Termínem koroze označujeme chemické rozpouštění hornin. Proces krasovění spočívá především v korozi stěn puklin v krasových horninách a probíhá až na bázi krasovějících hornin nezávisle na hlavní erozní bázi (hladině světového oceánu), protože voda v krasu obíhá pod hydrostatickým tlakem.
V krasu se vyskytují příznačné povrchové tvary — např. propasti, závrty nebo polje, které se odlišují od odnosových tvarů v nekrasových horninách. Předpokladem pro vznik povrchových krasových tvarů je dostatečné smáčení krasovějících hornin srážkovou nebo tavnou vodou, příp. rosou. Dále se v krasu vyskytují příznačné podpovrchové tvary (např. jeskyně) s příznačnými akumulačními tvary (např. krápníky). Konečně pak je příznačný krasový oběh vody, zejména podzemní oběh.