Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Většina známých odrůd vína k nám přišla a byla u nás pěstována už v hlubokém středověku, tj. v době, kdy u nás začalo vznikat vinařství. Naopak, mnoho odrůd, z nichž některé začínají poutat značný zájem konzumentů, vniklo až v posledních 50. letech.
Velkopavlovická vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Je tvořená částmi okresů Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, okresem Brno-město a obcí Čejkovice v okrese Hodonín. V roce 2023 zahrnovala vinařská podoblast 70 vinařských obcí, 7 020 pěstitelů a 321 viničních tratí, vlastní plocha vinic činila 4 823 ha. Významnými vinařskými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.
Mikulovská vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava [1]. Je tvořená částmi okresů Břeclav a Brno-venkov. Zahrnuje 30 vinařských obcí, jejichž katastrální území má celkem 51 046 ha. Vlastní plocha vinic činí asi 4 900 ha [2]. Významnými vinařskými centry jsou zejména Mikulov, Valtice, Novosedly, Drnholec, Brod nad Dyjí, Sedlec, Popice a Dolní Dunajovice. Charakteristickou a z daleka viditelnou dominantou Mikulovské podoblasti je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje [1]. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vinařská oblast”