Fytocenologie: Svaz Athyrio distentifolii-Piceion abietis Sýkora 1971: Athyrio distentifolii-Piceetum abietis Hartmann ex Hartmann et Jahn 1967
Lesnická typologie: 7F Svahová buková smrčina, 7S Svěží buková smrčina, 7B (Bohatá) buková smrčina, 7V Vlhká buková smrčina, 8F Svahová smrčina, 8A Klenová smrčina, 8S Svěží smrčina, 8V Podmáčená klenová smrčina
Struktura a druhové složení
Zapojené smrčiny, v nichž se kromě převládajícího smrku ztepilého (Picea abies) uplatňují i listnáče Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Sorbus aucuparia a vzácně také Salix silesiaca.
Bylinné patro je zastíněné, ve srovnání s jinými typy smrčin druhově bohaté. Dominuje v něm papratka horská (Athyrium distentifolium) spolu s vysokými subalpínskými bylinami (Adenostyles alliariae, Cicerbita alpina, Rumex arifolius, Veratrum album subsp. lobelianum aj.) a druhy společnými se třtinovými smrčinami (Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus).
Dále jsou zastoupeny různé horské druhy (např. Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea), ale i druhy, které se typicky vyskytují v submontánních bučinách (např. Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum a Prenanthes purpurea). Mechové patro je tvořeno zejména mechem Dicranum scoparium a dosti hojné jsou různé druhy játrovek.
Ekologie
Vlhké a hluboké kamenité půdy na konkávních tvarech reliéfu, jako jsou okolí svahových pramenišť, závěry horských údolí, kary a strmé svahy. Půdy jsou celoročně dobře zásobeny vodou z tajícího sněhu nebo srážek. Nedochází však k jejich dlouhodobému zamokřování, a proto je mineralizace opadu a stařiny relativně dobrá. Papratkové smrčiny se typicky vyskytují v rozsahu nadmořských výšek 1 150–1 250 m.
Rozšíření
Šumava, Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník vzácně také Krušné, Jizerské a Orlické hory. V moravských Karpatech pouze Moravskoslezské Beskydy.
Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.