Fén je teplý, silný nárazový vítr. V klasickém pojetí, se kterým přišli v 19. století němečtí meteorologové, je fén (též föhn, fénový efekt) chápán jako teplý, silný nárazový vítr vanoucí z vysokých hor do údolí. Vzniká, když vlhký vzduch z moře musí překonat vysokou horskou překážku. Při jejím překonávání je nucen tento vzduch stoupat, čímž se ochlazuje o 1 °C na každých 100 m. Při nasycení brzy kondenzuje – vytvoří se bohatá oblačnost a začne pršet nebo sněžit. Nasycená vzduchová hmota se ochlazuje přibližně jen o 0,6 °C na každých 100 m. Na druhé straně vrcholu (tzv. závětrná strana) naopak klesá do údolí. Vlhkost již ztratil při svém vzestupu (oblačnost se rychle rozpouští). Jedná se tedy o suchý vzduch, který se rychle otepluje a to po celou dobu o 1 °C na každých 100 m.
Zdroj: https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/fenovy-efekt/