Moravská trnka, původní moravská odrůda švestky domácí, odborně zvané Prunus domestica, vznikla prapůvodně někde v Malé Asii v oblasti pod Kavkazem. Odtud se původní slivoňové odrůdy rozšířily v období řeckých výbojů do Řecka. Pokračovat ve čtení “Moravská trnka – příběh stromu”
Vlastnosti slivoní a samotných švestek
Botanika či dendrologie není vskutku pro každého, takže v dalších odstavcích můžete očekávat trochu suchopárného čtení o vlastnostech rodiny stromů zvaných odborně slivoně, laicky švestky, pološvestky, durancie, mirabelky, špendlíky apod. Pokračovat ve čtení “Vlastnosti slivoní a samotných švestek”
Počátky destilování alkoholu
Znalost výroby alkoholických nápojů sahá až do starověku. Přestože obyvatelé Babylonu znali již v 7. tisíciletí před naším letopočtem nápoje podobné pivu a vínu, nebyly jim jasné procesy, které vedou k jejich přípravě. Vznik opojných látek byl proto připisován bohům. Pokračovat ve čtení “Počátky destilování alkoholu”
Ovoce pro pálení
Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně. Pokračovat ve čtení “Ovoce pro pálení”
Příprava kvasu
Příprava kvasu z trnek
Čím lépe založený kvas, tím lepší je vlastní destilát. Kvasu na slivovici se proto věnuje velká pozornost. Zatímco až do poloviny 19. století bylo vypálení jednou z posledních možností k záchraně méně kvalitního a částečně zkaženého ovoce, na přelomu 19. a 20. století se v ovocnářských časopisech objevují rady k co nejkvalitnějšímu zpracování ovocných výpěstků. Pokračovat ve čtení “Příprava kvasu”
Průběh destilace
Původní výroba pálenky v domácím prostředí byla velmi primitivní. Ovoce, často nahnilé nebo nekvalitní a nevhodné k jinému zpracování, se nechalo samovolně zkvasit. Kvasem se naplnil do tří čtvrtin veliký hrnec a na dno se postavila trojnožka s miskou pro zachycení odkapávaného destilátu. Pak se hrnec překryl mísou (lavorem) naplněnou studenou vodou. Pokračovat ve čtení “Průběh destilace”
Typy destilačních zařízení
Destiláty se vyrábí tak zvaným destilačním procesem, což není v podstatě nic jiného než oddělování dvou (reálně je to samozřejmě mnohem více) tekutých složek od sebe – alkoholu(ů) a vody. Tento proces je založen na jednoduchém principu – každá složka má jiný bod varu (etanol 78,37 a voda 100 stupňů °C – za normálního atmosférického tlaku (101,3 kPa)). K tomuto procesu je potřeba tedy nějaké destilační zařízení, v současnosti při výrobě pálenky jsou k dispozici v zásadě dva typy. Buď to palírník používá destilační kotel anebo destilační kolonu, případně multi-kolonu [2]. Pokračovat ve čtení “Typy destilačních zařízení”
Rady zaručeně nezaručené
S výrobou slivovice je spojena spousta lidových rad a rčení: Pokračovat ve čtení “Rady zaručeně nezaručené”
Právní aspekty pálení slivovice
Za zcela zásadní lze považovat dekret dvorské komory z roku 1835, který „dovoluje jednotlivci napálit ročně 56 litrů (tedy jedno staré vědro) 50 % kořalky z plodin pocházejících z vlastních zahrad a pálení slivovice musí se na vlastním gruntě prováděti.“ Uvedený zákon platil pro Moravu a některé další země monarchie, naproti tomu v Čechách musel každý výrobu kořalky řádně zdanit. Pokračovat ve čtení “Právní aspekty pálení slivovice”
Pití pálenky v tradičním prostředí
Kdo měl doma vypálené, napil se, kdy chtěl. V hostincích bylo možno dát si pálenku z panské palírny takřka kdykoliv a vrchnost do určité míry pití kořalky podporovala, protože se jí tím zvyšoval obrat. Pokračovat ve čtení “Pití pálenky v tradičním prostředí”