Pseudokras je typ reliéfních forem, v němž jsou krasové tvary vytvořeny v nekrasových horninách. Nejčastěji se jedná o mechanickou činností vytvořené rozsedlinové jeskyně a propasti, suťové a blokové labyrinty, erozní převisy, brány, tunely i dutiny vzniklé selektivním zvětráváním. Ojediněle vznikají ve všech typech hornin, nejčastější jsou však v pískovcích a jim příbuzných horninách.
V sedimentech s vysokým obsahem karbonátů se tyto jevy nejvíce podobají krasovým a proto je někteří autoři považují za jevy přechodné, nebo některé z nich ke krasovým jevům přímo přiřazují. Mimořádně rozsáhlé jsou systémy rozsedlinových, puklinových a blokových jeskyní a propastí v pískovcích a slínovcích flyšového pásma Západních Karpat.
Nekrasové (pseudokrasové) jeskyně
Přírodní jeskyně a podzemní dutiny vytvořené v nekrasových horninách (v jiných, než karbonátových horninách). Z morfogenetického hlediska se rozlišují:
- puklinové jeskyně — vysoké a úzké jeskyně vzniklé zvětráváním podle puklin,
- vrstevní jeskyně — nízké a širší jeskyně vzniklé oddrolováním, vyplavováním a selektivním vyvětráváním méně odolných vrstevních ploch,
- jeskyní výklenky — vznikají destrukcí hornin různosměrně porušených sufozí, boční erozí ap.,
- rozsedlinové jeskyně — vysoké, úzké i propasťovité jeskyně vzniklé gravitačním odsedáním skalních bloků,
- suťové jeskyně — vyskytují se v suťových polích a balvanových mořích.
Pseudokrasové jeskyně se vyskytují zejména v sedimentárních horninách (pískovcích a slepeních), jejichž vlastnosti jsou nejvhodnější ke vzniku podzemních dutin.