Dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava se připravovala a začala stavět ve stejné době jako první dálnice na našem území, tedy v období protektorátu Čechy a Morava. Jeden z prvních návrhů na zbudování československé dálnice, v dobové terminologii „národní cesty“, byl plánován již v roce 1935 v ose Plzeň – Příbram – Humpolec – Jihlava – Kroměříž – Banská Bystrica – Košice. Národní dálnice se nakonec stavěla v linii Praha – Trhový Štěpánov – Jihlava – Brno – Zlín – hranice Slovenska. Z toho vyplynula potřeba doplnit dálniční tahy o páteřní silniční magistrály nižších tříd. Jedna z nich měla propojit západ republiky se severovýchodem v trase Plzeň – Votice – Loket – Tábor – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Kunštát – Boskovice – Prostějov – Velký Újezd – Potštát – Odry – Moravská Ostrava. Její význam byl nejen dopravní, ale také strategický. Měla spojit střediska průmyslu na západě a severovýchodě republiky. Dálková silnice byla vyprojektována tak, aby menší sídla míjela a okresními městy procházela a tím poskytla lepší propojenost těchto center. Pokračovat ve čtení “Nedokončená dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava”
Panský pivovar v Bystřici pod Hostýnem
První písemná zpráva o městečku Bystřice je z roku 1368, vlastnili ji tehdy pánové z Kunštátu. Po nich zde vládli např. pánové z Cimburka, Hustopeč či Limberka. Patrně již v této době se v Bystřici vařilo pivo, které mohlo šenkovat celkem 27 právovárečníků. Písemného potvrzení těchto práv se místní dočkali od Jiřího Žabky z Limberka v roce 1545. Pokračovat ve čtení “Panský pivovar v Bystřici pod Hostýnem”