Potenciální přirozená vegetace České republiky

Potenciálně přirozená vegetace e ekologický koncept, který popisuje stav vegetace v přírodě (krajině), který by se vytvořil, pokud by ustala veškerá činnost člověka (bez jeho následujícího ovlivnění). Koncept vychází ze současných podmínek prostředí a respektuje všechny nevratné změny prostředí vytvořené člověkem: umělé vodní nádrže, uměle obnažené skalní substráty, odvodněné bažiny i aluvia. Nepočítá však s vlivy lidské činnosti, které by ustaly, kdyby tato činnost ustala [1]. Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen [2].

Mapa potenciální přirozené vegetace ČR

Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová et al. 1997, 1998, 2001) v měřítku 1 : 500 000 zachycuje typy vegetace, která by na určitém místě a přirozeném nebo člověkem pozměněném stanovišti existovala v případě, že by člověk vegetaci neovlivňoval. Na většině území České republiky jsou potenciální přirozenou vegetací lesy [3].

Mapa potenciální přirozené vegetace je syntézou všech fytocenologických, synekologických a vegetačně kartografických dat o naší vegetaci, doplněných dlouhodobou terénní revizí. Obsahuje 51 mapovacích jednotek, většinou asociací. Zobrazuje hypotetický vegetační kryt, který by se vytvořil, kdyby v současné době ustala veškerá další činnost člověka. Konstrukce mapy se opírá o současné podmínky prostředí (bez zřetele na možný vliv dlouhodobých klimatických změn), respektuje všechny jeho nevratné změny, vytvořené člověkem ani nebere v úvahu reverzibilní změny, které ustanou brzy po odstranění je vyvolávajících vlivů [4].

Jednotky potenciální přirozené vegetace

Lužní lesy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 1. Střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami
• 2. Střemchová doubrava a olšina s ostřicí třeslicovitou, místy v komplexu s mokřadními olšinami a společenstvy rákosin a vysokých ostřic
• 3. Smrková olšina
• 4. Topolová doubrava, místy v komplexu s jilmovou doubravou
• 5. Jilmová doubrava
• 6. Jilmová jasenina v komplexu s topolovou jaseninou

Dubohabřiny a lipové doubravy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 7. Černýšová dubohabřina
• 8. Lipová doubrava
• 9. Prvosenková dubohabřina
• 10. Karpatská ostřicová dubohabřina
• 11. Lipová dubohabřina
• 12. Ptačincová lipová doubrava

Suťové a roklinové lesy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 13. Suťové a roklinové lesy kolinních až montánních poloh

Květnaté bučiny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 14. Lipová bučina s lípou velkolistou
• 15. Lipová bučina s lípou srdčitou
• 16. Strdivková bučina
• 17. Ostřicová bučina
• 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou
• 19. Karpatská bučina kyčelnicí žláznatou
• 20. Kostřavová bučina
• 21. Violková bučina

Vápnomilné bučiny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 22. Okroticová bučina

Květnaté jedliny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 23. Žindavová jedlina

Acidofilní bučiny a jedliny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 24. Biková bučina
• 25. Smrková bučina
• 26. Podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou
• 27. Metlicová jedlina

Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 28. Hrachorová a/nebo kamejková doubrava
• 29. Mahalebková a/nebo dřínová doubrava
• 30. Nerozlišené bazifilní teplomilné doubravy

Subkontinentální teplomilné doubravy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 31. Sprašová doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur
• 32. Subkontinentální ostřicová doubrava

Subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 33. Mochnová doubrava
• 34. Břeková doubrava
• 35. Hadcová sleziníková doubrava

Acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 36. Biková a/nebo jedlová doubrava
• 37. Bezkolencová doubrava
• 38. Brusinková borová doubrava
• 39. Kostřavová borová doubrava

Bazifilní perialpinské bory

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 40. Hadcový penízkový bor

Acidofilní bory

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 41. (Sub)montánní smrkový bor a smrčina na balvanitých rozpadech
• 42. Ostatní acidofilní bory

Klimaxové a podmáčené smrčiny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 43. Třtinová smrčina
• 44. Podmáčená rohozcová smrčina, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou

Montánní až supramontánní kapradinové smrčiny

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 45. Papratková smrčina

Subalpinská a alpinská vegetace

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 46. Komplex společenstev kosodřeviny a alpinské vegetace

Rašeliniště

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 47. Komplex ostřicových a ostřicovomechových společenstev minerotrofních rašelinišť
• 48. Komplex ostřicovorašeliníkových společenstev minerotrofních rašelinišť
• 49. Komplex submontánních borových rašelinišť
• 50. Komplex horských vrchovišť, zčásti s Pinus mugo agg. a/nebo rašelinnou smrčinou

Vegetace antropicky silně narušených stanovišť

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

• 51. Komplex sukcesních stadií na antropogenních stanovištích (oblasti povrchové těžby aj. [3])

Zdroje:

1. Moravec, J. a kol. 1994. Fytocenologie. Academia. ISBN 80-200-0457-2
2. Wikipedia.org – Potenciálně přirozená vegetace
3. Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz
4. Muni.cz – Biogeografie (Multimediální výuková příručka, 2. vydání) – 13.1.3 Fytocenologie