Zámek Židlochovice patří k nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy a společně s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území [1].
Stručná historie zámku v Židlochovicích
Zámek stojí na místě bývalé vodní tvrze, vybudované před rokem 1349. Roku 1353 získal tvrz i ves Židlochovice moravský markrabě Jan Jindřich a po jeho smrti markrabě Jošt. Po roce 1407 se v držení tvrze vystřídalo vícero rodů, mimo jiné Valdštejnové a Pernštejnové. V roce 1567 připadl židlochovický statek a tvrz Žerotínům.
V 70. letech 16. století Fridrich ze Žerotína nechal přestavět tvrz na renesanční zámek s kaplí. V roce 1616 koupil zámek i s panstvím Adam mladší z Valdštejna. Na konci 17. století získal panství Filip Ludvík Václav hrabě ze Sinzendorfu (1696–1743), který pak v letech 1720–1729 přebudoval zámek v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner [2]. Hrabě Sinzendorf velmi výrazně ovlivnil rozvoj myslivosti na židlochovickém panství. Zámek sloužil loveckým hostům nejen k lovu, ale také ke společenským a politickým setkáním [3].
V roce 1743 koupil zámek i panství Jan Leopold z Ditrichštejna. V držení Ditrichštejnů zůstal do roku 1819, kdy zámek prodali habsbursko-lotrinské císařské rodině, a to potomkům Leopolda II. Ti pak zámek vlastnili až do jeho zestátnění Československou republikou v roce 1919.
Od roku 1822 probíhaly stavební úpravy zámku, především zboření hradeb a zrušení náspů a padacích mostů. V letech 1844–1845 byly provedeny empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. V roce 1858 se na zámku narodila pozdější španělská královna Marie Kristina Španělská, v roce 1874 zde zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský. Posledním majitelem židlochovického panství a zámku byl arcivévoda Bedřich.
Roku 1919 byla na majetek arcivévody Bedřicha uvalena nucená správa. Na židlochovické panství byl ministerstvem zemědělství jmenován vnucený správce Jaroslav Franz. Panství Židlochovice v té době čítalo 7 distriktů s 21 dvory, cukrovarem a mlýnem. Hospodářské správy sídlily na dvorech: Jalovisko, Velký Dvůr, Ledce, Měnín, Nový Dvůr, Němčice, Žabčice, Židlochovice s lesní správou v Židlochovicích. Celková výměra panství činila 6 676,53 ha.
Na základě zákona č. 354/1921 Sb. ze dne 12. srpna 1921 o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, byl veškerý majetek převeden pod správu Generálního ředitelství státních lesů a statků v Praze Bubenči (velkostatky: Zákupy, Ostrov u Karl. Varů, Židlochovice na Moravě, Frýdek a Těšín, Víglaš a Topoľčianky). Správa státních lesů a statků sídlila na zámku v Židlochovicích. Vedle pozemků, na které byla uvalena nucená správa, byly v roce 1923 na 20 let pronajaty hospodářské správy na dvorech: Velký Dvůr, Ledce, Měnín, Jalovisko, Nový Dvůr, Velké Němčice, též část pozemků ze dvora Žabčice, cukrovar a na 10 let mlýn s výčepem v Pohořelicích.
Vysoké škole zemědělské v Brně byl od 1. července 1925 přidělen na dobu 12 let ze Státního statku Židlochovice dvůr Žabčice (s poplužním dvorem Oulehlou), která jej využívala jako školní a pokusný objekt. Vládním nařízením ze dne 20. ledna 1928, č. 11 Sb. z. a n., byl školní zemědělský závod v Žabčicích přeměněn s účinností od 1. ledna 1928 v samostatný státní podnik.
Rozloha pozemkového majetku správy Státních lesů a statků v Židlochovicích činila v roce 1937 cca 6 454 ha, z toho lesa 2 484 ha, polí a luk 3 574 ha, ostatní půda 396 ha. Vedením správy státních lesů a statků v Židlochovicích byl v té době pověřen lesní rada Ing. Karel Zlatuška, jemuž bylo podřízeno 12 úředníků a 28 zřízenců. Zámek sloužil mezi válkami jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka (pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku).
V letech 1945–1948 zde sídlila Vrchní správa Československých státních statků Židlochovice (1948 Ředitelství státních statků a rybníků Židlochovice), 1948–1951 ČSSS, n. p., statek Židlochovice, okres Brno. Státní statek v Židlochovicích platil za vzorový podnik a byl vyznamenán Řádem práce. Poplatkové hony pro zahraniční hosty organizoval v Židlochovické bažantnici od roku 1952 národní podnik zahraničního obchodu Čedok. Po zřízení železné opony byly diplomatické hony přesunuty do Lán.
V současnosti je zámek místem konání různých setkání politiků. Z boku zámku sídlí ředitelství Lesního závodu Židlochovice, samotný zámek je využíván jako hotel a pořádají zde i svatby. Vždy první víkend v září je zámek jeden den v roce otevřen i veřejnosti k prohlídce [2].
Zámecký park
Židlochovický zámecký park o celkové rozloze 23 ha je významnou památkou zahradního umění, jejíž třísetletý doložený umělecký vývoj úzce navazuje na barokní a klasicistní přestavby zdejšího zámku. Jedná se o velice pěkný krajinářský park v anglickém stylu s velkým množstvím rozvolněných skupin a solitér malebných vzrostlých stromů, rozlehlými loukami, jedinečným průhledem na zahradní průčelí zámku a volně chovanou jelení a mufloní zvěří. Park má významnou funkci v územním systému ekologické stability jako významný krajinný prvek a evropsky významná lokalita. Roste zde přibližně 25 druhů jehličnatých a přes 87 druhů listnatých dřevin. Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová (Maclura pomifera), původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny.
Park měl původně barokní podobu, kterou navrhl francouzský architekt Arnošt August Charbonier v roce 1708 na přání tehdejšího majitele hraběte Filipa Ludvíka ze Sinzendorfu. Později pokračoval v realizaci zahradní inženýr Josef Hatzl, který se stal v roce 1746 správcem zahrad císařského sídla v Schönbrunnu. Park měl v té době čistě francouzský ráz, zámek byl dokonce obklopen vodním kanálem, ve kterém byly chovány ryby, kachny a labutě. Byla zbudována oranžerie a velká péče byla věnována pěstování ovoce a zeleniny. Na přelomu 18. a 19. století došlo k postupnému úpadku barokní zahrady, úplný konec pak přinesly napoleonské války, po nichž neměli Ditrichštejnové již prostředky na její obnovu. V roce 1819 koupili židlochovické panství Habsburkové, kteří začali park obnovovat jako krajinářský podle návrhu zahradníka Karla Marxe. Výsledná kompozice se mnohem více blíží klasickému anglickému parku než byly původní návrhy, které nesly prvky raného romantického pojetí.
Za První republiky pobýval na zámku prezident Tomáš G. Masaryk, na jehož počest byla 7. 3. 1930 vysazena v západní části parku lípa, která je nyní označena pamětní deskou. Dále pak ve vstupní části je umístěna pamětní deska s uvedením jeho pobytů ve zdejším zámku. Židlochovice a zámecký park si oblíbil v té době v Brně žijící básník Petr Bezruč. V parku je dnes umístěna lavička, na níž je připevněna pamětní tabulka s jeho básní vztahující se k židlochovickému zámku. Poslední pamětní deska v parku je zde věnována zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi. V 70. letech 20. století bylo do parku vysazeno početné stádo mufloní a jelení zvěře, jejichž vysoký stav značně pozměnil ráz celého parku zničením velké části keřového patra a poškozením mladších stromů. Proto v polovině 90. let 20. století byla zahájena obnova parku podle projektu ing. Šubra s postupnou dosadbou nových stromů. Park je celoročně volně přístupný široké veřejnosti. Jeho provozní doba je uvedena u vstupní části do parku.
Okrajem západní části parku prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Hrušovan u Brna do Židlochovic a dále na Akátovou rozhlednu na kopci Výhon. Zde se nachází přelez přes plot do parku, kudy je sem nejkratší přístup. Jinak se dá park navštívit přes hlavní vstup do zámku, kde pak zámek obejdeme zprava až ke vstupní brance do parku [4].
Dřeviny zámeckého parku
Dendrologická skladba porostů je pozoruhodná hlavně kolem zámecké budovy a i v zahradních partiích. Z jehličnanů jsou nejbohatěji zastoupeny borovice: borovice limba (Pinus cembra), borovice pokroucená (P. contorta), borovice ohebná (P. flexilis), borovice černá (P. nigra var. austriaca), borovice těžká (P. ponderosa), borovice kleč (P. mugo) a borovice vejmutovka (P. strobus), zeravy: zerav západní (Thuja occidentalis f. robusta, ´Spiralis´, zerav východní (T. orientalis) a zerav obrovský (T. plicata), jedle: jedle ojíněná (Abies concolor), jedle obrovská (A. grandis), jedle kavkazská (A. nordmanniana) a (A. veitchii) a cypřišky: cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana ´glauca´), cypřišek tupolistý (Ch. obtusa), cypřišek hrachonosný (Ch. pisifera ´Plumosa´, ´Plumosa Aurea´). Za pozornost stojí ještě smrk Pančičův (Picea omorica), kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), zeravinec japonský (Thujopsis dolobrata ´Variegata´) a jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba).
Z listnáčů je třeba uvést břestovec západní (Celtis occidentalis), křehovětvovec žlutý (Cladrastis lutea), nahovětvovec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), korkovník amurský (Phellodendron amurense), jerlín japonský (Sophora japonica), líska turecká (Corylus colurna), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), maklura oranžová (Maclura pomifera), moruše bílá (Morus alba), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos f. inermis), trnovník jednolístkový (Robinia pseudoacacia ´Unifolia´), dřín obecný (Cornus mas), některé lípy: lípa zelená (Tilia x euchlora), lípa americká (T. americana), některé duby: dub letní (Quercus robur ´Fastigiata´), dub balkánský (Q. frainetto), dub červený (Q. rubra), některé jasany: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Diversifolia´, ´Elegantissima´, ´Pendula´), některé ořešáky: ořešák popelavý (Juglans cinerea), ořešák černý (J. nigra), topol Simonův (Populus simonii) aj.
Z keřů nelze přehlédnout netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), pestrolistý zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens ´Marginata´), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), některé šeříky: šeřík čínský (Syringa x chinensis), šeřík karpatský (S. josikae), šeřík přepadavý (S. reflexa), střemcha pozdní (Prunus serotina), některé zimolezy: zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), zimolez modrý (L. coerulea) aj [5].
Zdroje:
- Lesy ČR. 2023. Zámek Židlochovice. Dostupné online [8. 10. 2023] https://lzzidlochovice.lesycr.cz/zamek-zidlochovice/
- Wikipedia.org. 2023. Židlochovice (zámek). Dostupné online [11. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Židlochovice_(zámek)
- Kudyznudy.cz. 2023. Zámek Židlochovice a zámecký park. Dostupné online [8. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-zidlochovice-ubytovani-na-loveckem-zamku
- Turistika.cz. 2023. Židlochovice – zámecký park. Dostupné online [8. 10. 2023] https://www.turistika.cz/mista/zidlochovice-zamecky-park/detail
- Hieke, K. 1985. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha