Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika. Její začátek je datován přibližně před 200 miliony let, konec před 145 miliony let. Jura se obecně dělí na:
- spodní (200–175 mil. let),
- střední (175–160 mil. let) a
- svrchní (160–145 mil. let).
Juru charakterizuje druhá největší transgrese moře, které pokrývalo až 25 % dnešní známé souše. Moře pokrývalo západní část severní Ameriky, značnou část Asie, části Evropy, Afriky, Indie, západní část Austrálie.
Na přelomu triasu a jury dochází k tektonicky nevýraznému vrásnění starokimerské fáze. Během jury začíná rozpad Gondwany na jednotlivé světadíly, podél oceánického hřbetu se rozevírá Atlantický oceán, vzniká Indický oceán, odděluje se Madagaskar od Afriky. Významným tektonickým prvkem je vrásnění mladokimerské fáze na konci jury. Dochází k regresi moře, vrásnění předznamenává vznik pásma pacifických pohoří.
Jura v Českém masivu
Denudanční zbytky stáří kelloway–kimeridž s bazálními klastiky (písky) a dolomitickými vápenci o mocnosti 50–80 m jsou známy podél lužického zlomu (Krásná Lípa). V Moravském krasu (Olomučany, Rudice, Babice) a okolí Brna (Hády, Stránská skála, Švédské šance) jsou horniny stáří kelloway-oxford zastoupeny bazálními slepenci, písky a jíly v nadloží s vápenci (největší mocnost 134 známa z vrtu Slatina 1). Největší rozsah má jura v podloží neogénu čelní hlubiny a flyšového pásma. Lias-dogger jsou zastoupeny diváckými vrstvami (lokálně s uhelnou sedimentací), s transgresí moře v období kelloway–oxford, která trvala do tithónu, jsou spojeny vápence hrušovanské, novosedelské, pasohlávské, dále nikolčické vrstvy, mušovské souvrství, kurdějovské vápence a kobylské vápence s dolomity.
Jura v jednotkách Západních Karpat na území ČR
Na území Západních Karpat se jurské sedimenty vyskytují (obvykle jako útržky či kry) v následujících jednotkách:
- ždánická jednotka – klentnické vrstvy malmu tvoří výrazný morfologický prvek – vápencová bradla Pavlovských vrchů, ernstbrunnský vápenec pak Svatý Kopeček u Mikulova
- slezská jednotka – štramberský vápenec tvořící bradlo Kotouč u Štramberka je významnou světovou paleontologickou lokalitou, bylo tam popsáno přes 600 druhů zkamenělin představuje nejsvrchnější stupeň tithon… Bohužel se jedná o tektonickou trosku bez podloží obklopenou křídou, proto zde není definován globální stratotyp…