Předneolitický člověk — lovec a sběrač — nepochybně využíval všech možností, které toto prostředí poskytovalo, pro svou obživu a přežití (plody, zvěř, dřevo atd.). Nešlo ovšem o záměrnou adaptaci lesa a lesního prostředí pro potřebu člověka, ale o využívání dostupných lesních zdrojů. Založení lesního požáru v jehličnatém lese (borovice) bylo asi jedinou záměrnou činností, jejímž výsledkem mohla být změna širšího prostředí.