Škrapy jsou malé rýhy, zářezy a další vyhloubeniny povrchu vápenců a dolomitů, které vznikly rozpouštěním srážkovou nebo tavnou vodou, příp. půdní vodou za spoluúčasti organismů. Rozlišujeme tyto hlavní typy škrapů:
- žlábkové škrapy jsou vázané na ukloněné skalní povrchy. Vlivem koroze a odnosu vznikají téměř rovnoběžné žlábky, probíhající zhruba ve stejných vzdálenostech po skalním povrchu ve směru spádu; žlábky jsou navzájem odděleny hřbítky nebo hřebínky,
- stružkové škrapy jsou drobné rýhy na povrchu vápenců a dolomitů. Rýhy mají zaoblená dna, hřbítky jsou ostré, hloubka 1—2 cm, šířka 1—2 cm, délka do 0,5 m, vyskytují se na plochách skloněných 40—80°,
- puklinové nebo spárové škrapy jsou vázány na puklinové systémy nebo vrstevní spáry. Pukliny a vrstevní spáry vedou vodu a postupně se rozšiřují z vlasových až po zející svislé rýhy, hluboké několik metrů. Tvar a hustota škrapů je určena vzdáleností puklin a vrstevních spár,
- mísovité škrapy jsou skalními mísami na horizontálních nebo subhorizontálních skalních površích a mají průměr od několika centimetrů do několika metrů a hloubku od několika milimetrů až přes 0,5 m. V půdorysu jsou škrapy okrouhlé nebo oválné,
- šlápotovité škrapy se vyskytují na plochých skalních površích a mají tvar stupínků, širokých 0,2—1,0 m, jež jsou ohraničené nahoru stupněm 3—5 cm vysokým; stupínky mají podkovovitý tvar,
- zaoblené škrapy vznikají pod vegetací nebo půdou a jsou podobné žlábkovým škrapům. Jsou 0,12—0,5 m široké, 12—50 cm hluboké a dlouhé od několika centimetrů do 10 m. Mívají zaoblené tvary; duté škrapy se tvoří pod rašelinou nebo humusem a jsou podobné zaobleným škrapům. Mají však širší rýhy (0,6—1,0 m) a až 0,5 m široké zaoblené hřbítky mezi rýhami.