Autor: Robert Hruban

Publikováno

Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Fagion sylvaticae Luquet 1926: Tilio platyphylli-Fagetum sylvaticae Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum sylvaticae Mráz 1960, Melico unifl orae-Fagetum sylvaticae Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum sylvaticae Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae Oberdorfer ex Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum sylvaticae Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum sylvaticae Moravec 1979, Festuco  altissimae-Fagetum sylvaticae Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Galio rotundifolii-Abietetum albae Wraber (1955) 1959
Lesnická typologie: 3X Dřínová bučina (na čedičích, PLO 4), 3Z8 Zakrslá dubová bučina lipnicová, 3F Svahová dubová bučina, 3A Lipodubová bučina (kromě 3A9), 3C Vysýchavá dubová bučina (kromě 3C4), 3S Svěží dubová bučina (kromě 3S8), 3H Hlinitá dubová bučina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3V Vlhká dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina (kromě 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá bučina lipnicová, 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina (kromě 4A9), 4C Vysýchavá bučina (kromě 4C1), 4S Svěží bučina (kromě 4S5), 4H Hlinitá bučina, 4B Bohatá bučina, 4D Obohacená bučina, 4V Vlhká bučina, 4O Svěží dubová jedlina, 5Z8 Zakrslá jedlová bučina živná, 5F Svahová jedlová bučina, 5A Klenová bučina, 5C  Vysýchavá jedlová bučina, 5S Svěží jedlová bučina (kromě 5S6), 5H Hlinitá jedlová bučina, 5B Bohatá jedlová bučina, 5D Obohacená jedlová bučina, 5V Vlhká jedlová bučina, 5O Svěží (buková) jedlina (kromě 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková bučina živná (na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková bučina, 6S Svěží smrková bučina (kromě 6S4), 6H Hlinitá smrková bučina, 6B Bohatá smrková bučina, 6D Obohacená smrková bučina, 6V Vlhká smrková bučina

Pokračovat ve čtení “Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)”

Publikováno

Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954: Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum sylvaticae Sýkora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae Kučera et Jirásek 1994, Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957. – Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Carici-Quercetum Neuhäusl in Mikyška et al. 1968
Lesnická typologie: 3Z Zakrslá dubová bučina (kromě 3Z8), 3Y Skeletová dubová bučina, 3N Kamenitá kyselá dubová bučina, 3M Chudá dubová bučina, 3I Uléhavá kyselá dubová bučina, 3K Kyselá dubová bučina, 3S8 Svěží dubová bučina ochuzená, 3O Jedlodubová bučina (6 – šťavelová, 7 – ostřicová, 8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá bučina (kromě 4Z8), 4Y Skeletová bučina, 4N Kamenitá kyselá bučina, 4M Chudá bučina, 4I Uléhavá kyselá bučina, 4K Kyselá bučina, 4S5 Svěží bučina ochuzená, 4O Svěží dubová jedlina, 4P Kyselá dubová jedlina, 4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáčená dubová jedlina, 5Z Zakrslá jedlová bučina (kromě 5Z8), 5Y Skeletová jedlová bučina, 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina, 5M Chudá jedlová bučina, 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina, 5K Kyselá jedlová bučina, 5S6 Svěží jedlová bučina ochuzená, 5O Svěží (buková) jedlina (1 – šťavelová, 2 – ostřicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina, 5T Podmáčená chudá jedlina, 5G Podmáčená jedlina, 6Z Zakrslá smrková bučina (kromě 6Z8 na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková bučina, 6N Kamenitá kyselá smrková bučina, 6M Chudá smrková bučina, 6I Uléhavá kyselá smrková bučina, 6K Kyselá smrková bučina, 6S4 Svěží smrková bučina ochuzená, 6O Svěží smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá smrková jedlina

Pokračovat ve čtení “Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)”

Publikováno

Teplomilné doubravy

Světlé lesy s dubem zimním (Quercus petraea agg.), dubem letním (Q.  robur), šipákem (Q. pubescens) a na jižní Moravě vzácně i s dubem cerem (Q. cerris). Jiné druhy stromů (např. Acer campestre, Carpinus betulus a Sorbus  torminalis) jsou vzácně přimíšeny v nižší úrovni stromového patra. Keřové patro je dobře vyvinuté a druhově bohaté, v přezvěřených porostech, zejména v oborách, však může i chybět. Pokračovat ve čtení “Teplomilné doubravy”

Publikováno

Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933, Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol.
Lesnická typologie: 1X Dřínová doubrava (3 – na rankeru, 5 – s habrem na svazích a svahových žebrech, PLO 36 a 38), 1Z Zakrslá (habrová) doubrava (7 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 1C Suchá habrová doubrava, 1I Uléhavá habrová doubrava, 1H Sprašová habrová doubrava, 1B Bohatá habrová doubrava (1 – lipnicová s ostřicí horskou, 4 – srhová), 1D Obohacená habrová doubrava (4 – konvalinková, 6 – strdivková, 8 – válečková na jílech), 1W Bohatá habrová doubrava vápencová, 1O Lipová doubrava, 2Z Zakrslá buková doubrava (4 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 2A9 Javorobuková doubrava, PLO 10, 2C Vysýchavá buková doubrava, 2S Svěží buková doubrava, 2H Hlinitá buková doubrava, 2B Bohatá buková doubrava, 2W Vápencová buková doubrava

Pokračovat ve čtení “Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)”

Publikováno

Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Sorbo torminalis-Quercetum petraeae Svoboda ex Blažková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967: Viscario vulgaris-Quercetum petraeae Stöcker 1965
Lesnická typologie: 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová, 2 – s ostřicí nízkou, 3 – kostřavová, 7 – s válečkou prapořitou), 1C1 Suchá doubrava biková teplomilná (ochuzená), 1K Kyselá doubrava (1 – kostřavová, 2 – kostřavová s kručinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psinečková, 7 – biková, 9 – svahová)

Pokračovat ve čtení “Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)”

Publikováno

Smrčiny

Přirozené smrčiny jsou jehličnaté lesy s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), který tvoří strukturně homogenní i výškově strukturované porosty. Pokryvnost stromového patra kolísá od 30 do 90 %. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku uplatňují i některé listnáče, např. javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Pokračovat ve čtení “Smrčiny”

Publikováno

Horské třtinové smrčiny (Svaz Piceion abietis)

Fytocenologie: Svaz Piceion abietis Pawłowski et al. 1928: Calamagrostio villosae-Piceetum abietis Hartmann in Hartmann et Jahn 1967, Dryopterido dilatatae-Piceetum abietis Sýkora ex Sofron 1981, Anastrepto orcadensis-Piceetum abietis Stöcker 1967
Lesnická typologie: 7Z Zakrslá buková smrčina, 7Y Skeletová buková smrčina, 7N Kamenitá kyselá buková smrčina, 7M Chudá buková smrčina, 7K Kyselá buková smrčina, 7S Svěží buková smrčina, 8Z Zakrslá smrčina, 8Y Skeletová smrčina, 8N Kamenitá kyselá smrčina, 8M Chudá smrčina, 8K Kyselá smrčina, 9K Klečová smrčina

Pokračovat ve čtení “Horské třtinové smrčiny (Svaz Piceion abietis)”

Používáme WordPress (v češtině).