlínského kraje. Přestože je starobylý a vlivný rod Šternberků v povědomí veřejnosti spojován především se středními Čechami či Olomouckem, jejich stopa ve Zlíně a jeho okolí zanechala naprosto nesmazatelný a hluboký otisk. Během necelého století své vlády od poloviny 14. století do bouřlivých husitských válek dokázali tito mocní šlechtici proměnit relativně nevýrazné venkovské sídlo v prosperující hospodářské a správní centrum. Pojďme se společně podívat na to, jak tito ambiciózní aristokraté spravovali svá moravská panství, s jakými výzvami se museli potýkat a jaké trvalé dědictví po sobě v údolí řeky Dřevnice zanechali. Pokračovat ve čtení „Šternberkové, majitelé Zlínského panství“