Kryoplanační terasy jsou terasovité tvary na svazích, které vznikají kryogenními pochody. Terasy se skládají z plošiny terasy a stupně.
Kryoplanační terasy jsou skalní tvary, které jsou zaříznuty do skalního podloží. Na mrazovém srubu vystupují skalní horniny přímo na povrch. Na mrazovém srázu a na plošině je skalní podloží kryto jen málo mocnou vrstvou úlomků (od 10 cm do 2 m). Plošina terasy je převážně plochou transportu materiálu postupujícího z mrazového srubu nebo srázu.
Kryoplanační terasy nejsou většinou strukturními tvary a jejich závislost na litologickém složení není větší než u ostatních erozně denudačních tvarů. Jsou však vázány na odolné horniny (zejména ruly, křemence, pískovce, vápence a další), v kterých se muže udržet mrazový srub nebo mrazový sráz. Mrazový srub nezřídka vzniká na čele vrstev nebo v závislosti na vertikálních puklinách.
PLOŠINA KRYOPLANAČNÍ TERASY
Plošina terasy je zpravidla oddělena od stupně lomem spádu a mívá sklon v rozmezí 1-12°. Nejčastěji se sklon pohybuje kolem 7°.
STUPEŇ KRYOPLANAČNÍ TERASY
Stupeň terasy má buď tvar skalní stěny (mrazový srub) anebo příkrého svahu pokrytého ostrohrannými úlomky skalních hornin (mrazový sráz). Sklon mrazových srubů se pohybuje mezi 80—90°. Nezřídka bývají mrazové sruby převislé, zejména ve své dolní části. Sklon mrazových srázů bývá menší a pohybuje se zpravidla mezi 18—30°. Dosti často bývá blízký úhlu vnitřního tření materiálu, který jej tvoří. V mnoha případech lze pozorovat na mrazových srubech jevy odsedání srubů (zejména v dolomitech, vápencích, pískovcích).
Ve vývoji kryoplanačních teras lze rozlišit několik etap. Rozhodující pro vývoj teras je rovnoběžný ústup mrazového srubu nebo mrazového srázu. Menší význam má i snižování plošiny. Při vzniku a vývoji teras působí celý soubor kryogenních pochodů. V závislosti na stadiu vývoje se mění i význam a intenzita jednotlivých kryogenních pochodů, které se podílejí na vývoji teras.