Cesty a silnice na východní Moravě nevznikaly jako jednorázový technický plán. Vyrůstaly z brodů, údolí, průsmyků, tržních vazeb, vojenských potřeb a později z požadavků pošty, železnice a automobilové dopravy. Karpatská část dnešního Česka — Valašsko, Slovácko, Lašsko, Ostravsko a Těšínské Slezsko — proto nabízí velmi čitelný příklad toho, jak se z pěších stezek, formanských cest a císařských silnic postupně skládala moderní dopravní síť. Pod dnešními asfaltovými tahy tak často leží starší vrstvy: hliněná cesta, štětovaný podklad, makadam, kamenná kostka i první dehtové a asfaltové úpravy. Pokračovat ve čtení „Silniční síť na východní Moravě: historický vývoj“
Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy
Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách
Když se na počátku sedmnáctého století začaly nad Evropou stahovat mraky třicetileté války, východní Morava se stala dějištěm jednoho z nejtužších a nejdelších odbojů proti habsburské moci. Takzvaná valašská povstání nebyla jen krátkou epizodou vojenských dějin, ale čtvrtstoletí trvajícím zápasem o náboženskou svobodu, osobní důstojnost a právo na život v drsných horských podmínkách. Příběh horalů, kteří se s jednoduchými zbraněmi v ruce postavili tehdejší vojenské velmoci, dodnes formuje kulturní identitu moravských Karpat. Pokračovat ve čtení „Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách“
Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství
Zlín si dnes spojujeme především s fenoménem Baťa a s unikátní cihlovou architekturou dvacátého století. Málokdo ale ví, že základy k jeho prvnímu velkému rozkvětu položil už na konci středověku starý rytířský rod Tetourů z Tetova. Během bezmála sta let jejich vlády se ze skromného poddanského městečka stalo bohaté hospodářské centrum východní Moravy s vlastní samosprávou a kvetoucími řemesly. Jakou stopu zanechali tito původně cizí válečníci v srdci moravských Karpat a jak jejich rozhodnutí navždy změnila tvář Zlína? Pokračovat ve čtení „Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství“
Šternberkové, majitelé Zlínského panství
Zlatá osmicípá hvězda na modrém poli neodmyslitelně patří k historii východní Moravy a dodnes hrdě září ve znaku města Zlína i celého Zlínského kraje. Přestože je starobylý a vlivný rod Šternberků v povědomí veřejnosti spojován především se středními Čechami či Olomouckem, jejich stopa ve Zlíně a jeho okolí zanechala naprosto nesmazatelný a hluboký otisk. Během necelého století své vlády od poloviny 14. století do bouřlivých husitských válek dokázali tito mocní šlechtici proměnit relativně nevýrazné venkovské sídlo v prosperující hospodářské a správní centrum. Pojďme se společně podívat na to, jak tito ambiciózní aristokraté spravovali svá moravská panství, s jakými výzvami se museli potýkat a jaké trvalé dědictví po sobě v údolí řeky Dřevnice zanechali. Pokračovat ve čtení „Šternberkové, majitelé Zlínského panství“
František Bartoš: pedagog, jazykovědec a národopisec východní Moravy
František Bartoš (1837–1906) patří k těm osobnostem, které se na mapě Moravy nedají „připíchnout“ jen jedním špendlíkem. Rodák z Mladcové u Zlína spojil učitelské povolání s jazykovědou a národopisem a zanechal po sobě práce, bez nichž bychom dnes o nářečích a lidové kultuře Východní Moravy věděli podstatně méně. Jeho sběry písní, popisy zvyků i dialektologická práce vznikaly v době, kdy se rychle měnil venkovský svět – a Bartoš byl u toho s tužkou, notýskem a vytrvalostí člověka, který věděl, že „tohle“ je potřeba zachytit dřív, než to zmizí.
Pokračovat ve čtení „František Bartoš: pedagog, jazykovědec a národopisec východní Moravy“