Nejstarší samostatné mapové dílo Moravy je Fabriciova mapa z roku 1659. Na mapě jsou jsou zachyceny již všechny sídelní místa, tak jak je známe nyní. Je patrné, že oproti horským oblastem jsou staré sídelní oblasti podchyceny výrazně podrobněji. Na Fabricia navazuje v roce 1620 Kaerius, který při tvorbě z jeho mapy vychází. Dalším v pořadí byl Jan Amos Komenský, který poprvé mapu vydal v roce 1624. Při tvorbě mapy se snažil opravit nedostatky ve Fabriciově mapě a je zřetelné, že jsou doplněny zejména horské oblasti. Pokračovat ve čtení “Historické mapy Moravy”
Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného
Bezkydy, Beskydy: 1) B. čili Moravské Karpaty, pohoří táhnoucí se z Uher od Skalice směrem severových. mezi Moravou a Uhrami až ku pramenům Horní a Dolní Bečvy a Ostravice. Sluje též Bílými Karpaty dle vápence, z něhož je složeno, ač pískovec valně převládá. Na stranu uherskou kloní se hory tyto příkře a jen některé průsmyky, jako u Starého Hrozenkova, Brumova (vlárský) a u Lisy, usnadňují spojení Moravy se Slovenskem. Pokračovat ve čtení “Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného”
Na Vařákovy paseky za šafránem bělokvětým
Začínám psát první příběh svého karpatského putování. Snad jej, stejně jako ty následující, přijmete. Pokusím se být autentický a originální. Možná mi chvilku potrvá, než najdu odpovídající formu a styl. Držme si palce. Robert Hruban
Pokračovat ve čtení “Na Vařákovy paseky za šafránem bělokvětým”
Pasekářská kolonizace moravských Karpat
Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”
Z Pozděchova za šafránem bělokvětým
Fotky z výpravy za šafránem bělokvětým. Ve fotogalerii jsou brzce jarní fotografie z okolí Pozděchova, Vařákových pasek, Horních Lačnovských skal (Vrátnice) a údolí Trubisek (krajiny, kytky, skály, lesy, pastviny atd.). Pokračovat ve čtení “Z Pozděchova za šafránem bělokvětým”
Okolo Halenkovic
Protože tu žiju, tak tu také často fotím. V příspěvku můžete najít výběr fotek z Halenkovic a jeho blízkého okolí. Pokračovat ve čtení “Okolo Halenkovic”
Moravská trnka – příběh stromu
Moravská trnka, původní moravská odrůda švestky domácí, odborně zvané Prunus domestica, vznikla prapůvodně někde v Malé Asii v oblasti pod Kavkazem. Odtud se původní slivoňové odrůdy rozšířily v období řeckých výbojů do Řecka. Pokračovat ve čtení “Moravská trnka – příběh stromu”
Vlastnosti slivoní a samotných švestek
Botanika či dendrologie není vskutku pro každého, takže v dalších odstavcích můžete očekávat trochu suchopárného čtení o vlastnostech rodiny stromů zvaných odborně slivoně, laicky švestky, pološvestky, durancie, mirabelky, špendlíky apod. Pokračovat ve čtení “Vlastnosti slivoní a samotných švestek”
Počátky destilování alkoholu
Znalost výroby alkoholických nápojů sahá až do starověku. Přestože obyvatelé Babylonu znali již v 7. tisíciletí před naším letopočtem nápoje podobné pivu a vínu, nebyly jim jasné procesy, které vedou k jejich přípravě. Vznik opojných látek byl proto připisován bohům. Pokračovat ve čtení “Počátky destilování alkoholu”
Ovoce pro pálení
Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně. Pokračovat ve čtení “Ovoce pro pálení”