Z území moravských Karpat a jeho bližšího okolí jsou známy prehistorické a historické artefakty z období od paleolitu v podstatě až do nedávné minulosti. Pokračovat ve čtení “Prehistorické artefakty”
Významná hradiště, hrady a pohřebiště v moravských Karpatech
Stánka obsahuje historické souvislosti, popis a přístup na nejvýznamnější pravěká a středověká hradiště a pohřebiště v moravských Karpatech. Informace jsou v převážné většině převzaty z digitální publikace 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska, kterou vydal Národní památkový úřad v roce 2015 v Praze. Pokračovat ve čtení “Významná hradiště, hrady a pohřebiště v moravských Karpatech”
Valašská kolonizace moravských Karpat
Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení “Valašská kolonizace moravských Karpat”
Historické mapy Moravy
Nejstarší samostatné mapové dílo Moravy je Fabriciova mapa z roku 1659. Na mapě jsou jsou zachyceny již všechny sídelní místa, tak jak je známe nyní. Je patrné, že oproti horským oblastem jsou staré sídelní oblasti podchyceny výrazně podrobněji. Na Fabricia navazuje v roce 1620 Kaerius, který při tvorbě z jeho mapy vychází. Dalším v pořadí byl Jan Amos Komenský, který poprvé mapu vydal v roce 1624. Při tvorbě mapy se snažil opravit nedostatky ve Fabriciově mapě a je zřetelné, že jsou doplněny zejména horské oblasti. Pokračovat ve čtení “Historické mapy Moravy”
Pasekářská kolonizace moravských Karpat
Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”
Historie sklářského průmyslu
S prvními sklářskými výrobky na našem území se setkáváme v době bronzové, jejichž většina byla do českých zemí importována. Prvními skláři v Čechách a na Moravě byli Keltové, kteří zakládali dílny na opevněných hradištích, tzv. oppidech, nebo v té době nejvýznamnějších sídelních aglomeracích. Šlo například o oppidum Stradonice u Berouna či oppidum Staré Hradisko na Moravě. Pokračovat ve čtení “Historie sklářského průmyslu”
Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě
Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Schreiberů se významně zapsal v historii sklárny v Sidonii a ve Svatém Štěpáně. Pokračovat ve čtení “Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”
Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě
Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Reichů se významně zapsal v historii skláren např. v Krásně (u Valašského Meziříčí), Kyjově, ve Velkých Karlovicích, Karolince nebo ve Vsetíně. Pokračovat ve čtení “Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”
Lesní sklárny na Valašsku
Na Valašsku vzniklo po polovině 19. století několik skláren, z nichž se vyprofilovaly významné průmyslové podniky, které si udržely svůj význam i pro století dvacáté. Podniky navázaly na tradici regionálních raně novověkých skláren. Jednalo se o tzv. lesní (putovní) sklárny, které zakládala vrchnost v horských údolích se zdrojem vody a dostatkem kvalitního palivového dřeva.
Sklárna Staré Hutě (Stupava)
Sklárna Staré Hutě byla založena někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren do roku 1701. Staré Hutě leží ve Chřibech v údolí řeky Kyjovky severně od Stupavy. Pokračovat ve čtení “Sklárna Staré Hutě (Stupava)”