Potenciálně přirozená vegetace e ekologický koncept, který popisuje stav vegetace v přírodě (krajině), který by se vytvořil, pokud by ustala veškerá činnost člověka (bez jeho následujícího ovlivnění). Koncept vychází ze současných podmínek prostředí a respektuje všechny nevratné změny prostředí vytvořené člověkem: umělé vodní nádrže, uměle obnažené skalní substráty, odvodněné bažiny i aluvia. Nepočítá však s vlivy lidské činnosti, které by ustaly, kdyby tato činnost ustala [1]. Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen [2]. Pokračovat ve čtení “Potenciální přirozená vegetace České republiky”
Lužní lesy
Lužní lesy jsou tvořeny stromy snášejícími dočasné zamokření půdy, zejména olšemi (Alnus glutinosa a A. incana), jasany (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilmy (Ulmus laevis a U. minor), dubem letním (Quercus robur), stromovými vrbami (Salix alba a S. fragilis) a domácími druhy topolů (Populus alba a P. nigra). Pokračovat ve čtení “Lužní lesy”