Na povrchu terénu se z krasových (nebo vápenatých) pramenů sráží travertin. Travertin vytváří povrchové tvary, jako jsou např. travertinové kupy nebo terasy. Krasové tvary se v georeliéfu vyznačují značnou stabilitou, a proto studium fosilního krasu pokrytého zvětralinami a sedimenty může značně přispět ke stanovení denudační chronologie krajiny.
Zvláštní typy krasu vznikají ve vápencích a dolomitech v místech výskytu termálních vod. Tehdy proces krasovění nepostupuje shora, ale zdola a vznikají podzemní tvary, které nemusí mít spojení s povrchem. Vyvíjejí se zajímavé tvary, jako jsou např. gejzírové krápníky ve Zbrašovských jeskyních.