Měšťanský pivovar v Kroměříži
Budova měšťanského pivovaru vznikla v době renesance. Důvodem bylo, že roztroušené domácí pivovary nebyly hospodárné, což vedlo ke sdružení majitelů šenků v 16. století. Ti vybudovali společný pivovar, když v něm vařili předepsaný počet várek, které pak ve svých domech šenkovali. Právo vařit pivo měli měšťané od prvopočátku městských práv.
Šenk se prováděl v mázhauzech a měl určité pořadí, takže každý dům šenkoval několikrát ročně. Pivo však nevařili v každém domě, ale jen v tzv. domech nákladnických. Např. v letech 1540–1567 bylo v Kroměříži těchto domů osm. Ti zde tak na pánvích vařili pro všechny šenky. Kvalitu piva prověřovali určení “lízníci”, kteří ručili za kvalitu moku, která byla často spíš nevalná. Tehdejší pivo vypadalo spíš jako kaše a o podobě rozhodovala kvalita vody a surovin [1].
Měšťanský pivovar (někdy zvaný Starý pivovar) je budova se dvěma křídly navazující na objekt radnice v Prusinovského ulici v Kroměříži. Prusinovského ulice byla pojmenována po biskupovi Vilému Prusinovském z Víckova, který vydal pro měšťanský pivovar várečný a výčepní řád, tak aby nekonkuroval pivovaru biskupskému. Ten stával na sladovnickém předměstí (původně sladovny měšťanských nákladnických domů umístěných vně města kvůli manipulaci s otevřeným ohněm, později sladovna biskupského pivovaru) za Mlýnskou branou, kde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku a biskupská mincovna. Mešťanský pivovar využíval sklepy s lednicemi za městskými hradbami pod nynější budovou kina Nadsklepí.
Starý pivovar tvoří hlavní dvoupatrová budova, doplněná navazujícím příčným křídlem, které zabíhá hluboko do nitra domovního bloku. V jeho zakončení, které mírně předstupuje před uliční čáru, je vloženo točité schodiště do vyšších pater. Dům s pravidelným rastrem obdélníkových oken postrádá z vnějšího pohledu jakékoliv architektonické členění. Vnitřní dvůr je z Prusinovského ulice přístupný průjezdem s prostým kruhovým portálem. Dvorní fasády z části zakrývá vnější dvojité barokní schodiště. Pozoruhodným prvkem v místě styku obou křídel budovy je i vysoký stupňovitý štít, který snad může být ještě renesančního původu [4].
Měšťanský pivovar sloužil svému účelu až do počátku 20.století. Vyniká především svými klenutými stropy. V dolní části bývaly drobné obchůdky a ve dvoře byl delší čas i sklad uhlí. V roce 1953 byla celá budova rekonstruována podle návrhů ing. arch. Capouška. V budově tak vzniklo Společenské centrum se sálem. V něm provedl výzdobu ak. malíř Vl. Škranc. Dnes je v jedné části budovy expozice věnovaná našemu význačnému umělci z doby totalitního režimu, zdejšího rodáka Karla Kryla [1].
Biskupský pivovar v Kroměříži
Biskupský pivovar stával od nepaměti za hradbami města v místech, kde se říkalo Na Kopečku na Sladovnickém předměstí (původně sladovny měšťanských nákladnických domů umístěných za hradbami města kvůli manipulaci s otevřeným ohněm) za Mlýnskou branou, kde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku, biskupský mlýn (později zámecká vodárna) a biskupská mincovna.
První zmínky o vaření piva v Kroměříži sahají až do roku 1226. V pozdějších letech, když zakoupilo osadu Kroměříž olomoucké biskupství, se tu vařilo pivo nejen pro panský dvůr, ale i pro okolní šenky. Méně známou informací je, že Biskupský pivovar v Kroměříži byl jedním z nejstarších pivovarů nejen v českých zemích, ale dost možná, že jde o nejstarší pivovar v celé Evropě. Olomoucké arcibiskupství zde vařilo pivo minimálně 500 let, dost možná i více, až do doby, kdy se rozhodlo pivovar pronajímat.
Pivovarský komplex byl barokně přestavěn po roce 1655 a v roce 1711 zde proběhly menší stavební úpravy. V letech 1876 až 1877 byl rozšířen a v letech 1909 až 1911 celkově přestavěn. Nejstarší částí pivovaru, na jehož budovách se nachází několik biskupských znaků, je humno, tedy dvě jednopatrové budovy se sedlovými střechami, které jsou v interiéru v podstatě čtyřlodním prostorem s dvanácti poli valených kleneb. Za ním se nachází hvozd, což je budova se sedlovou střechou a symetricky řešeným průčelím. Následuje varna s nízkou sedlovou střechou a vysokými průmyslovými okny nebo tzv. chladné hospodářství, tedy spilka a štoky. Pod touto částí se nachází rozměrný sklep s valenými stropy [5]. Na nejstarší budově se nachází kamenná deska připomínající biskupa Habsburka Leopolda Viléma, arciknížete rakouského a belgického místokrále z druhé poloviny 17. století.
Biskupský pivovar byl v přední části modernizován v letech 1910–1911. V té době došlo k adaptaci pivovaru, byl postaven nový hvozdový komín, došlo k modernizaci sladovny a stavbě nové strojovny – přechod na parní pohon. Ve 30. letech 20. století byla lednice adaptována na stáčírnu lahví. V 50. letech 20. století byla zřízena sodovkárna (uzavřena až v roce 2003) [3].
Jedním z majitelů byl i pan Ing. Rostislav Regentík, kterému byl dne 1.1. 1948 byl podnik znárodněn. Po znárodnění vznikl podnik Hanácké pivovary n. p. Přerov, pod které spadal i Kroměříž. Pivo se vařilo dál a navíc v roce 1950 přibyla v objektu i sodovkárna. Rozrůstající se podnik se stal od roku 1960 součástí Jihomoravských pivovarů. Vařilo se tu především světlé pivo. V roce 1966 získala kroměřížská světlá desítka v konkurenčním boji 1. místo z celkového počtu 16 jihomoravských pivovarů, rok poté obsadila druhé místo a ještě spoustu dalších se držela na špici žebříčku, co se chuti a kvality týká. V tu dobu se zde vyrábělo 45 000 hl piva ročně a podnik dával práci mnoha lidem z města a okolí.
Jenže přišla 80. a 90. léta 20. století a s nimi hrozba zastavení výroby malých podniků. “Černý Petr” tehdy padl i na kroměřížský pivovar, a tak v roce 1987, zde byla uvařena definitivně poslední várka kroměřížského piva. Sodovkárna bojovala o život dál. Roku 1988 byl ustanoven do funkce ředitele pivovaru pan Jaroslav Kvasnička, který se pokusil o nemožné. Dovézt zpět na vrchol tradici výroby kroměřížských limonád.
Celý objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí, a to dokonce v takovém rozsahu, že by snad i dnes mohl splňovat přísné evropské normy. Do výroby byla nainstalovaná zbrusu nová moderní linka i nová zařízení, jenže… Podnik tehdy sdružoval 3 provozovny – Sodovkárnu Kroměříž, sladovnu Záhlinice a pivovar Uherský Ostroh, který později prošel privatizaci. Z původních celkem 130 zaměstnanců, zbylo 75. Velké investiční náklady si vyžádaly vysoké splátky úvěrů. Peníze, které se vydělaly, se musely obratem investovat nejen do splátek, ale i do nových technologií. Navíc byla doba velmi silné konkurence, a na to se již kroměřížskému pivovaru nedostávalo sil, a to i přesto, že v tu dobu vyráběl velmi úspěšný modrý nápoj Viagra, spolu s dalšími 12 druhy limonád, které putovaly nejen po celé Moravě ale i za její hranice.
Přišel rok 1999 a s ním nařízení o reorganizace Jihomoravských pivovarů. Z celkem 11 podniků, zůstaly dva, které byly složeny z několika dalších. Kroměříž, spolu se sladovnou Záhlinice a pivovarem Uherský Ostroh, tvořil ten druhý. Reorganizace měla zefektivnit chod Jihomoravských pivovarů a tak se utvořil jeden celek, který spadal pod pivovar Vyškov. Tímto se podepsal konečný ortel nad celou kroměřížskou sodovkárnou i přes sliby, že bude zachována. Než se definitivně její brány zavřely a propustilo se 50 zaměstnanců, utekl ještě rok a půl [2].
Zdroje:
- Hrady.cz. 2023. Starý pivovar. Dostupné online [18. 10. 2023] https://www.hrady.cz/palac-dum-stary-pivovar/texty?tid=45300&pos=2000
- Wikipedia.org. 2023. Biskupský pivovar (Kroměříž). Dostupné online [18. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Biskupský_pivovar_(Kroměříž)
- Pamatkovykatalog.cz. 2023. Pivovar. Dostupné online [18. 10. 2023] https://pamatkovykatalog.cz/pivovar-13993105
- DK-Kromeriz.cz. 2023. O klubu Starý pivovar. Dostupné online [18. 10. 2023] https://www.dk-kromeriz.cz/o-klubu-stary-pivovar
- Turistika.cz. 2023. Kroměříž – biskupský pivovar. Dostupné online [18. 10. 2023] https://www.turistika.cz/mista/kromeriz-biskupsky-pivovar/detail